Jak pěstovat tuřín, nejzákladnější středověkou potravinu?
1. srpen 2016 Lenka Rutteová Zelenina 24769 zobrazení 1357 slovU nás dlouhodobě ne příliš známá zelenina, která se ale pomalu vrací do českých zahrádek. To je velmi zdravý a dietní tuřín. Dobře se mu daří zejména ve vyšších polohách. Jak tedy na jeho pěstování?
- Seznamte se s tuřínem
- Stanoviště
- Jaký typ zvolit
- Výsev
- Péče o tuřín
- Nemoci a škůdci
- Sklizeň
- Skladování
- Původ
Seznamte se s tuřínem
Kdo jste o tuřínu zatím neslyšeli, tak vězte, že se jedná o kořenovou zeleninu, která je výsledkem křížení vodnice a hlávkového zelí. Křížením bylo dosaženo zejména větších bulev, které mají v kuchyni široké využití.
Je znám i pod názvem kolník, kvaka, kvačka, jinak jde o „brukev řepku tuřín“.
Jedná se o zeleninu velmi dietní, protože je z velké části tvořena vodou. Obohatí tělo zejména o vápník a karoteny, vitamíny B a C. Ale pozor, žlučníkářům může přitížit, nesvědčí ani lidem s onemocněním centrální nervové soustavy.
Tuřín má mírně peprnou chuť. Proto se výborně hodí do polévek, příloh, pod maso, do salátů (malé bulvy syrové, velké tepelně upravené) i do nakládané zeleniny. Je zvykem ji používat i jako zeleninu krmnou.
Tato zelenina je dobře skladovatelná ve sklepě, lze ji i mrazit, zavařovat. Využít lze i listy, podobně jako špenát.
Stanoviště
Tuřín je v podstatě nenáročný. Vyžaduje slunečné stanoviště, střední zálivku. Sucho mu nesvědčí, ale mráz do -10 stupňů Celsia mu nevadí. Vyšší polohy mu maximálně vyhovují.
Tuřín a zdraví
Tuřín je jednou z nejstarších potravin, která se na našem území pěstuje. A znovu se začíná vracet, protože je velmi zdravý.
Tvoří ho 90 % vody, je tedy ideální při redukčních dietách.
Nať tuřínu obsahuje obrovské množství vápníku, dále vitamín A, C, kyselinu listovou, minerály a vlákninu.
Tuřín čistí krev od kyseliny močové, odvodňuje organismus, zlepšuje peristaltiku střev. Šťáva z tuřínu je výborná při nachlazení a kašli.
Vysoký obsah vápníku ho předurčuje pro boje s osteoporozou.
Živiny
Tuříny jsou zeleninou druhé až třetí trati, ale i přesto vyžadují občasné přihnojení tekutým organickým hnojivem během první poloviny vegetační doby.
Jaký typ tuřínu zvolit?
Tuřín není nabízen v mnoha variantách. Nalezneme například odrůdu Brora, Milevský (polokrmný), Bamkholm nebo Máslový bílý. Lze pěstovat i listovou variantu, která roste rychlejí, sklízí se postupně a používá se jako zelenina listová.
Výsev tuřínu
Tuřín vyséváme poměrně brzy, protože jednak klíčí již při nízkých teplotách a jednak má dlouhou vegetační dobu, až 160 dní. Proto sejeme koncem března, počátkem dubna.
Listový tuřín sejeme i později, tedy druhý výsev v létě. Má totiž kratší vegetační dobu, tak stihne do zimy dobře narůst.
Vyséváme do řádků vzdálených od sebe okolo 40 centimetrů. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla být cca 30 centimetrů, proto při setí postupujeme obezřetně a vyséváme na řídko, abychom pak při jednocení nevyhodili zbytečně mnoho rostlinek.
Jako pojistka fungují dvě semínka v jednom důlku. Tedy každých 30 centimetrů uděláme důlek, do kterého umístíme dvě semínka. Tak bude jistější, že na každém místě naroste rostlinka. Tuříny snesou přesazení. Tedy pokud by někde nevzešel, můžeme dosadit jiný, vyjednocený.
Sejeme dost mělce, jen cca 15 mm.
Péče o tuřín
Zálivka
Pamatujeme na pravidelnou zálivku po výsevu, aby klíčky nezaschly.
Následnou zálivku dopřejeme tuřínu jen střední, aby nezačaly bulvy hnít. Dlouhodobější sucho také rostlinám nesvědčí.
Jednocení
Jednotíme na výše zmírněných 30 centimetrů. Jednotíme, až mají rostliny cca 5 listů. Můžeme je tedy využít ne jeden z prvních jarních salátů.
Pletí
Tuříny musíme občas okopat a vyplet, aby jim plevely nebraly vláhu a živiny.
Nemoci a škůdci
Tuřín trpí stejnými nemocemi a škůdci jako ostatní druhy kořenové a košťálové zeleniny. Tedy mšice, slimáci, molice, plísně a padlí. Někde se přidají i dřepčíci a květilky, proto je po výsevu vhodné záhon přikrýt netkanou bílou textilií.
Sklizeň
Sklizeň nastává až během září, trvá do listopadu, když není příliš mrazivé počasí, tak i do prosince. Tuříny sklízíme postupně dle potřeby i dříve, menší bulvy narostené již v srpnu jsou nejlepší syrové.
Skladování
S tuřínem zacházíme podobně jako se salátovou řepou, tedy seřízneme listy cca 2 centimetry nad bulvou a uložíme ve sklepě. Pokud nemáme k dispozici sklep, založíme tuříny do země ve skleníku nebo pařeništi, popřípadě zpracujeme tepelně či zamrazíme.
Původ
Ačkoli je tuřín zeleninou opomíjenou, jeho historie sahá velmi hluboko. Již v 16. století patřil společně se zelím k hlavní potravině tehdejších obyvatel. Prvně si na něm pochutnávali ve Středozemí. Tuřín je tedy vlastně zeleninou znovuobjevenou a naštěstí se pomalu do našeho jídelníčku opět dostává.
Zdroje fotografií: pixabay.com.
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.
Hodnocení
3.27 hvězdiček / Hodnoceno: 26x