Jak na vyvýšené záhony pro pěstování zeleniny?

• Proč pěstovat na vyvýšených záhonech?
• Plánujeme zvýšené záhony
• Jak samotný záhon zbudovat?
• Co vysadit v prvním roce?

Sami to znáte, že? Napadlo vás někdy, že známe i jiný způsob, jak zvýšit úrodu a uchránit lépe své rostliny před škůdci? Pojďme si představit koncept vyvýšených záhonů. Proč jsou tak oblíbené a jak je zbudovat?

Dlouhá historie

Když se podíváme do historie, uvidíme, že podobný způsob zahradničení je starý stovky let. Například v Anglii není pěstování zeleniny na vyvýšených záhonech vůbec ojedinělé. Ve Francii v období středověku dominovaly zvýšené záhony čtvercového typu. Příkladem je zrekonstruovaná středověká zahrada francouzského hradu Carcassonne, kde jsou užitkové záhony lemovány vyplétaným proutím. Lískové či vrbové proutí okolo záhonů se těšilo oblibě u mnoha klášterních zahrad Evropy. I samotní Číňané takto pěstují rostliny po několik staletí a mají k tomu hned několik důvodů.

Vyvýšené záhony

Proč pěstovat na vyvýšených záhonech?

Zelenina vysazená na zvýšených záhonech lépe prospívá, netrpí tolik škůdci a především údržba oproti konvenčnímu pěstování je minimální. Pojďme se na výhody podívat podrobněji.

Lepší půda, větší úroda

Při pěstování ve vyvýšených záhonech se zvyšuje úrodnost půdy, a tím pádem i výnos. Půda zde nezná půdní škraloup, není třeba na ni nikde šlapat jako u běžného užitkového záhonu a drží pěkně nakypřená. Kvalita půdy se lehce vylepšuje. Při samotném zakládání záhonů na dno použijeme kompost a biologický materiál, z něhož rostliny následně čerpají potřebné živiny.

Silná zelenina chráněná před škůdci

Pěstování ideálně vychází na dva, tři řádky vedle sebe. Rostliny získávají více světla, vzájemně si nekonkurují a nedochází k oslabení a zmenšení prostředních rostlin. V tradičním způsobu pěstování bývají řádky uprostřed s rostlinami oslabené a více náchylné k chorobám a škůdcům.

Mimo jiné je zvýšení záhonů s mulčovanými cestičkami mezi záhony výbornou bariérou před slimáky. Tím, že mohou být rostliny sázeny nahusto, dochází k lepšímu zastínění půdy listy a zabrání se výparu.

Snadné řešení tam, kde nejsou pro pěstování ideální podmínky

Na jílovitých a poměrně vlhkých půdách je zvýšení záhonu ideálním řešením. Nedochází k zatopení a tvoření loužiček mezi rostlinami, hlavně v obdobích větších srážek a přívalových dešťů.

Vyvýšený záhon můžeme umístit i ve svahu a vyřešit si tak problém, jak kvalitně zúrodnit a zpevnit svah na naší zahradě. Vytvořit jej lze dokonce i na betonu, pokud dodržíme minimální výšku pro růst zeleniny.

Vyvýšené záhony © rudbeckia.sk

Nevýhody zvýšených záhonů

Zvýšené záhony mají ovšem i své proti. Pokud budou stavěny ze dřeva, dochází naopak k většímu odpařování vody a potřebě častého zalévání. Druhou nevýhodou bývá počáteční pracnost při zakládání zeleninových záhonů, jež musíme zprvu vybudovat. Ovšem tato námaha se nám v budoucích letech mnohonásobně vyplatí.

Plánujeme zvýšené záhony

Než se pustíme do samotné stavby, je vhodné vytvořit si plán užitkové zahrady. Tak budeme mít připravený koncept, dle kterého můžeme praktičtěji realizovat své dílo. Máte naplánováno? Tak vzhůru do budování zvýšeného záhonu.

