Návod: Jak pěstovat salát po co nejdelší období sezóny

Návod: Jak pěstovat salát po co nejdelší období sezónyNávod: Jak pěstovat salát po co nejdelší období sezóny
22. březen 2016  Lenka Rutteová   Zelenina  7680 zobrazení  1708 slov

Salát je zeleninou nenáročnou a vděčnou. Lze jej pěstovat kdykoliv, kdy není půda zmrzlá. Jeho využití v kuchyni je významné. Tepelná úprava mu sice moc nesvědčí, ovšem v syrovém stavu zastane mnoho. K pěstování si můžeme pořídit sazenice, ale zvládneme si jej vypěstovat i ze semínka. Jak?

Reklama

Stanoviště

Salát je jednou z plodin, která poroste všude. V těžších jílovitých půdách sice nevytvoří tolik bohaté hlávky jako v půdách písčitých a humózních, ale ke konzumaci bude opravdu z kterékoliv zahrádky.

Živiny

Salát coby listová zelenina snese přímé hnojení, tedy můžeme volit první trať. Zvládne však narůst i v trati druhé nebo třetí. Ve třetí trati můžeme s opatrností přihnojit velmi naředěnými zkvašenými slepičinci.

Saláty mají mnoho tvarů, barev, chutí i stupňů křehkostiSaláty mají mnoho tvarů, barev, chutí i stupňů křehkosti

Vzhledem k tomu, že salát je zeleninou listovou, pozor na denní dobu sklizně. Vždy až odpoledne, aby rostlina již měla spotřebovánu většinu z dávky dusíku, kterou načerpala z půdy přes noc (rostliny skladují dusík v kořenech a listech, nikoliv v plodech).

Salát a zdraví

Locika setá, neboli locika salátová (Lactuca sativa L.) je listová zelenina původem snad z Asie. Do střední Evropy se dostala ve středověku ze Středozemí. Vyskytuje se pouze v kultuře a je známo mnoho variet, či kultivarů různých tvarů a barev listů.

Salát je celkově bohatý na vitamin B1 a B2 a především na kyselinu listovou. Salát je vysoce ceněn pro obsah draslíku a železa. Má i významné množství vápníku, fosforu, hořčíku, jakož i stopových prvků: zinku, mědi a manganu.

Staří Římané jedli salát po vydatné večeři, aby jejich tělo mohlo během noci lépe trávit. Pokud se jí salát před hlavním jídlem, tonizuje žaludek a ulehčuje trávení. Salát napomáhá správné funkci střev, protože je snadno stravitelný a obsahuje vlákninu.

Jaký typ salátu zvolit

Všechny saláty mají vysokou biologickou hodnotu. Červeně zbarvený salát má větší množství karotenu, zelený je zase bohatší na hořčík.

Salát je vyšlechtěn do mnoha typů a z nich můžeme vybírat různé odrůdy.

Hlávkový salát

Hlávkové saláty můžeme pěstovat ve skleníku v i záhoně.

  • Pokud chceme salát rychlit ve skleníku či pařníku, zvolíme například Bremex, Brilant, Děvín, Safír, Citrin.
  • Pro jarní a podzimní pěstování na záhoně můžeme vybírat z odrůd Deon , Faraon, Major, Červánek.
  • Proti vybíhání do květů během léta jsou pro záhon vyšlechtěny odrůdy Jupiter, Saturn, Mars, Merkurion, Maršálus.
  • Pro podzimní výsevy k přezimování volíme salát polníček nebo odrůdu hlávkového salátu Humil.

Ledový salát

ledových salátů můžeme na jaře a na podzim pěstovat Miniko, Maximo či Ledan, ten dokonce zvládne celosezónní pěstování.

Listové saláty určené k česání můžeme volit z typů Lollo, Dubáček či Batavia. Například odrůdy Karminova či Zlatava můžeme pěstovat celou sezonu.

Římský salát

Posledním z typů salátu je salát římský. Pěstujeme ho přednostně na jaře a na podzim. V létě jej můžeme pěstovat pro mladé listy.

