Plejeme, kypříme, zaléváme: Jak se v květnu starat o půdu?
17. květen 2016 Lenka Rutteová Tipy a rady 5436 zobrazení 503 slovKvěten je měsícem, kdy rostliny začínají rychleji růst, a to nejen naše užitkové plodiny. Plevel je vždy mnohem rychlejší, nejednoho z nás vyloženě předbíhá. A tak musíme plít, plít a plít. Ovšem pletí není jedinou péčí, kterou bychom měli půdě věnovat, chceme-li mít dobrou sklizeň a maximální užitek ze zahrady. Jak se tedy v květnu o půdu starat?
Kypření
Kypření půdy je důležité během celé sezony. Květen nevyjímaje. Jednak poskytneme plodinám komfortní prostředí, jednak si ušetříme zalévání. Zejména česnek vyžaduje velmi časté kypření.
Pletí
S kypřením se samo sebou nese i pletí. Plevel nesmíme nechat vykvést. Jakmile vykvete, semínka dotvoří i po vytržení ze země. Nezapomínáme na pěšinky a okraje trávníků, okrasné záhony, půdu pod stromy.
Zálivka
Půdu zaléváme podle toho, jaké je počasí, jaký máme typ půdy a co v ní pěstujeme. Například rajčata zaléváme intenzivně, petržel skoro vůbec. Starší stromy jen při dlouhém suchu.
Výživa
V květnu vše intenzivně roste, kořeny čerpají z půdy mnoho živin. A my je musíme půdě zase dodat. Základ jsme vyrobili zarytím organického hnojení (kompost, hnůj) na podzim, v květnu doplňujeme živiny organickými hnojivy v tekutém stavu, nejlépe naředěnými zkvašenými slepičinci. Toto děláme v záhonech, kde máme rostliny již delší dobu (podzimní a jarní výsevy, sadba otužilé zeleniny).
Nová sadba, kterou jsme sadili až po zmrzlých, má za úkol zakořenit. Sadili jsme ji na hnůj, kompost či slepičince, další hnojení bude vyžadovat tedy až v létě anebo vůbec.
Zelené hnojení
Tam, kde necháváme půdu nějakou dobu ladem, vždy aplikujeme zelené hnojení. Nasejeme řepku, hořčici, svazenku, pohanku či cokoliv jiného, co tvoří velké množství zelené hmoty. Před kvetením posekáme a zaryjeme. Můžeme opakovat.
Půda pod černou textilií
Černá textilie má při pěstování mnoho výhod, ale i některé nevýhody. Jednou z nich je skutečnost, že tvoří vhodný příbytek pro škůdce, zejména pro slimáky, plzáky a mravence. Občas tedy pod textilii aplikujeme vhodné přípravky či pasti.
Půda pod trávou
I půda, v níž roste trávník, musí být udržovaná a vyživovaná, také zalévaná. Pokud jsme neprovedli vertikutaci brzy na jaře, můžeme ji udělat v květnu po posečení trávníku.
Půda pod stromy
Pod stromy bychom měli udržovat nezaplevelený a nezatravněný kruh, do kterého na jaře a na podzim aplikujeme hnojení. Půdu těsně kolem stromů tedy také plejeme a kypříme. Dle potřeby stromy zaléváme.
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.