Materiálu se meze (téměř) nekladou

Podstatná je volba materiálu, ze kterého záhony vybudujeme. Jestliže vlastníme pozemek kamenitý, nabízí se stavba z kamenů, které máme k dispozici. Záhony můžeme též postavit z cihel, ztraceného bednění, gabionů či jiných přírodních kamenů. Trh se stavebními materiály nabízí různé betonové prefabrikáty, které je možno použít. Všechny tyto materiály přes den kumulují sluneční teplo a v noci jej vyzařují. Výborná vlastnost, kterou ocení teplomilné druhy rostlin.

Méně finančně a časově náročnou variantou je stavba dřevěného bednění okolo záhonu, kdy nám postačí jen několik sbitých prken. Absolutně nevhodné jsou dřevěné železniční pražce, které jsou mořené a veškeré chemikálie pak putují do půdy a k rostlinám.

Jaká je ideální velikost záhonu?

Velikost záhonu zvolíme takovou, aby nám byly plodiny bezproblémově přístupné a nemuseli jsme na záhon jakkoli vstupovat. Jaká je vhodná výška? Abychom se nemuseli k záhonu ohýbat a mohli případně i sedět. Tuto vlastnost ocení jistě i vozíčkáři, senioři a lidé se zdravotními omezeními.

Pro samotnou realizaci si jako příklad uvedeme šířku záhonu 60-180 cm, kdy je důležité zvolit správnou šířku podle toho, zda bude záhon přístupný z jedné či obou stran. Délka záhonu může být různá dle velikosti pozemku a uspořádání ostatních prvků užitkové zahrady jako jsou keře či ovocné stromy. Ideální postavení dle světových stran je sever-jih.

Jak samotný záhon zbudovat?

• Pokud již máme plán, jak budou záhony vysoké, široké a dlouhé, v první etapě připravíme místo, kam je umístíme. Cestičky volíme široké 0,6-0,8 m a ideálně je zamulčujeme, zatravníme či vysypeme štěrkem nebo pískem, abychom na ně mohli pohodlně vstupovat za každého počasí.

• Postavíme si záhon libovolného tvaru a materiálu, který nám nejvíce vyhovuje. Nejčastěji jsou k vidění formální tvary jako obdélník a čtverec. Na dno záhonu se doporučuje připevnit pletivo s menšími oky, aby se zabránilo prolézání hlodavců.

• Začneme vrstvit biologický materiál ze zahrady jako je hotový kompost, zbytky zeleniny a ovoce z kuchyně, sláma, listí, tráva. Pokud zakládáme na jaře, můžeme použít na dno i pár větví z prořezaných ovocných stromů. Větve drží v půdě vlhkost. Vše prokládáme zeminou a na závěr vrstvíme jen zeminu.

• Nepoužíváme kůru, piliny apod., odebírají z půdy dusík. Tato kombinace biologického materiálu nám zaručí výživu zeleniny (není třeba hnojit chemickými hnojivy) a bohatou úrodu. Navrch záhonů vrstvíme mulč ve formě slámy, sena či jemné štěpky. Mulč drží vlhkost, brání prorůstání plevele a mnohdy chrání plody proti hnilobě, na níž trpí například jahody.

Vyvýšené záhony © rudbeckia.sk

Co vysadit v prvním roce?

Tlející organika uvnitř má též jednu velkou výhodu a tím je vyzařování tepla ke kořenům. Proto je nově založený záhon nanejvýš vhodný pro teplomilné rostliny, jako jsou rajčata, dýně, cukety.

Čerstvý záhon není ideální pro kořenovou zeleninu typu mrkve, petržele, ředkviček a brukvovité rostliny jako brokolice, květák či kapusta. Hromadí v sobě dusík. Ty vysazujeme raději na starší již uleželý záhon, který nebude obsahovat velké množství dusíku. Nutné je počítat i s tím, že časem zemina slehává,  je potřeba doplňovat zeminu současně s kompostem.

Zdroj fotografií: Archiv autorky, Rudbeckia