Jak připravit osevní plán a postupy?
12. únor 2016 Lenka Rutteová Tipy a rady 19376 zobrazení 1229 slovKaždý rok bychom si měli pečlivě naplánovat, co, kdy a kam zasadíme nebo zasejeme. Na první pohled to vypadá jako jednoduché rozvržení plochy záhonů, kterou máme k dispozici. Ale pozor, i osevní plán má svá pravidla, která byste měli dodržet, pokud chcete mít z úrody radost. Takže, jak na něj?
Kdy s osevním plánem začít?
Pokud záhony využíváte celoročně, tedy sejete letní či podzimní setí pro brzké jarní sklizně, musíte mít osevní plán hotov již v létě nebo na podzim. Pokud vám v záhonech nic nepřezimuje, stačí si osevní plán sestavit až během února.
Souvisí nějak osevní plán s podzimním hnojením?
Souvisí, velmi úzce. Již během podzimního hnojení záhonů byste totiž měli mít alespoň hrubou představu o tom, který typ zeleniny (podle nároků na živiny) kde bude.
Záhon pro zeleninu první tratě musíte mít na podzim vyhnojený, o rok později do tohoto záhonu budete dávat zeleninu druhé tratě, další rok zeleninu třetí tratě. To vše budete ještě kombinovat s mírným zahnojením dusíkatým vápnem či dolomitickýcm vápencem (podle potřeby) a zeleným hnojením.
Můžu nějak zautomatizovat postup podzimního hnojení?
Zde se nabízí řešení rozdělit záhon na tři až čtyři části, na kterých budete hnojení postupně střídat. Jeden až dva záhony si vyčleníte pro zeleninu první tratě, další pro druhou, a poslední z nich pro třetí trať. Tím budete mít ulehčenou práci při rozhodování se o podzimním hnojení.
Pokud se vám všechna zelenina první tratě nevměstná do vyhnojených záhonů, můžete její budoucí stanoviště vyhnojit nouzově i na jaře. Můžete i přímo pod rostlinu aplikovat slepičince či využívat zálivku ze zkvašených a naředěných slepičinců.
Co je třeba zvážit předem?
Ještě si musíte naplánovat, kolik které zeleniny budete chtít vysadit nebo vysít, abyste měli hrubou představu o tom, jak velkou plochu která plodina zabere.
Také byste již měli vědět, jestli budete pěstovat v záhoncích monokultury nebo zda chcete mít záhony namíchané.
A ještě zvažte, jestli chcete plodiny střídat v intervalu tří nebo čtyř let, popřípadě jestli budete délku intervalů kombinovat. Některé plodiny, jako například česnek, opravdu vyžadují alespoň čtyřletou přestávku, než je nasadíte na stejné stanoviště.
S čím je třeba počítat?
Na záhonech můžete pěstovat během jedné sezony i více plodin po sobě – mnoho z nich má krátkou vegetační dobu (ředkvičky, salát, hrách), mohou na sebe tedy plynule navazovat.
Některým plodinám také trvá poměrně dlouho, než narostou do své plné velikosti, proto k těmto plodinám můžete dát jiné s krátkou vegetační dobou – ty sklidíte dříve, než záhon zaroste velká plodina. Například vedle místa pro dýně hokkaido dejte ranou mrkev. Tu sklidíte poměrně brzy a dýně se rozroste až později.
Pokud se v záhonech v předchozí sezoně vyskytly choroby či škůdci, co souvisí s druhem pěstované zeleniny, neumisťujte tento druh zeleniny na stejné místo alespoň čtyři roky, raději i déle.
Některé druhy zeleniny spolu sousedí rády, jiné se přímo nesnášejí. Takové vždy od sebe oddělte alespoň jedním záhonem. Tyto druhy zeleniny by na sebe ani neměly navazovat rok po sobě (když je každá z jiné tratě). I když v tomto případě je jejich vzájemný vliv mnohem menší.
Vedle sebe byste neměli pěstovat ani zeleninu podobného druhu – tedy třeba okurky a dýně.
Pěstujete jahody či jiné víceleté plodiny v záhonech pro zeleninu nebo je máte zvlášť a do osevního plánu není potřeba je zahrnout?
Jak sestavit osevní plán?
Určitě si změřte vaše záhony a informace si poznamenejte, ať nemusíte měřit každý rok. V začátcích si pomozte čtverečkovaným papírem, na který si záhony nakreslíte v měřítku. Vše pak lépe uvidíte a budete mít lepší představu o tom, čeho se kam kolik vejde. Nezapomeňte na pěšinky, na ty počítejte přibližně třicet centimetrů.
Sestavte si seznam pěstované zeleniny pro každou z tratí a v seznamech si vyznačte, které zeleniny lze kombinovat v jenom záhoně (pokud chcete kombinovat) a které zeleniny na sebe mohou během sezóny navazovat. Pokud si nejste jistí přibližnými spony daných druhů zeleniny, a tedy nutnou velikostí prostoru, který tato plodina bude vyžadovat, zjistěte si to a připište do seznamu také.
A pak už vše jen zaneste do připraveného nákresu záhonů.
Pokud budete takto postupovat tři nebo čtyři roky po sobě a plány se vám osvědčí, můžete je pak používat stále dokola, jen s obměnami, které budete potřebovat.
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.