Návod: jak správně vypěstovat zdravou mrkev?
16. březen 2016 Lenka Rutteová Zelenina 45352 zobrazení 1461 slovMrkev je plodinou velmi vděčnou a nenáročnou. Z malého semínka naroste velká kořenová zelenina plná látek, které ke svému životu nutně potřebujeme. Jak postupovat, abychom byli v jejím pěstování úspěšní?
Stanoviště
Mrkev je na stanoviště téměř nenáročná. Jediné, co vyžaduje, je dobře prokypřená půda, aby měla kam nechat růst kořen. Čím bude půda lehčí, tím pravidelnější tvar budou kořeny mrkve mít.
Živiny
Mrkev nemá ráda první trať. Tedy vysévání do míst, kde se na podzim hnojilo. Popraskala by a hodně by se větvila. Proto ji sejeme do tratě druhé nebo třetí, živin opravdu tolik nepotřebuje.
Jaký typ mrkve zvolit
Pro běžný konzum je jako nejvodnější vžitá mrkev karotka (všeobecně mrkve typu Nantes), která se však hůře skladuje. Vynikající chuť i skladování dokáží nabídnout například mrkve typu Chantenay nebo Kuroda, které jsou kónického tvaru.
Výsev mrkve
Mrkev můžeme sít v podstatě kdykoliv, může to být jeden z prvních výsevů.
Neplatí to pouze o mrkvi pozdní, která má dlouhou vegetační dobu, a proto ji sejeme jen v pozdním podzimu jako podzimí výsev pro přezimování semínka nebo brzy na jaře.
Mrkev jako léčivka
Mrkev obecná (Daucus carota) je rostlina z čeledi miříkovitých, pěstovaná jako kořenová zelenina.
Obsahuje mnoho vitamínů a jiných užitečných látek, z nichž nejvýznamnější jsou β-karoteny – dimery vitamínu A zodpovědné za červenou barvu kořene. Dále je bohatá na vlákniny a antioxidanty.
Mrkev obsahuje důležitou vlákninu a podporuje vylučování cholesterolu z těla. Pro úhradu vitaminu A je třeba sníst asi 50 g syrové denně, především v zimním a předjarním období.
Rané a polorané mrkve nám narostou v podstatě kdykoliv. Praktikuje se i výsev koncem léta s tím, že přezimují mladé rostlinky. Tyto se ale musí do léta sklidit, aby nevyběhly do květu.
Konkrétní doby výsevu nejspolehlivěji nalezneme na obalech jednotlivých semínek.
Výsev se provádí do řádků, které jsou od sebe vzdáleny cca 20-25 cm. Sejeme do hloubky okolo dvou centimetrů.
Pokud sejeme semínko „z pytlíku“, snažíme se jím šetřit, abychom si jednak usnadnili pozdější práci s pletím a také abychom semínkem zbytečně neplýtvali. Ovšem vzhledem ke drobnosti semínka to mnohdy nebývá jednoduchý úkol.
Na trhu jsou k dostání mini secí strojky, které nám mohou se setím drobných semínek pomoci.
V případě mrkve jsou k dostání také semínka zapravená do škrobové či papírové pásky, která se při styku s vodou rozpustí. Tuto pásku se semínky jen položíme do řádku a máme jistotu, že nemusíme plít a že rostliny budou ve vyhovující vzdálenosti.
Ovšem pokud by některé semínko nevzešlo, budeme mít zbytečnou mezeru. Takto upravené osivo je také samozřejmě ekonomicky mnohem náročnější. Pokud se chystáme zasít jen málo mrkve, můžeme se pásky přichystat doma sami - na toalletní papír si pomocí bílku přilepíme semínka v požadovaných vzdálenostech.
Jakmile máme vyseto, půdu přihrneme a přišlápneme, poté důkladně ale opatrně zalejeme, abychom si semínka nevyplavili.
Péče o mrkev
Zálivka
Zálivka závisí na stáří mrkve. Z počátku zaléváme pravidelně, abychom udrželi půdu vlhkou a rostlinka mohla vzejít a dobře zakořenit. Až má nať výšku okolo deseti centimetrů, se zálivkou musíme již opatrně. Zaléváme sice velkou dávkou, ale jen v době, kdy je opravdu déle trvající sucho.
Pokud už se zálivkou začneme, musíme záhon prolít do hloubky, aby mrkev mohla sahat pro vodu dolů. Pokud zalijeme jen po povrchu, rostlina bude chtít získat vláhu z míst kousek pod povrchem, a začne kořen větvit.
Jednocení
Pokud jsme seli ručně, musíme vzrostlejší porost mrkve vyjednotit. Jednotíme na vzdálenost cca čtyř centimetrů, upřednostňujeme silnější rostliny i za cenu mírné nepravidelnosti v rozestupech.
Pokud budeme jednotit rostliny vzrostlejší (někdy to prostě dřív nestihneme), rostlinky nebudeme dávat na kompost, ale pořádně propereme, necháme oschnout, po několika kusech smotáme do smotků a svážeme nití. Takto přichystané mrkvové smotky si uložíme do mrazáku a budeme je mít přichystané na vyvaření do vývaru nebo jiného tepelně upravovaného pokrmu.
Pletí
Mrkev vyžaduje pletí a kypření půdy jako každá další kořenová zelenina. Pokud po dešti půdu prokypříme, zajistíme tím, že voda se bude odpařovat pomaleji. Tím si ušetříme nejedno zalévání.
Mrkev má tu úžasnou vlastnost, že dokáže tvořit relativně velký kořen i v takových záhonech (nevypletých), kde má značnou konkurenci.
Původ mrkve
Všechny u nás pěstované zahradnické odrůdy byly vyšlechtěny z divoké mrkve. Její původ není zcela jasný. Podle některých autorů byla nejprve pěstována v oblastech Jižní Asie, v Afgánistánu, Íránu a Pakistánu, kde ještě dodnes přežívají nekultivované odrůdy
Předpokládá se, že se odtud dostala v raném středověku do Středozemí a teprve v novověku z ní byly vypěstovány v oblasti Holandska odrůdy s obsahem karotenu. Podle jiných teorií vznikla kulturní mrkev již v době antiky. Odrůdy, ze kterých jsou odvozeny dnes pěstované typy, vznikly v 19. století především ve Francii.
Divoké zástupce tohoto druhu můžeme objevit ve volné přírodě i u nás.
Zdroje fotografií: pixabay.com, The NF
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.
Hodnocení
2.88 hvězdiček / Hodnoceno: 42x