Nenechme si znehodnotit úrodu - co musíme včas sklidit a proč?
16. září 2016 Lenka Rutteová Tipy a rady 4746 zobrazení 1669 slovNěkterou zeleninu můžeme nechat v záhonech až do prvních mrazíků, některou dokonce i přes zimu, protože teprve po přezimování získá ty vlastnosti, pro které ji pěstujeme. Ovšem některé druhy zeleniny nesmíme nechat přezrávat. Pokud to uděláme, v podstatě o ni přijdeme.
Která zelenina vyžaduje včasnou sklizeň?
Zejména zelenina listová, plodová, některé druhy zeleniny cibulové, košťáloviny a některé druhy zeleniny kořenové.
Listová zelenina
Většina listové zeleniny vyžaduje rychlou sklizeň. Například hlávkové saláty dokáží vyrůst a zhořknout tak rychle, že se ani nenadějeme. Špenát někdy kvete snad ze dne na den.
Mizuna je svými listy k dispozici poměrně dlouho, ale jakmile začne vyhánět do květu, už s tím taky nic neuděláme. Ovšem pokud ji včas seřízneme, obroste a máme zase čerstvé listy.
Roketa pro změnu dost rychle získává chuť, která je pro mnohé z nás příliš pikantní.
Poměrně spolehlivou zeleninou, pokud jde o čas sklizně, je mangold. Vydrží v záhonu více než rok (pokud se po výsevu nenachladí) a máme jej k dispozici průběžně. U něj spěchat se sklizní opravdu nemusíme.
Plodová zelenina
U plodové zeleniny včasnou sklizeň tak nějak automaticky očekáváme. Prostě pokud přezraje rajče, tak se opravdu špatně sklízí, o nějakém skladování nemůže být ani řeč. Vhodné je pak již jen do kečupu nebo na protlak.
Přezrálé papriky můžeme usušit a namlít na jemné koření.
Procesu přezrávání podléhají i lilky. Ty sice během dozrávání svou dužninu tolik nemění, ta je stále v podobné konzistenci (pokud nezačne zevnitř hnědnout). Ovšem, co se v lilku mění nejvíce, jsou semínka. Zvětšují se, dozrávají a díky tomu tvrdnou. Pro lidi s citlivějším trávením jsou příliš vyzrálé lilky v podstatě nepoživatelné.
U fazolek a hrachu dochází k podobnému procesu, avšak zde zpracujeme i plody přezrálé, kdy se nám z jemné zeleniny změní v luštěninu.
Cibulová zelenina
Cibule, pórek, česnek. To jsou nejčastěji pěstovaní zástupci cibulovin na našich zahrádkách. Teď pomineme trvalky v podobě pažitky a cibule sibiřky, čínského česneku a dalších.
Cibule, kterou nesklidíme včas, dokáže v zemi přezimovat, je k tomu dobře vybavená. Ale my budeme mít problém ji v záhoně najít, protože nať zaschne a záhon zaroste plevelem. O možnosti zničení cibulí hnilobou ani nemluvě.
Česnek také přezimuje, ale ze záhonu by se nám lovil dost těžko. Velmi často se totiž po dozrání, tedy už během konce léta a začátku podzimu rozpadá na jednotlivé stroužky. A ty dostat ze záhonu není asi úplně jednoduché.
Pór zimní je mezi běžnými cibulovinami výjimkou. Sejeme jej sice již na jaře, ale sklízíme v podstatě až téměř za rok. Je tedy určen k přezimování. Teprve během zimy zmohutní a naroste do sklizňové velikosti. Pór letní roste mnohem rychleji. Od jarního výsevu jej sklízíme třeba již v červenci (pokud dobře přihrnujeme a zaléváme).
Kořenová zelenina
Na první pohled je kořenová zelenina neovlivnitelná délkou pobytu v zemi. Ovšem to je jen první pohled.
Většina mrkve a petržele během příliš dlouhého pobytu v zemi tvrdne, praská. Celer nám zničí mrazíky. Červená řepa dřevnatí, takže je po přezrání v podstatě nepoužitelná. Zdřevnatí nám také ředkvičky, vodnice, ředkve. A to by nebylo zrovna potěšující.
Avšak i mezi kořenovou zeleninou se výjimka najde. Je jí třeba černý kořen. Patří mezi zeleninu, která svůj objem a kvalitu nabírá zejména během zimy. Ale pozor, je to dvouletka, na jaře chce pak poměrně bezy vykvést. Takže sklízíme zejména během zimy (když teploty dovolí) a na jaře dobíráme zbytek.
Stejně je na tom i pastinák. Pokud jej sejeme na jaře, sklízíme až během podzimu, zimy a na jaře.
Košťáloviny…
… jsou zeleninou, která je typická tím, že nesmí přezrát. Jinak totiž kedlubny zdřevnatí, květák zmechovatí a zfialoví, brokolice vykvete atd. Pokud pěstujeme košťáloviny, prostě vždy musíme myslet na včasnou sklizeň.
Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky.
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.