Lednové zahradničení

Údržba, bilance, doplňování

Leden a únor jsou měsíce, které bychom měli věnovat údržbě nářadí a dalšího zahradnického vybavení. Také bilancování, zda potřebujeme něco doplnit, dokoupit (nejen semínka, ale třeba i postřiky, hnojiva, textilie, substráty).

Přemýšlíme o tom, co budeme v příští sezoně pěstovat, zda na záhony zasejeme či zasadíme něco nového, či naopak – zda zeleninu, která se v naší zemi zrovna moc nevyvedla, zkusíme pěstovat ještě jednou anebo už ne. Postupně si připravujeme konkrétní osevní plán.

Zeleninová zahrada a bylinky

I v lednu pokračuje sklizeň. Sklízíme otužilou zeleninu, kterou jsme si nechali v záhonech, například zimní cibuli, kapustu, špenát, pór nebo saláty. A také přezimující kořenovou zeleninu, kterou je například černý kořen, mrkev či pastinák.

Zimní zeleninu bychom měli chránit před holomrazy. A to buď chvojím, nebo například netkanou bílou textilií. Pokud ji budeme pěstovat ve strouhách (mezi dvěma ochrannými valy), poskytne jí nahrnutá zemina v kombinaci s přikrývkou tu nejlepší protimrazovou ochranu.

Skleník musí projít údržbou

Věnujeme se také zelenině založené ve skleníku a později i přípravě skleníku na novou sezonu. Zeminu ve skleníku, pokud ji již máme vyhnojenou a zrytou, proléváme, aby mohl probíhat rozkladný proces.

Stále ještě můžeme dohnat rytí záhonů, pokud jsme to nestihli na podzim. V únoru už bychom pak měli aplikovat dusíkaté vápno, proto by rytí mělo být v lednu dokončeno. Tedy pokud nechceme rýt až na jaře za účelem zarytí ozimého zeleného hnojení. Záhony, kde máme otužilou zimní zeleninu, zryjeme, až zeleninu sklidíme.

Doma si pěstujeme klíčky ze všemožných semínek. Řeřichu, mungo, hrách, čočku, obilí, hořčici, roketu, len, sezam a mnohá jiná semínka nasypeme buď jen na talíř, nebo na přichystanou buničitou vatu. Můžeme si pořídit speciální misky pro pěstování klíčků anebo vyséváme semínka do květináčů a sklízíme až vzrostlejší rostlinky.

Můžeme také přirychlovat již sklizenou zeleninu – pro natě. Na rychlení se hodí petržel, mrkev, cibule, pažitka, ale třeba i řapíkatý celer.

Postupně chystáme substráty pro pěstování sazenic zeleniny nebo například jahod. Také si vymýváme a připravujeme pěstební nádoby, ve kterých budeme zeleninu předpěstovávat.

V lednu sejeme první papriky

Koncem měsíce začneme s výsevem prvních paprik, které budeme pěstovat ve skleníku. Na papriky určené na záhon je ještě čas.

Ve sklepě kontrolujeme stav skladované zeleniny, vše, co je napadeno chorobami, okamžitě vyhazujeme. Pokud se zelenina kazí příliš rychle, zpracujeme ji.

Otužilé bylinky můžeme sklízet ze záhonů i teď. Některé můžeme odrýpnout a vysadit do květníku. Budeme je pěstovat doma za oknem, na verandě či v zimní zahradě.

Bylinky teď pěstujeme hlavně doma

Ovocná zahrada

Stromy teď vyžadují naši péči zejména na druhotné kůře. Pokud je to možné, zbavujeme je borky. Děláme to proto, abychom odstranili přezimující škůdce a výtrusy hub. Používáme speciální škrabku určenou k sundávání borky. Někde je možné použít i ocelový kartáč. Seškrábanou borku shrabeme a spálíme.

