Pěstební sezona začíná výsevem letniček. Už teď!
22. leden 2017 Lenka Rutteová Okrasná zahrada 5114 zobrazení 959 slovKdo chce mít truhlíky hned v květnu osázené barevnými letničkami, musí si je začít pěstovat už v lednu. Anebo je v květnu koupit v zahradnictví. Ovšem ty doma vypěstované potěší mnohem víc.
Proč už v lednu?
Protože mnohé z letniček potřebují růst několik měsíců, než jsou schopny začít kvést. Rostliny musejí nejdříve dospět, a k tomu právě využijeme zbývající zimní měsíce. A v květnu už budeme mít nádhernou sadbu do truhlíků, která se nám brzy odmění pestrými barvami a některé i vůněmi.
Vysévat budeme opakovaně
Nezapomínejme si nějaká semínka ponechat na pozdější výsevy, kterými pak v létě nahradíme již odkvetené letničky, případně už teď počítejme s výsevem letniček vhodných ke kvetení koncem léta a na podzim.
Také můžeme později kvetoucím letničkám vyhradit místo na záhoně, kam dáváme jarní cibuloviny. Pokud tam tyto letničky, například petunie, necháme vysemenit, budou nám po cibulovinách růst a kvést samy. Na podzim pak jen zlikvidujeme vysemeněný porost. A znovu zasadíme cibule.
Jak na výběr semínek?
Nabídka semínek je na našem trhu široká. Od domácích producentů za doslova pár kaček, od zahraničních s mnohem vyššími cenami, semínka „obyčejná“ nebo semínka s označením F1.
Označení F1 nás informuje o tom, že v pytlíčku jsou semínka první generace hybridů vzniklé záměrným opylením. Díky tomu máme garantováno, že z nich vypěstované rostliny budou mít přesně ty vlastnosti, které jsou na popisku uvedeny – barvu, tvar, velikost nebo odolnost proti chorobám a škůdcům.
Pokud si z těchto rostlinek ponecháme semínka na další rok, musíme počítat se ztrátou garantovaných F1 vlastností. Naše květiny totiž budou opylovány „na divoko“, tedy volně létajícím hmyzem, který na ně přinese pyl z mnoha jiných rostlin. A vlastnosti se tak pomíchají, oslabí, jiné zase zesílí. Jestliže chceme mít vlastnosti letniček stále garantovány, každoročně musíme kupovat F1 osivo nové.
Které letničky vyséváme nejčastěji?
Českými stálicemi jsou například letničky k řezu, kam řadíme hvozdíky, laskavce, verbeny, slunečnice. Letničky k sušení, mezi kterými najdeme černuchy, slaměnky, jednoleté trávy či statice. Mezi letničkami vhodnými na skalku jsou u nás často pěstovány gazánie, kosmatce, sluncovky.
Okolo zdí či jiných opor se nám nejčastěji pnou hrachory, lichořeřišnice, svlačce, okrasné fazole nebo i tykvičky. Na místa, kam se moc často nedostaneme, ale i tak tam chceme mít krásně barevno (chaty, chalupy nebo hroby), vysazujeme verbeny, lobelky, nízké aksamitníky, nestařce.
Pěstujeme však i letničky, u kterých nečekáme okrasu od květů, nýbrž od listů či plodů – například laskavce, cypřišky, kopřivy či barevné kapusty.
Postup je notoricky známý, ale přece jen…
Opakování je matkou moudrosti, takže neodpustím několik poznámek k výsevům. Sejeme do výsevního substrátu nebo do listovky. Substrát provlhčíme ještě před samotným výsevem, abychom si semínka nevyplavili či nenaplavili do jedné hromádky – špatně by pak klíčila.
Po výsevu už substrát jen zastříkáme střičkou. I nadále vlhčíme s rozumem, nejlépe opět střičkou. Když výsevy překryjeme fólií, budou mít semínka lepší mikroklima a lépe vyklíčí. Jakmile rostlinky narostou, překrýváme je jen opatrně.
Pokud máme výsevy umístěny na parapetech, chráníme před poledním sluníčkem – bude postupně nabírat na síle a rostlinky by nám mohlo pod krytem „uvařit“. Nezapomínáme na výživu rostlinek a také na jejich včasné přepíchání a umístění na chladnější místo v bytě, ale nejlépe na verandě či do lodžie nebo zimní zahrady.
Zdroje fotografií: pixabay.com
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.