Nemáte skleník ani pařeniště, ale přesto byste chtěli pěstovat zeleninu už od brzkého jara? Tak zatopte rostlinkám zespod!

Využijme tepla, které se tvoří „samo“

Ono se tedy samo netvoří, ale nemusíme ho nijak dodávat my. Zvládnou to za nás bakterie, které se starají o rozkladné procesy. Ano, už jste na to kápli: pod záhony stačí dát souvislou vrstvu ne zcela vyzrálého kompostu.

Dvě mouchy jednou ranou

Které? Jednak topení, to už jsme si řekli, a jednak nadlehčení zeminy. Z kompostu bude jeho přirozeným procesem rozkladu unikat nejen teplo, ale i plyny, které pomohou zeminu nadlehčit.

Obecně se doporučuje do těžké hlíny na záhoně zapracovávat nevyzrálý kompost, který právě pomůže s nadlehčením.

Sadbu pro vyhřívané záhony si předpěstujeme doma

Takže jak budeme postupovat?

Dá to trochu práce, ale aspoň si po zimě protáhneme svaly a kosti, stejně už jsme se na to těšili! Začneme tím, že skryjeme zeminu v ploše plánovaného záhonu, do hloubky cca 30 – 35 cm.

Do vytvořené díry navezeme vrstvu ne zcela vyzrálého kompostu a stejnoměrně ji rozprostřeme. Výsledná vrstva by měla být vysoká okolo deseti centimetrů.

Pak na kompost vrátíme část zeminy, kterou jsme skryli – tak, abychom dorovnali do výše původního záhonu. Zbytek si ponecháme na „hradby“. Ano, okolo záhonu vytvoříme ze zbylé zeminy val. Na něj dáme nejdříve netkanou černou textilii a položíme ji tak, aby ležela přímo na hlíně. Černá textilie nasbírá teplo i od sluníčka pomůže prohřát záhon.

Po vysazení je vždy nutná zálivka

Sázíme až po několika dnech

Nejprve musíme nechat zeminu prohřát, pak do ní můžeme začít sázet a sít otužilou jarní zeleninu. Za tento postup nám budou vděčné ředkvičky, cibule, saláty, rané košťáloviny, špenát, asijská listová zelenina a mnoho jiných. Důležité je, aby to byly rostliny krátkého dne.

Po vysetí překryjeme záhon netkanou bílou textilií. Tu zatížíme až za valem, abychom zajistili minimalizaci průniku okolního chladného vzduchu k rostlinám.

Příliš mnoho dusíku?

Asi si celou dobu říkáte, že takto silná vrstva kompostu dodá do země ohromné množství dusíku. To máte pravdu. Ale nezapomeňte, že kompost bude poměrně hluboko, takže než se k němu rostlina dopracuje, bude už celkem velká, a tudíž ji tolik kompostu nespálí. Nehledě na to, že na jaře pěstujeme většinu zeleniny, která snese první trať (zejména košťáloviny). Ředkvičky a cibule to prostě budou muset skousnout…

Brzy zjara můžeme mít saláty i bez skleníku či pařeniště

A my budeme sklízet jen později odpoledne, aby rostliny stihly zpracovat dusík nabraný přes noc. A také budeme myslet na to, že organický dusík, který do země dodáváme pomocí kompostu, je pro naše tělo mnohem přijatelnější, než anorganický, který se často používá při pěstování ve velkém.

Tip na závěr:

Pokud máte přístup ke koňskému hnoji, určitě ho takto využijte - ten vaše rostlinky zahřeje nejvíc. Ale musíte na něj dát alespoň dvaceticentimetrovou vrstvu zeminy, možná i vyšší.

Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky.