Výsadba ovocných dřevin: jak postupovat, aby byla úspěšná

Výsadba ovocných dřevin: jak postupovat, aby byla úspěšnáVýsadba ovocných dřevin: jak postupovat, aby byla úspěšná
21. březen 2016  Lenka Rutteová   Ovoce  3731 zobrazení  1342 slov

Jak si stromek zasadíme, tak nám bude růst. Vyplatí se tudíž vyhledat si co nejvíce informací, sázet pečlivě a podle osvědčených pravidel. Jaká že jsou ta osvědčená pravidla?

Reklama

Kdy stromky sadit

Čas na výsadbu ovocných stromků je v chladném období, půda ale nesmí být promrzlá. Stromky proto sadíme na podzim nebo na jaře. Na podzim to bývá od poloviny října do doby, než je půda promrzlá do hloubky (ranní námraza nevadí). Jarní výsadba začíná ihned po rozmrznutí půdy a trvá většinou do konce dubna.

Při chladném počasí stromky totiž nevysychají a mají i lepší podmínky k zakořenění. Při jarní výsadbě je nutné stromky častěji a důkladně zalévat. To platí ale i v případě suchého podzimu.

Co si pro sázení stromků přichystat

Jednak musíme mít přichystané samotné stromky, jednak místa, kam je budeme sadit. K tomu potřebujeme správné náčiní, také kompost či hnůj a vodu. Stromky budeme zastřihávat, přivazovat ke kůlu a obalovat ochranným materiálem.

Nutné vybavení k vysazováníNutné vybavení k vysazování

Vyhloubení jámy pro stromek

Pro výsadbu stromků vyhloubíme jámu tak širokou, aby se kořeny stromku nikde nedotýkaly okraje jámy. Při hloubení si zvlášť odkládáme ornici a zvlášť dáváme zbytek hloubené zeminy.

Hloubka jámy je také důležitá, stromek musí být vysazen ve správné výšce. Stromky, které jsou zasazené příliš hluboko, zakoření z naštěpované části, což oddálí plodnost stromku. Naopak stromky zasazené příliš mělce zakoření špatně a trpí suchem.

Správně vysazený stromek má být přibližně tak hluboko, jako rostl ve školce. Vzhledem k tomu, že po slehnutí půdy stromek o něco klesne, vysazujeme jej vždy trošku výše.

Výjimkou jsou v tomto ohledu rybízy, ty sadíme vždy o něco hlouběji. Rybízy mají totiž schopnost vytvářet větší množství kořenů i na jednotlivých větvičkách.

Čím jámu vybavit

Okraje jámy mírně narušíme rýčem, aby kořeny měly usnadněnou práci. Dno navíc zkypříme. Na dno jámy pak dáme zeminu promíchanou s kompostem nebo s dobře uleželým hnojem. To zasypeme vrstvou zeminy a teprve na tuto zeminu posadíme stromek.

Stromek před výsadbou upravíme

Když si stromek přivezeme domů, musíme jej buď hned zasadit, nebo založit do kypré vlhké zeminy a zalévat. Před výsadbou je možné jej na pár hodin namočit do vody.

Stromek většinou potřebuje zkrátit kořeny i větvičky (pokud to neudělali již v zahradnictví). Před samotnou výsadbou musíme odstranit všechny poškozené části kořenů, až po bílé dřevo. Zastřiháváme i dlouhé tenké kořeny, abychom podpořili jejich větvení.

Probereme i korunku- na stromku ponecháme 3 až 5 základních větví po dvou až šesti očkách. Větve ořežeme tak, aby poslední očko směřovalo ven. Řezné rány zatřeme.

Co ještě udělat před výsadbou

Před samotnou výsadbou můžeme kořeny namočit do hlinité kaše, která bude tak hustá, aby nestékala, ale zároveň natolik řídká, aby na kořenech nevytvořila příliš silný obal.

Místo hlinité kaše můžeme kořeny namočit do ochranného kořenového hydrogelu, který je ve formě slizovitého roztoku a chrání kořeny před zaschnutím. Ani jeden z těchto dvou kroků však není nutný.

Jak na samotnou výsadbu

Stromek posadíme a postupně zasypáváme kyprou zeminou. Využijeme i ornici, kterou jsme si dali bokem. Stromkem občas zatřeseme, aby se zemina dostala mezi kořeny, usadila se, a tím se zminimalizovaly vzduchové kapsy.

Když máme jámu přibližně ze 3/4 zasypanou, přišlápneme půdu a stromky zalijeme. Pak teprve přihrneme zbývající zeminu. Tu již nepřišlapujeme, nakypřená vrstva totiž chrání kořeny před přílišnou ztrátou vody. Pokud sadíme na podzim, tak i proti mrazům.

... už roste ...... už roste ...

 

Na jaře nakypřenou vrstvu rozhrneme do roviny. Pokud sadíme na jaře, vrchní vrstvu také nepřišlapujeme, ale ani ji nevrstvíme na vysoko, jen zarovnáme.

Po výsadbě vždy zalejeme

Zálivka je po výsadbě vždy žádoucí. Přispěje k lepšímu přilnutí zeminy ke kořenům a k vytěsnění přebytečného vzduchu v oblasti kořenové soustavy. Samozřejmě také udrží kořeny ve vlhku a stromek při životě. Obvykle stačí 10–15 l vody na stromek.

Zasazený stromek vyvážeme a raději i obalíme

Po výsadbě je potřeba stromek přivázat ke kůlu. Nejprve stromek přivážeme volně. Teprve až si půda sedne, přivážeme jej pevně. Úvazek bychom měli vést mezi stromkem a kůlem.

Musíme ochránit kmen stromku. Zejména pokud chováme domácí zvířectvo (ač je to k nevíře, například husa dokáže stromek dočista zlikvidovat) nebo pokud žijeme v místech, kde se nám volně žijící zvěř ráda dostává na zahradu (občas přemýšlím, jak ty ploty překonala). Ochranu stromky potřebují i před našimi zásahy – například s vyžínačem.

Sromek obalený ochranou proti okusu a jinému poškozeníSromek obalený ochranou proti okusu a jinému poškození

Jak stromky chránit? Obalením. Chrániče mohou být z různého materiálu. Ale musejí být prodyšné. Broskvoním a ořešákům bychom při podzimní výsadbě měli obalit papírem i silné větve. Na jaře sázíme tyto dva druhy o něco později, kdy již nehrozí velké mrazy.

Zálivka je nutná celý první rok

Stromek je nutné celý první rok zalévat, jinak riskujeme, že uschne. V případě suché a teplé zimy zaléváme i v zimě. V období suchého léta zaléváme všechny mladší ovocné stromy.

 

Zdroj fotografií: pixabay.com, archiv autorky

Líbil se Vám článek?

Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.

Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)


Reklama

Autor: Lenka Rutteová

Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.



Hodnocení

Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 1x


Komentáře