Jak sázet a pěstovat jahody: Několik rad pro správné pěstování
30. březen 2016 Lenka Rutteová Ovoce 65535 zobrazení 1198 slovJahody většina lidí miluje. Voňavé, červené, samotné nebo se smetanou. A ty čerstvě utržené ze záhonu chutnají nejlépe. Jen jim musíme věnovat péči. Právě teď je potřeba se postarat o přezimované jahodníky. Pokud chceme zakládat jahodiště nové, můžeme si sazenice buď koupit, nebo je vypěstovat. Co vše na jaře jahody potřebují, aby mohly dobře plodit?
Sundáme přikrývku
Přezimované jahody už můžeme vysvobodit ze zimní přikrývky, kterou jsme je na podzim překryli proti očekávaným mrazům.
Jednotlivé rostliny prohlédneme, zda zimu přežily. Na místo těch, které uhynuly, dokoupíme sazenice nové nebo sem později zasadíme odnože.
Ostříháme
Jahodníkům ostříháme staré seschlé listy. Zelené ponecháme. Pokud některé rostliny již ženou do květu, tak jim květy raději ještě zaštípneme.
Přihnojíme
Aby se rostliny mohly dobře nastartovat pro následující sezónu, potřebují dostat dávku startovacího neboli jarního hnojiva s vyšším množstvím dusíku. Na trhu jsou v nabídce buď hnojiva označená jako startovací nebo hnojiva přímo určená pro jarní hnojení jahod. Přednost dámě těm, které obsahují rohovinu nebo guáno.
Jarní hnojení neprovádíme jen tehdy, když jsme na podzim zakládali nové jahodiště a pod sazenice jsme umístili slepičince či kompost.
Založení nového jahodiště
Stanoviště pro jahodník
Pro jahodníky vybereme slunné stanoviště. Záhon by měl být od podzimu vyhnojený a zrytý. Před výsadbou záhon jen prohrábneme a srovnáme, nebudeme jej více kypřit, aby sazenice mohly dobře zakořenit. Jahody se dobře pěstují na slámě (záhon je vyložen slámou) nebo na černé netkané textilii. Obě zajistí prohřátí půdy a zároveň vypodloží plod, aby během růstu a zrání nehnil.
Jahody a zdraví
Jahody patří mezi nejoblíbenější ovoce rostoucí na jahodníku (Fragaria). Konzumují se syrové, používají se do jogurtů, na marmelády, kompoty, ale také v kosmetice.
Jahody jsou pro naše zdraví velmi prospěšné. Mají největší antioxidační účinky ze všech druhů ovoce. Neutralizují volné radikály a jsou tak skvělými pomocníky v boji s arteriosklerozou. Zlepšují proudění krve v arteriích. Obsahují velké množství vitamínu C.
Toto ovoce se doporučuje konzumovat při cukrovce, chudokrevnosti, revmatismu, dně a také při dietách, neboť jsou z většiny tvořeny vodou.
Správný spon
Spon volíme podle pěstované odrůdy. Jahodám měsíčním stačí menší, okolo 15x15 centimetrů. Stáleplodící jahody jsou na prostor náročnější, řádky uděláme asi 40 cm od sebe, rostliny vysadíme minimálně na 30 cm od sebe.
Nejnáročnějšími odrůdami, co se týká prostoru, jsou jednoplodící odrůdy, které plodí tzv. obrovské jahody.
Zde potřebujeme sazenice umístit až 50 cm od sebe, řádky vysazovat ve vzdálenosti 70 cm.
Postup při sázení
Pro každou sazenici vyhrábneme jamku dostatečně hlubokou na to, abychom na její dno mohli umístit trošku slepičinců nebo kompostu, na to nasypat ještě trochu zeminy a teprve na tuto zeminu vysadit jahodník.
Srdíčko rostliny nesmíme utopit, musí zůstat nad zeminou.
Pokud jsou sazenice nakvetlé, květy důsledně odštípeme, aby rostlina nebyla květenstvím a plody zbytečně vysilovaná a mohla se soustředit na růst kořenového systému.
Po vysazenídobře zalijeme. Pokud je půda sušší, prolijeme vodou vyhrábnuté jamky, teprve potom do nich dáváme slepičince, zeminu a sazenici.
Zálivka
Z počátku zaléváme pravidelně a vydatně, aby rostliny dobře zakořenily. Jakmile jahodníky nasadí na plody, musíme zálivku opět zintenzivnit (dle počasí), aby jahody měly z čeho narůst a byly šťavnaté. Zaléváme ráno, ať voda stihne během dne oschnout a nepodporuje hnilobu a plísně plodů.
Sazenice z vlastní produkce
Sazenice jiných odrůd, než máme na záhoně, si můžeme v předjaří vypěstovat sami. Vyséváme do výsevního substrátu a necháme klíčit v teple. Jakmile se objeví první pravé listy, přepícháme po jedné rostlině do sadbovačů nebo jiných malých nádobek.
Přihnojujeme dle návodu výrobce substrátu i hnojiva. Až jsou sazenice dostatečně silné, zasadíme je do záhonu. Z počátku (alespoň měsíc) odštipujeme květy.
Pokud jsme spokojení s odrůdou, kterou máme na zahradě, množíme jahodníky pomocí odnoží. Ty buď samy zakoření (pokud pěstujeme na holé hlíně) nebo, pokud pěstujeme na textilii, je drátěnými očky přichytíme na květináčky se zeminou a pravidelně je zaléváme. Brzy nám do květináčků zakoření.
Původ jahod
Jahody jsou často označovány za královské ovoce. Doloženo máme, že i lidé v době kamenné znali tyto červené chutné plody. Ve středověku byly jahody hojně pěstovány v klášterních zahradách. Nechyběly ani na jídelníčku u královských stolů evropských panovníků. První odrůdy se podobaly především lesním jahodám. Pěstování různých odrůd u nás započalo někdy po 17. století.
Zdroje obrázků: pixabay.com, archiv autorky
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.
Hodnocení
3.21 hvězdiček / Hodnoceno: 85x