I ovocné a okrasné stromy potřebují podzimní péči

Prevence

Prevence je méně pracná a méně nákladná než následné řešení problémů vzniklých právě zanedbáním prevence. Toto pravidlo platí nejen u našeho zdraví, ale i u zdraví našich rostlin, stromy nevyjímaje.

Jaké preventivní zásahy bychom měli udělat?

Zejména shrabat spadané listí (i vícekrát během podzimu) a pokud je zdravé, zakompostovat jej. Listí napadené chorobami bez výčitek spálíme.

Dále odstraníme všechny mumifikované (vyschlé) plody, které zůstaly na stromech. V opadaných korunách stromů tyto plody dobře uvidíme. Pokud bychom je ponechali na místě, vyvinula by se v nich další generace spál a hnilob. A to přece nepotřebujeme…

Pokud jsme při česání ovoce nalomili nějaké větve nebo poškodili okrasné stromy, musíme tato poškození včas ošetřit.

Také ošetříme poškození kůry, které mohlo vzniknout například třením stromku o opěrný kůl. V takovém případě zajistíme, aby ke tření již nedoházelo. K tomuto účely jsou vhodné podložky, které vsuneme mezi kmínek a provázek.

Jabloně a další ovocné stromy chtějí na podzim dost pozornosti

Likvidace spících houbových chorob postřikem

Na povrchu letorostů, pod šupinkami pupenů a na jiných těžko dostupných místech přezimují houbové choroby – například strupovitost jabloní, strupovitost hrušní, skvrnitost listů peckovin, hnědnutí listů ořešáků, nejrůznější druhy padlí a jiné neduhy.

Proti jejich nástupu, který by nastal hned brzy zjara, postříkáme stromy měďnatým přípravkem již na podzim. Týká se to především broskvoní a jejich postřiku proti strupovitosti. Ovšem ani ostatním stromům nemusíme postřik odpírat. Do doby česání dalších plodů uteče ještě mnoho vody a nežádoucí látky z postřiku se sníží na minimum.

Měďnaté postřiky likvidují také bakterie, ovšem za předpokladu, že jsou aplikovány po opadu listí, za suchého počasí a při teplotě nad sedm stupňů celsia.

Neošidíme ani okrasné dřeviny, chceme-li je mít dlouho krásné

Hnojení

Během srpna a září, při teplém podzimu i během října přihnojujeme stromy podzimními hnojivy. Zde je nejdůležitější složkou draslík. Pro okrasné stromy, hlavně jehličnany, také hořčík.

Přihnojení pomůže dřevinám v tom, aby jejich pletiva lépe vyzrála a stala se odolnějšími proti mrazům a suchu, aby dřeviny celkově lépe přezimovaly.

I ovocné keře uvítají podzimní hnojení

Zálivka

Stromy potřebují přichystat organismus na vegetační klid, nízké teploty a celkovou nepřízeň počasí. Kořeny se během podzimu a zimy stávají mnohem důležitějšími, než jsou během ostatních částí roku.

Proto dopřáváme stromům vydatnou podzimní zálivku (pokud to tedy příroda neudělá za nás).

Bílý nátěr

S poklesem teplot přistupujeme k bílému nátěru kmenů stromů – tzv. vápenným mlékem. Ten chrání kmen před vyššími rozdíly v denních a nočních hodinách během slunných zimních dnů, kdy slunce dokáže tmavý povrch stromové kůry výrazně ohřát.

Obalení mladých stromků

Pokud máme mladé stromky, na zimu je obalíme pletivem či jiným odolným ochranným materiálem proti okusu zaběhlou lesní zvěří.

Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky.