15 nejoblíbenějších druhů ovoce - jak je sklízet a uskladnit?
14. červenec 2016 Lenka Rutteová Ovoce 11157 zobrazení 2642 slovJiž nějakou dobu sklízíme ovoce. Nejlepší a nejjednodušší je přímá cesta z keře či stromu na talíř nebo raději rovnou do pusy. Nicméně, ne vždy jsme schopní sníst všechno hned. Naštěstí lze s ovocem dělat doslova psí kusy - zavařovat, sušit, mrazit, kandovat, vařit a kdoví co ještě. Jak to udělat, abychom si sklizené ovoce užili co nejdéle, jak s ním správně zacházet a kdy a jak jej vlastně sklízet?
U většiny druhů ovoce, které dozrává později, tedy od druhé poloviny července, se vyplatí rozvěsit na stromě či v keři pasti na škůdce, zejména na vosy a sršně. Nejjednodušší jsou PET lahve, do kterých pravidelně doléváme pivo. Pokud je náplní pasti pouze pivo, včely do ní nevlétnou.
Jak naložit s nejběžnějšími druhy ovoce?
Sušíme buď v sušičce, v troubě nebo na dost teplém a suchém místě (například půda) s použitím sít na sušení ovoce.
Zavařujeme dle návodu pro jednotlivé druhy - liší se v množství potřebného cukru v nálevu.
Mrazíme jednoduše, nemusíme nijak blanšírovat.
Uskladňujeme ve sklepě - vždy až po jeho vyčištění po předchozí sezoně.
Kandujeme většinou dle návodu.
Vyrábíme sirupy, marmelády, omáčky, podle osvědčených receptů nebo podle návodů na konzervačních pomůckách.
Z každého ovoce lze vyrobit dobré likéry. Jak? Prosypeme ve velkých sklenicích cukrem, necháme několik dní stát na slunci. Až ovoce pustí šťávu, vmícháme destilát dle naší preference, scedíme, naplníme do lahví. Ovoce si uchová své výživné látky a my se můžeme v zimních a jarních večerech příjemně dobíjet vitamíny z letní sklizně.
1. Maliny
Maliny obíráme tehdy, když lze plod bez poškození uvolnit a sejmout. Pokud je necháme přezrát, začnou opadávat a zbytečně se připravíme o úrodu.
Maliny jsou ovocem měkkým a velmi snadno podléhajícím zkáze. Pokud je večer posbíráme a necháme stát v teple (v kuchyni na lince), většinou do rána začnou plesnivět. Uchováváme je tedy zásadně v lednici. Nejlépe rozmačkané s cukrem (pokud s nimi nemáme dekorační záměry).
Toto ovoce lze úspěšně mrazit, aniž by ztratilo svůj tvar. Jak? Rozložíme maliny na tác a šoupneme do mrazáku. Až zmrznou, potom teprve je přesypeme do mrazící nádoby. Díky tomuto postupu si maliny uchovají svůj tvar dokonce i po rozmrazení.
Při výrobě marmelády a ovocných omáček mnozí z nás pasírují z malin i ostružin semínka. Je však škoda je jen tak vyhodit. Z přepasírovaného zbytku se dá udělat dobrý sirup. Nebo semínka rozetřeme v tenké vrstvě na plechy a usušíme. Pak nalámeme a uschováme. Pláty slouží v vaření výborného ovocného čaje.
2. Ostružiny
Ostružiny mají trvanlivost delší, celkově jsou ovocem tvrdším a lépe skladovatelným bez mrazení. Trháme je tehdy, když mají výrazně černou barvu a jsou na omak měkké. Pokud pěstujeme ostružiny na místě chráněném proti průvanu, většinou dozrají do luxusní sladkosti.
Pokud je prosypeme cukrem, vydrží v lednici déle.
3. Jahody
Jahody trháme tehdy, když ani jejich špička již není zelená nebo bílá. Zkrátka, celá jahoda musí být červená. Tehdy je sladká a má tu správnou jahodovou chuť. Pokud je chceme zavařovat, pěstujeme odrůdy určené pro průmyslové využití - jsou tužší i ve stádiu zralosti.
Trháme je i s částí stopky, s tou je také namáčíme. Pokud bychom nejdříve odstranili celou stopku i se zbytkem okvětí a pak teprve jahody myli, dostala by se do nich voda a nepříjemně by nám "naředila" tu jahodou chuť, na kterou se vždy tolik těšíme.
Jahody uskladněné v lednici také rády plesnivějí a hnijí, proto i je raději uchováme prosypané cukrem.
4. Angrešty a josty
U každého ovoce obecně platí, že pro účely zavařování je trháme méně zralé než pro účely přímé konzumace nebo vaření marmelády či ovocné omáčky. U angreštu a josty to však platí dvojnásob.
Vždy před zpracováním odstraníme zbytek okvětí a stopku.
5. Rybízy
Rybízy trháme v celých střapcích, nikoliv jednotlivé kuličky. Pokud je chceme zamrazit nebo použít třeba do koláče, stahujeme kuličky z otrhaných střapců pomocí vidličky.
V lednici vydrží rybíz poměrně dlouho, není ani potřeba jej jakkoliv jinak konzervovat - když jej chceme spotřebovat během cca týdne.
Na sirupy a marmelády používáme celé střapce. Při výrobě sirupu je lisujeme buď ručně nebo pomocí lisu na rybíz, při výrobě marmelády vždy zvolíme lis. Z vylisovaného zbytku po lisování na marmeládu uděláme také dobrou šťávu. Stačí zalít vodou a posypat trochou kyseliny citronové, nechat stát cca 24 hodin. Pak slít, rozmíchat ve vzniké tekutině kyselinu sorbovou dle návodu (rychleji se rozpustí v troše alkoholu) , dále pak cukr v poměru 1:1. Po rozpuštění naplnit do lahví. Takto vyrobený sirup vydrží i celou zimu.
