Zelené hnojení - jak a proč ho využívat?

Jaké přínosy má zelené hnojení?

Každé zelené hnojení půdu obohatí o potřebné živiny v přirozené, půdou beze zbytku přijímané formě. Každé zelené hnojení podporuje tvorbu humusu, je čistě ekologickou záležitostí, navíc poměrně levnou.

Každé zelené hnojení chrání dočasně odkrytou půdu před vysoušením sluncem, erozí větrem a vymýváním živin deštěm. Brání růstu nežádoucích plevelů, protože klíčí a roste ještě rychleji než běžné druhy plevelů.

Každé zelené hnojení půdu prokoření, zlepší její strukturu a prokypří ji. Kořenový systém má poměrně velký povrch, sahá do hloubky. Tím natahuje živiny do vyšších vrstev půdy.

Každé zelené hnojení obohatí půdu o humus a prospěje žádoucím půdním mikroorganismům, které se živí odumřelým kořenovým vlášením. Potravu nabídne zelené hnojení i čmelákům, včelám, motýlům – až vykvete.

Některé rostliny pěstované jako zelené hnojení mohou půdu vzhledem k látkám v nich obsažených i ozdravovat a působit proti škůdcům či chorobám. Napomáhá odstranit půdní únavu (způsobenou opakovaným pěstováním podobných rostlin).

Které rostliny vybrat pro zelené hnojení?

K zelenému hnojení je použitelným mnoho druhů rostlin. Každá z nich má trošku jiné vlastnosti, vybíráme tedy i podle toho, co jsme v záhonech pěstovali a čeho chceme dosáhnout.

Například pokud pěstujeme mnoho košťálovin, potřebujeme vyset něco, co není brukvovitou rostlinou (vyhneme se tedy řepce a hořčici) a co obohacuje půdu o hodně dusíku a dobře ji prokypří. Nejlépe tedy poslouží vikvovité rostliny – například jetele, lupina, vikve, bob polní i bob zahradní, hrachor a další.

Často se vysévají lusko-obilné směsi, například hrách, oves a peluška.

Všestranným zeleným hnojením je svazenka, která není příbuzná s žádnou kulturní rostlinou běžně pěstovanou na zahradách. Proto vždy poskytne půdě změnu.

Svazenka není příbuzná s našimi plodinami, neunaví půdu

Jestliže nás trápí háďátka v půdě, vysejeme měsíček lékařský. Půdu dokáže háďátek zbavit.

Můžeme však zvolit i přebytky osiva zeleniny. Ale jen tam, kde jsme tuto zeleninu před výsevem hnojení nepěstovali. Dobře tak spotřebujeme starší semínka salátu, mangoldu, špenátu, fazolí, dokonce i košťálovin.

Řepka a hořčice jsou univerzálním zeleným hnojením všude tam, kde nerostly košťáloviny. Rychle roste také například pohanka.

Hořčice poslouží jako zelené hnojení všude tam, kde nerostly košťáloviny

Kdy použít zelené hnojení?

Kdykoliv, když máme na delší čas volnou půdu. Tedy na jaře, v létě i na podzim. S tím, že na podzim sejeme ozimé rostliny, které klíčí a rostou i při chladnějších teplotách a kratších dnech.

Rané brambory jsou vyryté, nastoupí zelené hnojení.

Některé zelené hnojení můžeme ponechat v záhonech přes zimu a zarýt je až na jaře. Týká se to zejména řepky, žita či vikve.

Jak postupujeme?

Zelené hnojení vysejeme do připravené půdy. Sejeme na plochu, tedy rozhozem. Hráběmi lehce zapravíme do půdy a zaléváme.

Počkáme, až rostliny vykvetou nebo odkvetou a posekáme je. Nesmíme nechat dozrát semínka, jinak bychom si založili na další plevel.

Hrachor dokáže obohatit půdu o dusík

Po posekání (rostliny se snažíme co nejvíce nadrtit, nasekat, rozrušit) co nejdříve zapravíme hmotu do půdy. A máme hotovo, dál už bude zase pracovat příroda.

Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky