Listopadové práce na zahradě
31. říjen 2016 Lenka Rutteová Tipy a rady 3848 zobrazení 2170 slovČeká nás definitivní zakončování zahrádkářské sezony. Budeme dělat práce udržovací, budeme zazimovávat kde co, chystat půdu na další sezonu, ale pozor, budeme i sít a sázet!!
Zeleninová zahrada a bylinky
Zeleninová záhony čekají na sklizeň poslední kořenové zeleniny, kterou tu nenecháme zimovat. Je to například černá ředkev, mrkev, petržel, krmná řepa.
Pokud pěstujeme černý kořen, ponecháme jej na stanovišti – ve sklepě by nám brzy vyschnul. Před většími mrazy můžeme udělat zásobu černého kořene založením do zeminy ve skleníku.
Pastinák může také zimovat v záhonu – po projití mrazem má totiž mnohem lepší chuť. Sklízíme ho během celé zimy, nebo ho před příchodem větších mrazů založíme do skleníku a odtud postupně bereme.
Na záhonech ponecháme i čínské zelí, kapustu kadeřávek, růžičkovou kapustu, zimní pórek. Ponecháme zde (a bílou textilií ochráníme) ozimé druhy zeleniny, tedy salát, špenát, cibuli. Také mangold nám spolehlivě přežije.
Záhony budeme postupně rýt. Před samotným rytím posekáme zelené hnojení a také navezeme vyšší vrstvu hnoje či kompostu tam, kde v dalším roce budeme pěstovat zeleninu první trati. Po krmné řepě můžeme mírně vyhnojit vždy, protože ta si z půdy vytáhne i to, co tam snad ani nikdy nebylo.
Nezapomeneme před prvními mrazy vypustit vodu ze zavlažovacích systémů, hadic a nádob.
Pokud pěstujeme ozimý česnek, přichystáme si pro něj záhon – zryjeme (nehnojíme) a necháme sednout. Později rozhrábneme a urovnáme. Po výraznějším ochlazení sadíme namořenou sadbu. Tu můžeme mořit již nyní. Teplota půdy nesmí mít nad 8 stupňů Celsia, trvale.
Myslíme na to, že v lednu budeme potřebovat zeminu k výsevům a pěstování sadby. Pokud nepořizujeme každý rok novou, přichystáme si již nyní směs vlastní.
Doma rychlíme a pěstujeme zeleninu, která nám dá listy – petržel, cibule sazečka, listové bylinky, pažitka, listový celer, řapíkatý celer a mnohé další.
Loňský kompost můžeme ještě teď přeházet a prolít. Během listopadu máme spousty materiálu ke kompostování, nezapomínáme vrstvit postupně, prohazovat zeminou a třeba i urychlovačem zrání kompostu.
Pravidelně kontrolujeme zeleninu uskladněnou ve sklepě, infikovanou odstraňujeme co nejdříve. Sklep stále větráme.
Sklizenou cibuli a česnek přemístíme na místa, kde nezmrznou.
Do přichystaných záhonů sejeme zeleninu, jejíž semínka během zimy nabobtnají a na jaře vyklíčí a porostou tak brzy, jak jen to počasí dovolí. Výrazně tím urychlíme jarní sklizeň. K podzimním výsevům se hodí kořenová zelenina, mangold, saláty – zejména polníček, ozimá cibule a další. Výsevy na jaře přikryjeme bílou netkanou textilií.
Také zazimujeme rozmarýn. Ten je bylinkou, která nesnáší zimní vlhkost a často přes zimu zajde právě proto, že mu uhnijí kořeny. Rozmarýn vyjmeme ze země, vsadíme do nádoby s čerstvou zeminou a přemístíme na chladné, ale světlé místo. Pokud jej máme vložený v zemi i s nádobou, vyjmeme nádobu a necháme rozmarýn na zimovacím místě. Přesadíme do větší nádoby až na jaře.
Ovocná zahrada
Výsadba ovocných dřevin v listopadu vrcholí. Sadit můžeme stromky i keře. Meruňky a broskve však ponecháme až na jaro.