Salát polníček z podzimního výsevu před prvním pletím, konec únoraSalát polníček z podzimního výsevu před prvním pletím, konec února

Výsev

Vysévat můžeme již v zimních měsících nebo až v podzimních měsících do skleníku. Mnoho odrůd salátu snese krátké dny a nízké teploty.

Můžeme také využít podzimního setí, již koncem zimy budeme sklízet první rostlinky.

První předjarní sklizeň salátu, konec únoraPrvní předjarní sklizeň salátu, konec února

Pokud si setí dobře rozvrhneme, můžeme sklízet od února do prosince.

Vyséváme buď do řádků, nebo na široko, tedy rozhozem. Vždy do půdy umístíme jen rozumný počet semínek – musíme počítat s tím, že rostlinky budeme přesazovat do sponu 25-40 cm, v závislosti na odrůdě.

Musíme si tedy nechat relativně velký kus záhonu volný. Nebo můžeme jinou zeleninu sít do řádků, které od sebe budou vzdálené více, než je minimální rozestup; do volného prostoru pak salát rozesadíme.

Péče o salát

Zálivka

Salát nevyžaduje velkou zálivku, přílišná vlhkost mu naopak škodí, začne hnít, a to i uvnitř. To platí zejména při pěstování ve skleníku.

Zaléváme spíše ráno, aby během se během dne povrchová vlhkost odpařila.

Přesazování

Salát přesazujeme tehdy, až má několik pravých listů. Ale rostliny se ujmou téměř v jakkoliv brzké fázi růstu, pokud jim nepoškodíme kořínky.

Rostlinky opatrně vyrýpneme ze země. Pokud jsme seli do řádku, je lepší vyrýpnout celý řádek a rostlinky pak od sebe opatrně oddělit. Pak jednotlivé rostlinky umístíme do jamek, které jsme si buď vyhrábli rukou, nebo vytvořili sázecím kolíkem. Rostlinku nesmíme zasadit příliš nízko, aby nehnila, a mohla dobře tvořit listovou růžici. Po přesazení přimáčkneme a zalijeme.

Vyséváme rozumné množství semínekVyséváme rozumné množství semínek

 

Pokud je půda suchá, je vhodné jamku, do které budeme sadit, nejdříve dobře prolít vodou.

Při přesazování musíme postupovat rychle, aby rostlinky nezaschly.

Brzy na jaře můžeme postupovat tak, že část sazeniček narostlých ve skleníku rozesadíme přímo do skleníku, část umístíme na záhon a překryjeme netkanou bílou textilií. Část záhonu můžeme nechat bez textilie.

Sazeničky narostlé ve skleníku budeme pak sklízet jako první, sazeničky pod textilií jako další a poslední přijdou na řadu sazeničky, které neměly k dispozici žádné přirychlování. Tím si zajistíme postupnou sklizeň z jednoho setí.

Salát k česáníSalát k česání

Pokud budeme pěstovat salát k česání, je vhodné při přesazení umístit pod rostlinku netkanou černou textilii. Omezíme tím množství zeminy, která se dostane na rostlinu. Vzhledem k jinému tvaru rostliny bývají listy listového salátu většinou hodně zanesené hlínou (zejména v písčitých půdách). Jejich čistění je pak činností náročnou na trpělivost a čas.

Pletí

Salát vyžaduje pletí a kypření půdy. Neplatí to o rostlinách k česání (dlouhodobá sklizeň), pod kterými máme černou textilii.

Původ salátu

Tato zelenina se k nám dostala pravděpodobně ze Středomoří. K nám jej přinesli mniši a pěstovali ho v klášterních zahradách. Hlavním důvodem byla víra, že salát pomáhá v překonání pohlavního pudu a nečistých myšlenek.

 

Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky

Líbil se Vám článek?

Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.

Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)


Reklama

Autor: Lenka Rutteová

Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.



Hodnocení

Hodnocení: 3.91 hvězdiček / Hodnoceno: 11x


Komentáře