Přichází čas na řez vinné révy - jak na to?

Termín řezu

Právě proto, že míza v révě začíná proudit brzy, musíme řezat od druhé poloviny února (podle počasí, nesmí mrznout) nejpozději do poloviny března.

V takovém počasí révu v žádném případě neřežte

Na trhu jsou k dostání vinařské nůžky, pracuje se s nimi o poznání jednodušeji než s běžnými zahradnickými. Pokud máte rostlin více, vyplatí se jejich pořízení.

Plodné a neplodné dřevo

Vinná réva je rostlina, na které najdete (jako na každém ovocném keři) staré, dvouleté a jednoleté dřevo. Vyrůstá však postupně, nikoliv z jednoho místa, jako je tomu třeba u rybízu.

Ze starého dřeva by mělo vyrůstat dřevo dvouleté, které loni plodilo. Teprve z dvouletého roste to jednoleté. Takové je plodné. Pokud vyrůstá ze starého dřeva rovnou dřevo jednoleté, bývá buď zcela neplodné, nebo plodí málo a na rostlině jej nechceme.

Proč děláme zimní řez?

Účelem zimního řezu je probírka starého odplozeného dřeva a likvidace přebytečných výhonů, které by rostlinu jen zahušťovaly a braly by sílu nutnou k tvorbě plodů. Přestože po řezu zbyde révě pouze několik větví, kvalita hroznů nás přesvědčí o tom, že práce na zimním řezu za to opravdu stála.

Réva pěstovaná pro účely zastínění, před zimním řezem

Jak začít s řezem?

Vinnou révu můžeme pěstovat mnoha způsoby. Například na tažných drátech, na pergole, jeko svislý kordon (vertiko), ve skleníku se zavěšením na jeho střeše.

Řez začneme tím, že odstraníme přebytečné výhony. Výhony odplozené, na kterých chceme vypěstovat letošní plodné výhony, zkrátíme na několik oček - podle počtu požadovaných výhonů. Stříháme vždy ve vzdálenosti několika centimetrů za pupenem, aby pupen neodumřel.

Počet ponechaných výhonů závisí na způsobu pěstování

O počtu výhonů, jež budeme pěstovat, se rozhodujeme právě podle způsobu pěstování. Záleží jednak na tom, po čem révu vedeme, a také na tom, jak vysoký je kmínek a celkově kolik starého dřeva má rostlina k dispozici.

Nejbohatěji necháme růst révu pěstovanou na pergole nebo ve skleníku, nejvíce seřízneme révu vedenou vertikálně nebo po na tažných drátech (zde se rozhodujeme mezi jedním nebo dvěma výhony).

Úhel řezu záleží na postavení výhonu. Vedeme ho vždy tak, aby dešťová vody mohla z rány rychle odtéci. Tím zabráníme zahnívání rány a umožníme co nejrychlejší zhojení.

Réva pěstovaná pro zastínění, druhý kmínek, před zimním řezem

Kdo ještě víno na zahradě nemá, může s ním na jaře začít

Révu je potřeba vysadit během jara. Má ráda úrodnou půdu v teplých oblastech, ale dá se pěstovat i v oblastech náročnějších, pokud jí poskytneme chráněné místo, například u jižní až západní zdi.

Jámu, do které budeme sadit, bychom měli vyhloubit přibližně do půl metru, zkypřit dno a okraje, na dno dát zeminu smíchanou s uleželým kompostem nebo hnojem. Kořeny sazenice zastříhneme, aby si vytvořila i kořeny další. Vložíme do jámy a přihrneme hlínou.

Až vyraší výhony, vybereme jeden hlavní, ze kterého bude kmínek, ostatní odstraníme. Tak to děláme celé léto, zůstat musí výhon pouze jeden. Výhon vyvazujeme k opěrné konstrukci, nejlépe každých 20cm, abychom zajistili, že se nepoškodí.

Pokud máte na zahradě bohatou zeminu vhodnou pro pěstování révy, můžete si dovolit ponechat rostlině výhony (později kmínky) dva.

Co uděláme v následujícím roce?

Na jaře dalšího roku se rozhodneme, jak vysoký chceme kmínek. Od požadované výšky kmínku napočítáme cca 5 oček (můžeme i více) a v tom místě (dále od očka) ustřihneme. Tu část, která již nebude kmínkem, vyvážeme (nejčastěji a nejjednodušeji vodorovně).

Pokud zapěstováváme pro pergolu, kmínek (výhon) musíme nechat růst více let, než dosáhne výšky pergoly. Obvykle u pergoly pěstujeme více rostlin, aby došlo k jejímu pokrytí a abychom zároveň měli kvalitní úrodu.

Zdroj fotografií: pixabay.com, fotoarchiv autorky