Jak ošetřit ovocné stromky před příchodem jara?

Jarní práce na ovocných stromech

Co nejdříve zjara musíme u stromů:

• navápnit jejich kmeny
• postříkat zelenou skalicí proti mechu a ten pak zlehka okartáčovat
• provést řez, zejména u jádrovin
• stříkat je proti přezimujícím škůdcům a chorobám
• upravit půdu kolem stromů
• vyset kolem nich žádoucí rostliny

Vápnění kmenů

Kmeny stromu vápníme proto, aby předjarní a jarní sluníčko neprobouzelo stromy příliš brzy. Navápněná bílá plocha se nebude ohřívat tak rychle jako tmavá barva kůry. Stromem tedy nezačne proudit míza zbytečně brzy. Zajistíme si tím menší riziko, že strom poškodí jarní mrazíky.

Dalším důvodem vápnění je desinfekce kůry a usmrcení přezimujících škůdců.

Jak postupujeme? Ve vodě rozmícháme hašené vápno. Vytvoříme roztok takové konzistence, která půjde dobře roztírat, ale zároveň nebude stékat z kůry. Pečlivě navápníme celé kmeny a spodní části základních větví. Vrstvu neděláme příliš silnou, aby se nesloupala a neopadala.

Postřik proti mechům a lišejníkům

Zelenou skalicí postříkáme větve stromů napadené mechem a lišejníkem. Později citlivě okartáčujeme jejich seschlé zbytky.

větvička jabloně

Postřik proti přezimujícím škůdcům

Na stromech přezimuje mnoho škůdců, brzy zjara, ještě před jejich „vykulením“ ze zimních skrýší postříkáme stromy vhodným insekticidem. Vzhledem k tomu, že ovoce budeme sklízet za mnoho týdnů, nemusíme se bát nedodržení ochranné lhůty.

Nezapomínejte, že postřik není vhodné aplikovat za přímého slunečního svitu (i předjarní sluníčko již mí sílu) a také za mrazu. Při stříkání vždy stůjte tak, aby vítr foukal od vás.

Postřik broskvoní

Brzy zjara je vhodné broskvoně postříkat proti kadeřavosti. Opět pozor na slunce a mráz.

broskvoň bude dobře plodit, když nebude vysílená kadeřavostí

Postřik proti moniliové spále

Moniliová spála je plísňovou chorobou napadající zejména plody peckovin. Výsledkem jejího působení jsou seschlé mumie plodů poseté bílými tečkami. Na trhu jsou k dostání přípravky určené přímo proti této chorobě.

Základní ochranou pro další sezónu je důsledné odstranění všech mumifikovaných plodů (i těch spadených na zem), které jsou zdrojem nákazy pro další rok. Až máme vše sesbírané (což by mělo být již od podzimu), můžeme začít s postřikem.

Řez ovocných stromů

Je nutné ovocné stromy prořezávat? Pokud chcete mít kvalitní plody, tak to nutné je. Neprořezaný strom zarodí mnoho ovoce, ale malého, s nevýraznou chutí. To asi nechceme…

Během zimy a jara tedy provádíme řez ovocných stromů, zejména jádrovin. Čím dříve řez provedeme, tím více podpoříme růst stromu. Tedy, mladé stromky, které ještě mají růst, řežeme nejlépe v lednu či únoru, starší stromy, u kterých provádíme udržovací a prosvětlovací řez, řežeme co nejpozději – podle počasí - koncem března nebo až v dubnu. Musíme to ale stihnout do doby, než ve stromech začne proudit mnoho mízy.

letitá, minimálně udržovaná jabloň

Základní pravidla řezu jádrovin

Při řezu dbáme na to, abychom jednak obměňovali staré dřevo za nové a jednak aby koruna byla vzdušná, prosvětlená. Důležité je zachovat pyramidální tvar koruny, aby všechny listy byly alespoň na část dne vystaveny slunečnímu svitu. Strom pak má z čeho vyživit plody a také předcházíme chorobám a škůdcům, ti nemají rádi vzdušná a prosvětlená místa.

Větvičky, které směřují vzhůru, moc nerodí. Žádáme vodorovné a mírně se svažující větve, ty rodí nejvíce. Potřebujeme i tenké větvičky, pokud je zkrátíme, zesílí – a my budeme mít nové plodící dřevo na obměnu starých odrozených větví. Také vlk vyrůstající do volného prostoru koruny může posloužit stejně – když jej necháme nebo vyvážeme do vodorovna, zarodí.

Jinak řežeme spodní patro koruny než patro (patra) vrchní. Na spodních větvích musíme podporovat růst, protože mají být nejdelší. Odstřihneme větve směřující dolů. Poslední výhon na větvi by měl směřovat vzhůru.

Ve vyšších patrech koruny stříháme tak, aby poslední výhon směřoval vodorovně nebo mírně dolů. Odstraňujeme vlky (rostoucí svisle) a větve, které konkurují větvím hlavním.

Slabý výhon více zkrátíme, aby více rostl. Silný výhon naopak zkrátíme méně, tím ho zbrzdíme. Při střihu zvolíme takové místo, kde bude hlavní větev volně přecházet ve větvičku, která vyroste z výhonu, jež necháme na větvi jako poslední. Pokud bychom v tom místě nechali kousek hlavní větve jako kolík či špaček, ten by časem seschnul a byl by vstupní branou infekcím.

Pokud máme na zahradě strom starší, který dlouho nikdo pořádně neprořezal, nesmíme jej zmlazovat radikálním řezem najednou. Řez rozložíme na více let, abychom stromu neodebrali najednou příliš mnoho listové plochy.

Řezné rány ošetřujeme v podstatě až od cca 3 cm. Ránu zatřeme nejlépe štěpařským voskem, nebo balzámem. Použít můžeme i latex nebo balakryl. Zabráníme tím vstupu infekce do rány a podpoříme rychlejší hojení. Nikdy nepoužívejte k ošetření řezných ran barvy syntetické.

lichořeřišnice je vhodná pod stromy

Co s nejbližším okolím stromů

Kolem stromů se doporučuje vysévat půdopokryvné rostliny, které hubí plevele a stromům navíc vyhovují i chemicky. Zde se nabízí například lichořeřišnice, která je zároveň léčivou bylinkou. Před výsevem půdu prokypříme, trošku přihnojíme a poté sejeme. Pokud nechceme nic sít, nejbližší okolí stromu můžeme během sezóny mulčovat.