Jak urychlit sklizeň raných brambor? Nakličováním sadby
12. duben 2016 Lenka Rutteová Tipy a rady 11484 zobrazení 1055 slovNakličování brambor je spolehlivým způsobem, jak uspíšit jejich úrodu. Kdo má rád „nové“ brambory, jistě si sadbu pro nějaký ten řádek velmi raných brambor nechává naklíčit pravidelně. Ale pozor, aby vše fungovalo, musejí být splněny ještě i další podmínky.
Jak na vlastní nakličování?
Pro sadbu je vhodné vybírat brambory střední nebo větší velikosti. Malé brambory budou s vyšší pravděpodobností rodit opět menší hlízy. Velké hlízy můžeme rozdělit na části tak, aby na každé z nich bylo očko budoucího klíčku.
Do nádoby (přepravka, krabice, dřevěná bedna) dáme nejprve izolační vrstvu. Dno pak posypeme substrátem, pilinami nebo zeminou, kterou jsme odlehčili perlitem. Důkladně provlhčíme, ale zbytečně nepřeléváme.
Na tuto vrstvu rozložíme brambory a mírně je do podkladu usadíme. Nádobu umístíme na chladnější místo, ale s dostatkem světla. Podklad udržujeme vlhký. Brambory během dvou cirka tří týdnů pustí nejen zelené klíčky, ale i kořeny.
Nakličovat můžeme i „na sucho“, kdy brambory položíme např. do přepravky jen samotné a ani je nijak nevlhčíme. Můžeme je i navléci na šňůrku a zavěsit. Dostane se k nim maximum světla. Těmito způsoby brambory naklíčí také. Ovšem jen zelenými klíčky, kořeny tolik nepustí. Navíc hlízu připravíme o dost zásobních látek, které bude ještě potřebovat po zasazení do země.
Teplota půdy
Brambory musíme sázet do prohřáté půdy. Většinou nám sice počasí nepřeje, ale my si pomůžeme černou textilií nebo polykarbonátem či sklem. O zbytek se postará slunce. Velmi raných brambor nesázíme mnoho, proto stačí nechat prohřát menší kousek záhonu – a to zvládneme.
Správná orientace hlíz
Naklíčené brambory musíme do brázd správně usadit. Měli bychom dodržet hloubku sázení cca 10-15 cm. Hlízy položíme tak, aby kořeny směřovaly dolů a klíčky nahoru. Při manipulaci s nimi opatrně, jsou velmi křehké a neskutečně lehce se odlomí.
Po zasazení zahrneme a řádky rovnou nakopčíme.
Ochrana rostlin proti mrazu
Vzhledem k tomu, že brambory narostou nad zem ještě v době, kdy hrozí přízemní mrazíky, musíme osázený záhon přikrýt bílou netkanou textilií.
Pokud předpokládáme mrazíky větší, záhon prolijeme vodou. Ta se bude v noci odpařovat a k rostlinám mráz nepustí.
Včasné nakopčení
Záhon s velmi ranými bramborami musíme včas okopat a řádně nakopčit. Tím zajistíme rostlinám dobré podmínky k tvorbě hlíz. Kopčení můžeme zopakovat, až rostliny opět poporostou nad povrch nakopčené půdy.
Dostatek vláhy
Pokud je sucho, brambory zaléváme, nejlépe pomalým proléváním mezi jednotlivými řádky.
Pravidelné pletí
Aby brambory nemusely soutěžit s ostatními rostlinami o to, kdo získá více živin, musíme je pravidelně plít.
K pletí máme i další, nemalý důvod. V zaplevelených půdách plných kořenů se totiž více drží larvy hmyzu, které napadají hlízy brambor a vrtají v nich chodbičky. Tím úrodu výrazně znehodnocují.
Pozor na mandelinky
Pravidelně prohlížíme bramborovou nať, zda na ní nepotkáme mandelinku či již nakladená vajíčka (shluky vajíček nalepených z rubové strany listu, od žluté až po tmavě oranžovou barvu).
Pokud je napadení mandelinkou v počátcích, postačí sesbírat a zlikvidovat dospělce i vajíčka. Jakmile je napadení již masivnější, použijeme biologický přípravek pro likvidaci tohoto hmyzu.
Plísně jen výjimečně
Vzhledem k ranosti těchto brambor se na rostlinách s plísněmi nesetkáváme. Pokud by se ale přece jen stihla plíseň objevit, postříkáme přípravkem proti ní. Jsou k dispozici i biologické, s nulovou ochrannou lhůtou.
Když se nám zadaří, můžeme již začátkem června (někde i dříve) podhrabávat první úrodu.
Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky.
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.