Boj s chorobami bez chemie: Jak vyrobit a používat přírodní postřik z přesličky?

Přeslička rolní

Je rostlinou, kterou všichni dobře známe. Její zelené, až 40 cm vysoké přeslenovitě větvené lodyhy se podobají malým symetricky stavěným jedličkám. Zahrádkáři ji většinou považují za obtížný plevel (kterým opravdu dokáže být). Je však pro naše pěstování i velkým pomocníkem. Jak?

Přeslička nakukuje i ze skalky. Nevadí, zužitkujeme ji.

Kyselina křemičitá

Přeslička obsahuje kyselinu křemičitou. A jak známo, křemík je základní složkou skla. Nebo třeba silikonu. Je to tedy látka pevná, odolná, a když se stane součástí buněčné stěny, působí jako mimořádně pevný štít proti infekcím a plísním, konkrétně proti rzi, černým skvrnám na růžích, monilióze, kadeřavosti broskvoní a proti běžným plísním napadajícím rostliny (např. plíseň bramborová).

Přesličku si můžeme dopředu nasušit

Nejvíce dokáže pomoci ta rostlina, která roste na hlinité půdě, neboť taková obsahuje až 16 % kyseliny křemičité. Tuto látku z přesličky dostaneme máčením a následným vařením.

Vývar z přesličky

Rostliny chráníme postřikem, který si přichystáme z vývaru z přesličky. Postupujeme následovně:

1 kg čerstvých nebo 150 g sušených bylin namočíme na 24 hodin do 10 litrů vody, aby rostliny dobře změkly a var byl účinnější.

150 gramů sušené přesličky není zrovna málo...

Následující den přivedeme k varu a asi ½ hodiny vaříme. Po vychladnutí vývar scedíme.

Na samotný postřik ředíme vývar v poměru 1:5 vodou. Nespotřebovaný vývar krátkodobě uchováváme v chladu.

Kdy stříkáme

Na jaře i v létě, akutně i v době, kdy začínají hrozit plísňové infekce. Stříkáme preventivně a pravidelně. Pravidelností se myslí to, že stříkáme tehdy, když rostlinám přirostly nové výhony, které ještě nejsou chráněny.

V případě akutního ohrožení plísněmi (počínající infekci) používáme tři dny po sobě.

Takže přestaňme hudrat, že nám přeslička zapleveluje okrasné záhony, mnohdy i ty užitkové, že roste kolem plotu a mezi bylinkami. Udělejme si z toho výhodu a používejme přesličku k ochraně plodin.

První článek listu je delší než pochva, mělo by se tedy jednat o přesličku rolní, která není jedovatá.

Přeslička je i léčivou bylinou. Avšak pozor, pouze přeslička rolní. V lesích a na mokrých stanovištích rostoucí přeslička bahenní je pro člověka jedovatá (při vnitřním užití).

Jedovatá přeslička bahenní

Jarní hnědě zbarvené plodné lodyhy (výhonky) přesličky rolní nesoucí spory  jsou vynikající zeleninou.

Jarní výhon přesličky bahenní. Jedovatý.

Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky.