Chcete pěstovat amarylisy (hvězdníky), ale váháte, jestli to zvládnete? Ukážeme vám, že to není složité!

Nejlépe se amarylis pěstuje z cibule

Pokud chceme mít jistotu, že amarylis vypěstujeme až ke kvetení, spolehněme se na cibule. Stačí si je koupit v zahradnictví nebo přinést od známých. Amarylisy se totiž samy množí tak, že časem začínají tvořit postranní cibulky, které když oddělíme a zasadíme, máme novou rostlinku. Vidíte? Nic složitého!

Množení je nejrychlejší pomocí postranních cibulí

Množení jde i pomocí semínek, ale to je časově náročné.

Když si cibuli přineseme domů…

… tak ji máme buď jako holou cibuli bez zeminy nebo si neseme cibuli už zasazenou v nádobě, přičemž cibule je v nějaké fázi růstu.

Holá cibule

Holou cibuli bez zeminy zakoupíme většinou na jaře. Po přinesení domů ji nejprve pro jistotu namoříme (pokud to neudělal už producent). V čem moříme? V mírném roztoku fungicidu, přibližně 2 hodiny.

Pak cibuli zasadíme (nezapomínáme na dostatečnou drenáž), umístíme ji na světlo a začneme pomalinku zalévat. Ale opravdu opatrně, protože cibule ještě nemá kořínky. Tak aby nezačala odspodu zahnívat!

Jakmile je cibule v zemině, zalévaná, v teple a na světle, začne vegetovat. Někdy jako první pustí květní stvol, jindy listy. V každém případě žije v prvních dnech zejména ze svých zásob. Tím se poměrně vysílí a je tedy potřeba ji během vegetačního období vydatně hnojit.

Cibule zasazená a olistěná

V takovém stavu můžeme amarylis koupit téměř kdykoliv během léta a podzimu. Jde o cibule mladé, které ještě nekvetly, případně o cibule ten rok již odkvetené. Po přinesení domů je nepřesazujeme, jen vydatně hnojíme a podle potřeby zaléváme, aby bohatě olistila a mohla si vytvořit mnoho zásob na příští sezonu.

Pozdně zimní pohled z okna zdobí nádherné květy

Cibule zasazená, ale bez listů

Zasazené cibule bez listů můžeme koupit pozdě na podzim nebo počátkem zimy. Po přinesení domů je přesadíme až tehdy, když chceme, aby začaly růst. Dokud mají setrvat ve vegetačním klidu, držíme je v bezmrazé, ale chladnější místnosti a nezaléváme.

Jak se budí amarylisy?

Stejně jako princezny – správnou péčí. Máme-li doma amarylis přezimovaný nebo jsme si přinesli cibuli ještě neolistěnou, začneme tím, že ji zasadíme/přesadíme. Pžezimovaný amarylis přesazujeme vždy až před novou sezonou.

Vlevo jeden květ a už se tlačí další

Postupujeme tak, že vyměníme substrát, můžeme zasadit do větší nádoby (podle stáří cibule). Kořeny řádně prohlédneme, odstraníme ztrouchnivělé kousky. Zkontrolujeme i slupky cibule. Občas se na nich objeví červené skvrny. Napadené cibule raději zlikvidujeme, záchrana je téměř nemožná.

Pomalinku zaléváme a po nějaké době začneme i přihnojovat (na substrátech nebo na stránkách výrobce by měla být uvedena orientační doba, po kterou má substrát pro rostlinu dost živin). Rostliny umístíme na okna nebo k oknům.

Amarylisy pak vykvetou a olistí se. Hlavní sezona kvetení je od ledna do dubna.

Jakmile květ odkvete, sežízneme celý stvol

Jakmile amarylis odkvete …

... seřízneme květní stvol. Ale rostlinu stále intenzivně pěstujeme bohatou zálivkou i hnojením. Cibule musí nabrat živiny pomocí listů, ze kterých si na podzim stáhne zásoby do sebe. Amarylisy dobře snášejí letnění na balkonech a terasách.

Po seříznutí stvolu se rána zatáhne

Jak se amarylisy ukládají k zimnímu spánku?

Tak, že cibulím navodíme podmínky jihoamerické zimy – v září začneme pomalu omezovat zálivku a necháme cibuli, aby se postupně zatáhla. Ponecháme ji v původní nádobě. Po zatažení jsou listy zcela suché a můžeme je na cibuli buď celou zimu ponechat, nebo je ukroutíme či ustřihneme hned počátkem zimy. Listy však musejí být suché „na pepř“.

Nádobu s amarylisem uložíme do suché, chladnější, tmavší, ale bezmrazé místnosti. A ponecháme jej bez jakékoliv péče.

Během zimy?

Nic. Opravdu nic. Další pozornost amarylisy chtějí až při probouzení.

Na co si dát pozor při koupi amarylisů?

Na jakékoliv známky poškození jak na samotných cibulích, tak na listech. Holé cibule musejí být pevné, s dostatkem hnědých slupek. Nesmějí na nich být propadliny, jiné deformace, ani červené skvrny.

To stejné platí o olistěných cibulích. Listy musejí být tmavě zelené, pevné, lesklé, cibule by měla být také pevná, s dostatkem hnědých slupek. Jakmile jsou na listech skvrny, tečky, chodbičky, jsou napadeny chorobou nebo škůdcem.

Choroby a škůdci, kteří se amarylisem živí

Jde zejména o hmyz a plísně. Hmyzem pasoucím se na našich amarylisech je roztočík, třásněnka, červec či cibulovka. Červená spála je naopak plísní, která dokáže amarylis umořit k smrti. A ještě se přenese na všechny ostatní cibule.

Napadení červenou spálou se amarylisy brání jen těžko. Vždy alespoň oloupeme horní slupky.

Hmyz je při počátku nákazy řešitelný insekticidy, červená spála se léčí jen velmi obtížně.

Preventivně lze použít fungicidy, méně zalévat mimo hlavní sezonu kvetení, přezimovat v opravdu suchém prostředí a také nepřehnojovat dusíkem – volit komplexní hnojiva s dostatkem draslíku, fosforu i síry.

Napadené cibule oloupeme od starých slupek, desinfikujeme teplým vápenným mlékem s přídavkem síranu amonného (podzimní hnojivo). Nově koupené cibule pro jistotu moříme ještě před výsadbou. Rostliny můžeme během vegetace preventivně stříkat fungicidními postřiky.

Zdroje fotografií: archiv autorky