Černý rybíz, pokud přezraje nebo má nedostatek vláhy, opadává. Červené a bílé rybízy opadem v podstatě netrpí. Můžeme si tedy nechat ne keřích střapce červeného či bílého rybízu celé léto a postupně jej "ozobávat". Časem budou sladší a sladší. Pokud nebude vlhký konec léta a začátek podzimu, mohou nám rybízy na keřích i přírodně seschnout a my je pak jen sklidíme a dosušíme (pokud je ptáci či mravenci nesklidí před námi).
6. Třešně a višně
Třešně češeme klidně i se stopkami, déle nám tak vydrží uskladněné.
Višně češeme naopak beze stopek (nejlépe stříháme). Pokud bychom je otrhali i se stopkami, odstranili bychom i plodonoše, na kterých by měla být úroda v následujícím roce.
Třešně i višně lze skladovat, avšak višně podstatně kratší dobu.
Když toto ovoce před zavařováním namočíme do oslazené vody, červíci rádi vyplavou. Takže kdo nemá rád třešňový kompot s proteiny, takto elegantně se jich může zbavit.
7. Jablka
Jablka češeme zásadně se stopkami a skladujeme tak, aby stopky nepoškozovaly ostatní plody. Zda jsou jablka dost zralá ke sklizni, poznáme podle toho, jestli už hnědnou jadérka (jedno jablko zkušebně rozkrojíme).
Jablka češeme vylomením plodu směrem nahoru. Tím se jednoduše uvolní stopka od zbytku plodonoše.
Sklizená jablka rozdělíme podle jejich kvality. Ta nepoškozená uskladníme, poškozené kusy se snažíme co nejdříve zpracovat.
8. Hrušky
Stejně jako jablka mají hrušky mnoho odrůd. Některé jsou k snědku během léta, sotva se očešou, už "tečou" a musejí se co nejdříve zpracovat. Jiné se češou během září, tvrdé jako kámen a "dojdou" teprve ve sklepě až během podzimu.
Opět platí pravidlo, že na zavaření bereme plody ještě tvrdší, na povidla až jsou měkké.
9. Borůvky
Borůvky sbíráme průběžně, protože průběžně dozrávají. Zralé jsou kuličky s temně modrou barvou. Ty, které mají ještě nádech do růžové barvy, jsou sice již dobře poživatelné, ale pro svou vyšší kyselost ještě nejsou vhodné například na mrazení za účelem pozdějšího použití bez tepelné úpravy. Při sběru borůvek raději použijeme obě ruce, jednou držíme větvičku, druhou trháme. Vyhneme se tím případnému poškození celého hroznu.
Borůvky mají ohromnou délku skladovatelnosti v lednici, pokud nejsou nijak poškozené, tak i měsíc.
10. Švestky
Švestky určené ke spotřebě češeme ručně. Švestky, které budou mířit do sudu a později do kotle, můžeme s čistým svědomím oklepat nebo otřepat.
Pokud švestky zavařujeme, je lepší je rozpůlit, případně vypeckovat. Červící ve švestkách jsou přece jen víc při těle než ti v třešních.
11. Meruňky a broskve
Broskve a meruňky také češeme v různých stádiích zralosti – v závislosti na tom, co s nimi máme v úmyslu udělat. Pokud chceme zavařovat, musíme vystihnout dobu, kdy jsou sice již dost zralé, ale ještě dostatečně tvrdé na to, aby zavaření „přežily“ v celku. Broskve můžeme před zavařením oloupat – pomůžeme si vroucí vodou, stejně jako u rajčat.
Jestliže chceme vyrábět marmeládu, ovocnou omáčku, klevelu nebo povidla, či cokoliv jiného, necháme ovoce co nejvíce přezrát (dle možností našeho přístupu do zahrady, ochrany proti škůdcům a zejména dle počasí).
12. Dřinky
Dřinky, plody dřínu obecného, jsou prastaré české ovoce plné vitaminu C. Sbíráme je až spadnou na zem, popřípadě až je lze setřást, do té doby jsou dost trpké. Celkově jsou plody poměrně tvrdé, lépe se konzumují po přejití mrazem nebo po zavaření. Jejich využití je všestranné, včetně tvorby destilátu.
13. Rakytník
Na rozdíl od dřinek rakytník neopadá. Plody zůstanou na stromku a sklízíme je, až přemrznou. Nebo je necháme na stromku a chodíme je ozobávat celou zimu a jaro.
14. Moruše
Moruše otrháváme, až jsou zralé, což poznáme podle sytosti jejich barvy a samozřejmě podle chuti. Zpracováváme je jako ostatní ovoce. Ale můžeme také zkusit se usušit a rozemlít. Využití vzniklé "mouky" je široké tam, kde chceme něco přisladit (zejména moučníky) nebo i obarvit.
15. Ořechy
Ořechy vlašské i lískové sbíráme po zemi, až opadají. Vždy myslíme na to, že je musíme nechat řádně proschnout v tenkých vrstvách, nejlépe tam, kde je sucho, teplo, průvan. Jakmile jsou ořechy dost suché, snesou běžné uskladnění, dokonce i tam, kde mrzne.
Ořechy můžeme i vyloupat a zamrazit nebo sušit vyloupané. Pokud je potřebujeme mleté, meleme až před samotnou spotřebou nebo mleté ořechy dáme do mrazáku. Jinak rády žluknou.
Zdroje fotografií: archiv autorky
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.