Petržel je přírodním antihistaminikem. Jak na její pěstování?

• Stanoviště
• Jaký typ petržele zvolit?
• Výsev
• Péče o petržel
• Původ

Stanoviště

Petržel je na stanoviště v podstatě nenáročná. Vyžaduje jen dobře prokypřenou půdu, aby měly kořeny kam růst. Čím bude půda lehčí, tím pravidelnější tvar budou kořeny mít. Naťová petržel je dokonce ještě méně náročná, je schopná narůst i ve velmi těžkých půdách.

Živiny

Petržel je zeleninou nejlépe druhé trati, ale zvládne i trať třetí. Pokud záhon na podzim opatříme zeleným hnojením, bude petržel absolutně spokojená. Přímé hnojení kompostem jí však nedělá dobře.

Jaký typ petržele zvolit

Jak již bylo zmíněno, petržel můžeme pěstovat kořenovou a naťovou. Ta má listy buď hladké, nebo kadeřavé.

Odrůdy kořenové petržele jsou k dispozici od raných až po pozdní, které jsou nejlépe skladovatelné. Namátkou lze zmínit např. Hanáckou, Olomouckou dlouhou (vhodnou do lehčích půd), Jadran, Osborne a další.

U petržele naťové můžeme volit například hladkolisté Festival 68 nebo Giant of Italy, z kadeřavých třeba Kadeřavá, Marunka či Kudrnka.

Výsev petržele

Petržel kořenovou sejeme buď brzy zjara pro letní a podzimní sklizeň nebo využijeme schopnosti rostliny přezimovat a zasejeme ji v létě nebo pozdě na podzim.

Z výsevu koncem léta nám přezimují mladé rostlinky. Ty se ale musí do léta dalšího roku sklidit, aby nevyběhly do květu. Pokud budeme sít v listopadu, přezimují semínka, ta dobře nabobtnají a na jaře naklíčí a porostou velmi brzy.

Naťovou petržel sejeme vždy brzy zjara.

Konkrétní doby výsevu nejspolehlivěji nalezneme na obalech jednotlivých semínek.

Výsev se provádí do řádků, které jsou od sebe vzdáleny cca 20-25 cm. Sejeme do hloubky okolo dvou centimetrů.

Sít můžeme volná semínka nebo použijeme předpřipravené osevní pásky. To platí i o petrželi naťové.

Pokud sejeme semínka volná, snažíme se jimi šetřit, zejména abychom si usnadnili pozdější

jednocení. Ale nemusíme zoufat nad vyplýtvanými semínky – vyjednocené rostlinky se dají dobře zpracovat.

Pokud nechceme vůbec jednotit, pořídíme si (což je drahé) nebo si vyrobíme papírové osevní pásky – z toaletního papíru, na který bílkem nalepíme semínka petržele. Pásku se semínky jen položíme do řádku. Později nebudeme muset jednotit, protože rostliny budou vysety ve vyhovující vzdálenosti.

Po vysetí půdu jemně přihrneme a přišlápneme, poté důkladně ale opatrně zalejeme, abychom si semínka nevyplavili.

Péče o petržel

Zálivka

Zálivka závisí na stáří rostlinek. Z počátku zaléváme pravidelně, abychom udrželi půdu vlhkou a rostlinky mohly dobře zakořenit. Až má nať výšku okolo deseti centimetrů, se zaléváním můžeme přestat. Zálivka je nutná pak už jen v době dlouhého sucha.

Jednocení

Pokud jsme seli ručně, musíme vzrostlejší porost petržele kořenové i naťové vyjednotit. Kořenovou petržel jednotíme na vzdálenost cca šesti centimetrů. Petržel naťovou jednotíme dle návodu na obalu semínek, většinou se požadované vzdálenosti pohybují od 10 do 25 cm.

Pokud budeme jednotit rostliny vzrostlejší, můžeme je dobře zužitkovat – buď na smotky (oprané rostlinky smotáme a ovážeme nití), které budeme mít přichystané do vývaru, nebo nať nasekáme nadrobno a zamrazíme ve skleničce – bude po ruce, kdykoliv ji budeme potřebovat.

Pletí

Petržel musíme plít a její okolí kypřit, ostatně je tomu tak u každé zeleniny. Když půdu po dešti prokypříme, zpomalíme odpar vody z hlubších vrstev.

Během pletí sledujeme, zda si na rostlinkách (u země nebo těsně pod zemí) nedělají mravenci farmy na mšice. Mšice rády sají petržel, mravenci rádi olizují jejich medovici. Proto je záměrně rozmísťují na co největší počet rostlin.

Původ petržele

Název rostliny "petroselium" "kamenný celer". Rostlina totiž pochází z horských oblastí kolem Středozemního moře. Petržel se široce pěstovala v antickém Řecku. Řekové ji považovali za posvátnou rostlinu symbolizující slávu a radost. Krmili jí koně, aby byli silní jako skála.

Odedávna lidé používali petržel jako koření a také jako léčivku, zejména proti zánětům, poruchám lymfatického systému a poruchám trávení. S velkým úspěchem byla používána při léčbě močových kamenů a léčbě ledvinových onemocnění. Naše prababičky ji uměly využít i při poruchách menstruačního cyklu.

 

Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky.