Zářiové zahradničení

Zářiové zahradničeníZářiové zahradničení
31. srpen 2017  Lenka Rutteová   Tipy a rady  1107 zobrazení  2095 slov

Poslední měsíc, ve kterém je ještě léto a ve kterém lze zasít zeleninu, kterou sklidíme ještě letos, už zítra nastane. A co v září můžeme nebo musíme na zahradě udělat? Je to toho celkem dost. V září se prolínají sklizeň, setí nového, ale i příprava na zimu. Ze všeho nejdřív ale musíme začít plánováním, co a kam v příštím roce vysejeme a vysadíme. Podle toho uzpůsobíme zářiové činnosti v každém koutě zahrady a záhonů.

Zeleninová zahrada a bylinky

Reklama

V září na zahradě zejména sklízíme tak, jak jsme to dělali už celý červenec a srpen. V září sklízíme i zeleninu až třetí generace tohoto zahradnického roku (například ředkve, ředkvičky, špenáty, saláty, hrášky a další). Během tohoto měsíce si vyhradíme ještě velký podíl volného času právě na zavařování, ukládání do mrazáku, sušení, nakládání, prostě zpracování.

Bylinky nám dovolí poslední větší sklizeň letošního léta. Pak už budeme brát jen pro aktuální spotřebu. Bylinky bychom měli sklízet za teplého a slunečného počasí, proto raději v první polovině měsíce září. Můžeme přesazovat a rozmnožovat trsy vytrvalých bylin, jakými je třeba oregano, šalvěj, libeček, tymián či mateřídouška. Jiné bylinky - saturejka, majoránka - už naopak končí.

Větší sklizeň bylinek jde i v záříVětší sklizeň bylinek jde i v září

Některá skleníková zelenina už je na svém zenitu. Týká se to zejména okurek hadovek (pokud nevysazujete část rostlin i později). Papriky ale vydrží ještě dlouho. Do skleníku teď budeme sít zeleninu, kterou chceme uchránit od nízkých ranních teplot. Dokud nebude mrznout hlouběji než čtyři stupně pod nulou, i nevytápěný skleník ochrání mladé a jemné rostlinky.

Okurky vydrží většinou do poloviny září, v závislosti na vývoji počasíOkurky vydrží většinou do poloviny září, v závislosti na vývoji počasí

Na záhonech chráníme mrkev a pór před škůdci, nejlépe k tomuto účelu poslouží netkaná bílá textilie. Chránit musíme i pozdní košťáloviny – likvidujeme vajíčka a housenky, případně také překryjeme textilií.

Na místa, kam chceme v příštím roce dát zeleninu náročnou na výživu – například rajčata, košťáloviny – a máme tyto záhony již volné, vysejeme v září zelené hnojení. Pokud zvolíme například řepku, s přehledem vzejde a udusí všudypřítomný plevel. Pak ji jen posekáme a společně s hnojem či kompostem zapravíme rytím do země.

Tento podzim sklidíme ještě i zeleninu, kterou vysejeme nyní. Jde hlavně o všelijaké druhy salátů, o ředkvičky, špenát, nebo třeba kopr.

Rajčata jě někdy potřeba zlikvidovat už v polovině záříRajčata jě někdy potřeba zlikvidovat už v polovině září

Blíží se také konec vegetace rajčat. Definitivně zajdou s prvním mrazíkem. Jakmile jsou hlášeny mrazy, obereme rajčata do téměř poslední kuličky, a ta zelená dáme dozrát do interiéru do sklenic. Když budeme mít štěstí (rostliny nebyly napadené plísní), vydrží rajčata ve sklenicích i do listopadu.

Také další druhy zeleniny musíme zvládnout sklidit do prvních mrazíků. V tomto ohledu musíme rozlišovat například letní a zimní variantu póru. Ten letní musí na zimu ven, ten zimní si v ní naopak hoví.

Pokud pěstujeme dýně, podložíme plody prkýnkem či dlažkou, aby v zářiovém počasí nezačaly uhnívat odspodu. A jestli jsme ještě nesklidili brambory, je nejvyšší čas je vydolovat ze země.

Brambory by měly být během září venkuBrambory by měly být během září venku

Ovocná zahrada

Švestky češeme, pokud je chceme na zavaření. Do sudu je stačí setřepatŠvestky češeme, pokud je chceme na zavaření. Do sudu je stačí setřepat
Jablíčka a hrušky, také ořechy a lískové oříšky, švestky, pološvestky, maliny a jahody remontánních odrůd, ostružiny – to je ovoce, které čeká na naši pozornost. Při česání stromů postupujeme odspodu směrem do středu a nahoru. Důvod je jasný – aby případné padající plody nepoškodily ty, co ještě visí na stromě.
Jablíček letos moc nebudeJablíček letos moc nebude

Ořechy a lískové oříšky nezapomínáme před uskladněním dokonale vysušit. Nejlépe na místě, kde hodně proudí vzduch. Jako podložka jim stačí přepravka, balicí papír, případně karton. Ale vždy musejí být jen v jedné vrstvě.

Čeká na nás i sklizeň vína. Už se těšíte na domácí burčáček? Vínu po sklizni zkracujeme vrcholky letorostů.

Sklízíme první hroznySklízíme první hrozny

Můžeme prosvětlit angrešty a rybízy, ale většinou je lepší nechat tuto práci na jaro, kdy pak rostlina převede řezem vzniklou přebytečnou sílu do tvorby květních pupenů.

Ovoce i zeleninu ukládáme do sklepa. Pokud je to možné, oddělíme je od sebe, tedy ovoce dáme do jedné místnosti a zeleninu do druhé. Sklep máme samozřejmě přichystaný už od července či srpna, řádně vyčištěný a vysířený. A možná už skladujeme první letní úrodu. Sklep na podzim vždy řádně větráme, je velmi zavlhčený nově uskladněnou úrodou. Nejlépe je větrat jej v chladných nocích, abychom ho zároveň i ochladili.

Například okurkům nakladačkám se perfektně odpočívá ve sklepě přímo na zemi, pokud možno co nejblíže místu, kde máme sklepní studánku. Ve vlhku zůstanou svěží a budou se vám dobře zavařovat i tehdy, když je budete dávat do sklenic třeba i deset dní po utržení (než nashromáždíte dost okurků na to, aby stálo za to je zavařovat).

Můžeme stále ještě vysazovat nové jahodníky. Ale nejlépe během první poloviny měsíce, aby do zimy dobře zakořenily a už příští rok daly dobrou úrodu. Všechny květy a výhony budeme až do zimy průběžně odstraňovat, aby se rostliny nevysilovaly.

Remontánní maliny budou plodit ještě i v říjnuRemontánní maliny budou plodit ještě i v říjnu

Pomalu přemýšlíme o výsadbě nových ovocných dřevin, ať už stromků nebo keřů (s výjimkou broskví, které je lépe sadit na jaře – a ani je na podzim moc dobře neseženete). Jestli máte menší zahradu a bojíte se do ní dát stromy, zaměřte se na sloupcovité odrůdy. Anebo na drobné ovoce ve stromkové variantě.

Pokud jsme nehnojili během srpna podzimním draselným hnojivem, určitě to uděláme během září. Později už ne, protože by dřeviny nezvládly na toto hnojení dostatečně zareagovat. Draslík podporuje vyzrávání, na podzim jej rostliny využijí k vyzrávání kořenů.

Zavařovat lze kdykoliv a jakkoliv, fantazii se meze nekladouZavařovat lze kdykoliv a jakkoliv, fantazii se meze nekladou

Okrasná zahrada

V okrasných záhonech budeme opečovávat kvetoucí krásky, kterými jsou třeba hvězdnice, rozchodníkovec, fyzostégie, hořce, ozdobná kapusta, tabák, některé růže, plaménky, ibišky, hortenzie, mochna, tavolník nebo třezalka.

A budeme také vysazovat. A to především. Co teď půjde do země? Hlavně jehličnany a stálezelené dřeviny, nejlépe s dobře vyvinutým kořenovým balem. Zasadíme i předpěstované dvouletky, lilie, kosatce a na jaře kvetoucí cibuloviny, hlavně tulipány, ladoňky a talovíny. S narcisy se ale vyplatí počkat až na říjen.

Ze země naopak postupně dostaneme odkvetlé mečíky, pryskyřníky a begonie, které by v zimě zmrzly.

Podzimní hnojení je důležité i pro okrasné dřeviny. Díky němu dobře přezimují a nebudou tolik náchylné na namrznutí. Věnovat se musíme také trávníku, i ten je třeba vyživit, zároveň i ošetřit proti plísni sněžné. Pokud chceme zakládat trávník nový, září je k tomu výborným měsícem.

Plejeme i v záříPlejeme i v září

Odkvetlým letničkám obíráme semínka, před uskladněním je důkladně prosušíme. Na jaře pak budou jako najitá. Volnou půdu, kam budeme na jaře sadit, nyní udržujeme bez plevelů a přihnojíme ji. Trvalky, které už nekvetou, můžeme zrovna teď dobře dělit a přesazovat.

Chystáme jámy na výsadbu opadavých dřevin, pokud jsme se pro ni rozhodli. Již vysazené jehličnany vydatně zaléváme, aby se mohly dobře přichystat na zimní podmínky.

Pokud letníme pokojovky, ošetříme je přípravky proti hmyzu a plísním. A po té, co vyvětrají, je vrátíme zpět do interiéru. Amarylisy přestaneme zalévat a uložíme je na zimu.

 

Zdroje fotografií: pixabay.com.

Líbil se Vám článek?

Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.

Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)


Reklama

Autor: Lenka Rutteová

Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.



Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Komentáře