Jak si vypěstovat špenát pro konzumaci i mražení? Bez pletí to nepůjde
4. duben 2016 Lenka Rutteová Zelenina 8326 zobrazení 1234 slovŠpenát je na zahrádce jedním z prvních poslů jara, jeho vegetační doba je poměrně krátká. Je to zelenina otužilá, zvládne i nesmělé začátky jara, kdy teploty ještě nejsou zrovna přátelské. Je schopen narůst i v nádobě, kterou si umístíme na balkon či terasu. Jak s ním začít?
Stanoviště
Půda, kde budeme špenát pěstovat, by neměla být příliš kyselá. Mírně kyselé prostředí rostlina zvládne. Ale pozor, nesvědčí jí průvan. Pokud uvažujete o pěstování špenátu na balkoně, umístěte jej do závětří. Na záhonech budeme závětří hledat těžko, v příliš větrných oblastech si však můžeme pomoci bílou netkanou textilií.
Živiny
Záhon či nádoba pro pěstování špenátu by měly být dobře zásobené živinami, přeci jen se jedná o zeleninu listovou, potřebuje jich tedy více.
Avšak pozor na denní dobu sklizně, nejdříve po poledni, aby rostlina stihla spotřebovat dost z objemu dusíku, který přes noc načerpala z půdy. Pokud máme jihozápadní nebo západní balkon, sklízíme vždy až navečer. Rostliny bez dusíku nenarostou. Ale během dne jeho zásoby spotřebovávají právě k růstu.
Jaký typ špenátu zvolit
Pro jarní pěstování volíme například odrůdu Winter Reisen nebo velmi ranou odrůdu Monores, jež rychle roste a dává dobrou úrodu. Dále máme pro jarní výsevy k dispozici odrůdy Carambole F1, Lambada F1, Matador nebo San Marco F1.
Špenát a zdraví
Špenát setý (Spinacia oleracea)je jednoletou listovou zeleninou. Jeho bohatství netkví v tolik tradovaném železe, jako v jiných látkách.
V této zelené rostlince nalezneme především velké množství vitamínu A, hlavně betakarotenu. Tento známý antioxidant má blahodárný vliv na naši pokožku. Tlumí negativní účinky slunečního záření, zpomaluje tvorbu vrásek. Zároveň je prevencí některých civilizačních chorob.
Dále ve špenátu najdeme vápník, sodík, mangan, horčík, a i to železo. Důležitý je obsah velkého množství kyseliny listové, která je potřebná pro zdravý vývoj plodu. Špenát by tedy neměl chybět v jídelníčku žádné nastávající maminky.
Výsev
Vyséváme buď do řádků, nebo na široko, tedy rozhozem po celém záhonu.
Výsev do řádků má tu výhodu, že se nám bude záhon lépe udržovat nakypřený a bez plevele. Při výsevu na široko zase více využijeme plochu, kterou máme k dispozici, pletí ovšem bude vyžadovat dost trpělivosti (do té doby, než špenát dostatečně naroste, aby pokryl plochu záhonu).
Vyséváme rozumné množství semínek – porost nebudeme nijak jednotit.
Řádky přihrneme troškou hlíny a přišlápneme. Při výsevu na široko jemně zapravíme semínka do půdy hrabičkami. Při následné zálivce však opatrně, abychom si semínka nevyplavili.
Pokud sejeme do truhlíku, volíme většinou metodu na široko, abychom využili celou plochu nádoby. Nádoba musí mít odtokové otvory. Pokud nemá, pomůžeme si umístěním drenáže na její dno.
Použijeme zahradnický substrát s trochou přimíchaného kompostu či granulovaného hnojiva, nejdříve jej důkladně prolijeme. Semínka rozhodíme po povrchu a zasypeme vrstvičkou substrátu. Navlhčíme raději střičkou.
Pokud si na pěstování ze semínka netroufáme nebo jsme to prostě nestihli, můžeme koupit sadbu.
Péče o špenát
Zálivka
Špenát vyžaduje zálivku přiměřenou, půda ale nesmí přeschnout. Pokud pěstujeme na půdách písčitých, budeme muset zalévat poměrně často. Při pěstování na balkoně budeme muset zalévat třeba i denně, když bude slunečné počasí.
Jednocení
Špenát nevyžaduje žádné jednocení ani přesazování.
Pletí
Pletí a kypření půdy je nutnou podmínkou pěstování špenátu. Kypřením půdy udržíme nižších vrstvách více vláhy, odstraněním plevelů redukujeme konkurenci, se kterou se musejí rostliny přetahovat o živiny a vláhu.
Původ
Špenát pravděpodobně pochází z oblasti starověké Persie, odkud se rozšířila nejprve do Asie. Na počátku druhého tisíciletí ji do Evropy přivezli Maurové. Od patnáctého století už bývá špenát zmiňován v mnoha klášterních i jiných zápisech.
Zdroje fotografií: pixabay.com
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.