Remontánní maliníky je potřeba připravit na zimu.
Shrabujeme listí a kompostujeme jej. Pokud jsou však napadeny chorobou či škůdci, raději listy pálíme a popelem posypeme záhony nebo prostory pod stromy.
Ovocné dřeviny můžeme ještě teď přihnojovat podzimním hnojivem. Stromům a keřům nasypeme vždy do bezplevelného pásu pod korunou, čím dál od kmene či keře, tím lépe. Hnojení vždy zapravíme do země, nejlépe jemným zrytím půdy pod stromy a keři. Nezapomene ani na jahodníky, případně vinnou révu, pokud pěstujeme.
Pokud pěstujeme, sklízíme kdoule a zpracováváme je. Jestliže jsme někde zapomněli jablka a ta již přešla mrazem, raději je zpracujeme.
Ze stromů očešeme poslední zbytky ovoce, které jsme v plném olistění stromů přehlédli. Odstranit musíme všechno ovoce seschlé a shnilé, plesnivé. Pokud jej ponecháme na místě, bude z něj zdroj nové generace moniliózy, strupovitosti a dalších chorob.
V nechráněných zahradách obalujeme stromky proti okusu, nově vysazené stromky obalíme vždy – tentokráte proti mrazu. Obalujeme prodyšným materiálem – textilií nebo papírem.
Jakmile opadají listy broskvoním, ošetříme je postřikem proti kadeřavosti.
Podzimní řez ovocných keřů je v některých zahradách zavedeným a úspěšným postupem. Jarní řez je však výhodnější v tom, že podporuje růst květních pupenů, zatímco ten podzimní podněcuje rostlinu spíše k zakládání nových výhonů. Čas řezu tedy přizpůsobíme našim potřebám.
Pravidelně kontrolujeme ovoce uskladněné ve sklepě, infikované odstraňujeme co nejdříve.
Jahodníky překryjeme chvojím nebo netkanou bílou textilií.
Okrasná zahrada
V listopadu okrasnou zahradu zdobí jen málo druhů květů. Nejdéle vydrží například chryzantémy, podzimní šafrány či vřesy. Okrasu teď mnohem více zastane podzimní zabarvení listů dřevin a trav.
Okrasné trávy svážeme, nikdy je na podzim nestříháme. Listy izolují bázi rostliny před mrazem. Stejně postupujeme v případě trvalek. Na stříhání bude čas na jaře.
Obryjeme a přihrneme keřové růže. Ty stromkové opatrně ohýbáme, korunu stáhneme a přikryjeme chvojím. Můžeme také přihrnout zeminou. Nebo jim jen zkrátíme koruny a obalíme textilií, bez ohýbání. Do prvních větších mrazů můžeme sadit růže nové. Ty vždy důkladně přihrneme zeminou a ještě obalíme textilií či papírem.
Záhony choulostivějších dvouletek překryjeme chvojím nebo textilií. K překrytí poslouží i spadané listí, to však musíme ukotvit nějakou sítí či rašlovými pytli, což zabrání odfouknutí listů. Překrývat můžeme například i slámou, kolem rostlin nastýlat kompost a další mulč.
Trvalkám dopřejeme podzimní přihnojení a okopávku.
Sadit můžeme okrasné listnaté stromy, ale už jen ty, které pocházejí z našich klimatických podmínek.
Zazimujeme poslední truhlíkové rostliny.
Posekáme (dle vývoje počasí) trávník. Tam, kde budeme chtít založit v příštím roce trávník nový, půdu vyvápníme nebo rovnou desinfikujeme dusíkatým vápnem.
Máme poslední šanci sadit jarní okrasné cibuloviny – nyní už jen ty, které koření rychleji – tulipány, narcisy, lilie.
U suchomilných skalniček se snažíme zabránit přísunu příliš velkého množství vlhkosti.
Po prvních větších mrazech vyryjeme jiřinky a uskladníme je.
Definitivně zazimujeme jezírka.
Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky.
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.