Co nejdříve po seškrábání borky natřeme kmeny stromů vápenným mlékem, tedy vápnem rozmíchaným ve vodě. Natíráme pouze v bezmrazém počasí (mrazivé teploty v noci nevadí, do noci nátěr vyschne – když jej uděláme dopoledne). Vápenný nátěr jednak spálí zbylé zárodky škůdců a jednak díky bílé barvě odráží sluneční paprsky, proto nedovolí předčasné zahřívání kmenů.

Stromky obalíme prodyšnými materiály

Ve sklepě pravidelně prohlížíme uskladněné plody, kazící se hned vyhazujeme. Pokud se kazí příliš rychle, zpracujeme zbylou úrodu co nejdříve.

Můžeme začít se zimním řezem ovocných stromů. V lednu a únoru řežeme ty, u kterých si přejeme rychlý růst. Později ty ostatní. Také odstraňujeme ovocné dřeviny, které již na zahradě nechceme – mrtvé nemocné, nebo ty, které se nám neosvědčily. Ale ty poslední jmenované můžeme zkusit přeroubovat.

Stále ještě je čas na odebírání kvalitních roubů. Na stromech by neměly zůstat žádné mumifikované plody. Jsou zdrojem nepříjemných infekcí.

Pokud máme na zahradě ptáky, kteří si pochutnávají na pupenech ovocných keřů, chráníme keře netkanou textilií.

Je-li sníh, můžeme ho přihrnovat ke stromům. Až bude tát, poslouží jako zdroj vláhy.

Máme-li na stromech ptačí budky, vyčistíme je a přichystáme na příští sezonu. Ptáky krmíme sypáním semen do krmítek. Dobře zvážíme umístění krmítek – vždy jen tam, kam se nedostanou kočky ani dravci.

Okrasná zahrada

V lednu můžeme začít se zimováním semen letniček. Některá semínka musejí projít mrazem, aby na jaře vyklíčila. Proto jimi osejeme květníky a necháme je stát venku. Chráníme před mokrem.

Okrasné stromy a keře zbavujeme přílišné sněhové nadílky. Některým dřevinám hrozí polámání větví pod tíhou sněhu, jiným by mohly začít větve růst příliš do strany – u některých dřevin a na některých místech si to nepřejeme. V těchto případech buď pravidelně odstraňujeme sníh, nebo ještě lépe - dřeviny svážeme a nedovolíme sněhu na větvích vůbec přistát.

Okrasnou trávu před prvním větším sněhem svážeme, aby zůstala chráněná

U trvalek kontrolujeme, zda mají dostatečnou izolační peřinu (ze sněhu, listí chvojí, netkané textilie) a zda nevymrzají. Trvalky, které nesnesou přes zimu vlhko, chráníme před stojatou vodou z tajícího sněhu. Pokud je velký nárůst teploty, přikrývky poodhrneme, aby se rostliny nezapařily a nezačaly se na nich usazovat houbové choroby. Jakmile se ochladí, přikrývku zase přihrneme.

Okrasné trvalky potřebují přihrnout, aby nevymrzly

Jiným rostlinám sníh naopak přihazujeme – zejména ke dřevinám. Jestliže je v zimě sucho, tak také zaléváme.

Dřeviny, které nekvetou hned zjara, můžeme nyní prořezat. Ty brzce kvetoucí probereme později po odkvětu, případně až na podzim. Pokud nemrzne, můžeme seřezávat i živé ploty.

Pečujeme o trvalky v květináčích, které máme na přezimování uloženy pod střechou. A také vyséváme první letničky k předpěstování.

Sejeme i první letničky

Kontrolujeme stav uskladněných hlíz a cibulí. Rané cibuloviny pěstované v květináčích umisťujeme do tepla, abychom urychlili jejich vývoj a kvetení.

Zbytečně nevstupujeme na zmrzlý trávník, abychom porost i kořeny nepolámali.

V jezírcích se postaráme o to, aby nezamrzla celá vodní hladina, případně děláme díry do ledu. Rostliny i ryby potřebují dost kyslíku, navíc díky tomu zabráníme vyšší koncentraci nežádoucích plynů z rozkladných procesů probíhajících ve vodě.

Vodní hladina by neměla zamrznout celá