Jak vypěstovat aromatický jarní česnek? Pozor dejte na zálivku

• Stanoviště
• Jaký typ česneku zvolit?
• Výsadba
• Péče o česnek
• Alternativní druhy
• Původ

Stanoviště

Česnek nemá rád podmáčená místa, je náchylný k plísním. Pro jeho pěstování zvolíme raději místo, odkud voda po srážkách odtéká rychleji. Půda před výsadbou česneku musí být zrytá, prokypřená a připravená k výsadbě.

Živiny

Česnek je rostlinou pozdějších tratí, půda by měla být vyhnojená již pro předplodinu. Nic nezkazíme, když na záhon koncem léta před plánovanou jarní výsadbou dáme zelené hnojení.

Jaký typ česneku zvolit?

Pokud chceme česnek pěstovat, musíme si nejdříve rozmyslet, jaký typ česneku chceme mít, zda chceme česnek skladovat. Odrůd je na trhu k dostání velké množství, největší část zastupují odrůdy sázené na podzim. Některé odrůdy lze sadit v obou termínech.

Vyšlechtěna je dokonce i odrůda, kterou snáší lidé s onemocněním žlučníku (Bjetin).

Paličák nebo nepaličák?

Při volbě mezi paličákem a nepaličákem jde většinou o souboj mezi výnosností, sílou aroma a skladovatelností.

Jarní paličáky jsou odrůdy výnosné, s velkými cibulemi i stroužky, které jakoby směřují ke středové palici. Jejich skladovatelnost je většinou jen krátkodobá. Česneková cibule má totiž tvrdý stvol, kterým ke stroužkům proudí více vzduchu, proto česnek dříve vyschne.

Česnek paličák

Z jarních paličáků můžeme zvolit např. odrůdu Mirka, Lumír.

Jarní nepaličáky mají výnosy mnohem menší, zato spolehlivější. Snadněji se dokáží adaptovat na prostředí a nepodléhají tolik chorobám. Stroužky nepaličáků jsou menší, osazené ve spirále okolo středu.

Obsahují více silic, jejich aroma i chuť bývají intenzivnější, protože rostlina se nevysiluje květenstvím. Velkou výhodou je jejich vysoká skladovatelnost (díky uzavřenosti cibule). Pokud dodržíme podmínky skladování, vydrží nám až do další sklizně.

Pro jarní výsadbu můžeme vybírat z odrůd Benátčan, Matin, Japo II.

Česnek nepaličák

Oba typy česneků většinou kombinujeme, paličáky spotřebováváme co nejdříve, nepaličáky spíše skladujeme. Paličáky s většími stroužky využíváme do pokrmů, kde potřebujeme více česneku najednou. Nepaličák je skvělý například pro grilování překrojených cibulí.

Výsadba

Česnek můžeme sadit nejen na jaře, ale i na podzim. Výhodou jarního sázení je skutečnost, že se vyhneme riziku vymrznutí nebo uhnití na podzim vysazených stroučků. Nevýhodou je obecně nižší výnos jarních odrůd.

Moření proti houbovým chorobám a moření ekologickými přípravky

Výsadbě nutně musí předcházet moření. Zakoupenou nebo vlastní sadbu rozdružíme na jednotlivé stroužky, přičemž dbáme na to, abychom je nepoškodili.

Stroužky namoříme v pětiprocentním roztoku Sulky. Nenecháváme je tam však déle než tři hodiny, mohli bychom si je popálit. Po namoření stroužky dobře vysušíme a uložíme na suchém větraném místě. Můžeme mořit i bezprostředně před výsadbou.

Stroužky, které jsme skladovali namořené v sulce, namočíme před vlastní výsadbou asi na 1 hodinu do vody, případně do ekologického přípravku proti houbovým chorobám.

K dostání jsou i přípravky s obsahem spor hub, které se v půdě přirozeně vyskytují. Ty pomáhají zdravému rozvoji kořenového systému česneku.

Vyvýšený záhon s česnekem

Po oschnutí přípravku stroužky vysadíme. Sázet můžeme kdykoliv již od pozdějších zimních měsíců (leden, únor), když nám to stav půdy dovolí. Pokud se však chceme vyhnout houbomilce česnekové, je vhodné sadit během března.  Jestliže sadíme dříve, překryjeme záhon bílou netkanou textilií, abychom rostliny ochránili před nálety tohoto škůdce.

Postup při sázení

Sázíme jen stroužky nepoškozené a zdravé.

Spon je vhodný podle odrůdy, sázíme v rozpětí 5 – 12 x 20 – 40 cm, hloubka výsadby by měla být okolo 6 cm. Stroužky pokládáme vždy špičkou nahoru, jinak bychom si snížili výnos. Pokud budeme pěstovat paličák, snažíme se orientovat stroužky vnějším obloukem jedním směrem. Rostliny pak také narostou v jednom směru a nám se budou mnohem snáze obdělávat.

Po výsadbě stroučky zahrneme, záhon uválíme nebo zavlažíme.

Péče o česnek

Česneku musíme věnovat poměrně dost pozornosti.

Zálivka

Se zaléváním česneku musíme velmi opatrně, česnek není rád podmáčený. Lépe si poradí se suchem než s přemokřením. Tedy zálivka jen ve větším suchu.

Rostlinky česneku už nakukují

Kypření půdy a pletí

Kypření půdy během vegetace bude naší nejčastější prací na zahradě. Česnek potřebuje nakypřit půdu a rozrušit povrchový škraloup vytvořený během srážek, aby povrchová vlhkost podporující plísně mohla dříve pryč (vlhkost v nižších vrstvách naopak zachováme déle, což rostlině vyhovuje).

Plejeme zároveň s kypřením půdy.

Odstraňování květních stvolů paličáků

Pokud pěstujeme česnek paličák, musíme vrcholy s pacibulkami odštipovat ihned, jak se objeví květní stvol. Zpoždění znamená snížení výnosu. V záhoně necháme jen několik rostlin s květními stvoly, jejich napřímení totiž signalizuje, že je čas sklízet.

Alternativní druhy česneku

Mimo klasické formy česneku se pěstuje ještě česnek viničný, který se nazývá také česnek setý perlovka. Jde o trvalku se stříbřitými a lesklými menšími cibulkami, s mírně nahořklou chutí. Používáme zejména nať.

Česnek medvědí

Dále můžeme vypěstovat i česnek medvědí, který je nedocenitelný při jarním doplňování vitamínů a minerálů.

Původ česneku

Česnek kuchyňský pochází pravděpodobně ze střední Asie, jeho původní vlastí je Mongolsko a Kirgizské stepi. Odtud ho Mongolové přivezli do Číny a Mezopotámie, dále se rozšířil do Egypta, odtud do Řecka a Říma.

Česnek byl dokonce považován za posvátnou rostlinu a Řekové a Římané mu ve starověku připisovali posilující účinky, proto ho dávali jíst svým vojákům na válečných výpravách.

Do Evropy se česnek dostal přes Přední orient. Evropané ho velmi rychle začali využívat také při námořních výpravách pro doplnění vitamínů, chránil i před různými bakteriálními onemocněními a vojenští lékaři česnekem léčili mnohá poranění.

V polovině 19. století Louis Pasteur důkladně zkoumal a popsal antibakteriální účinky česneku. Jeho poznatky jsou využívány dodnes.

Zdroje fotografií: freeimages.com, pixabay.com