Předpěstování rajčat a lilků: Nastal čas pro jejich výsev
29. březen 2016 Lenka Rutteová Zelenina 14576 zobrazení 1849 slovKdo chce v létě a na podzim baštit doma vypěstovaná rajčata a lilky, musí je vyset již nyní. Jak na to? Není to složité.
Co si pro výsevy přichystat
Budeme potřebovat nádobku s odtokovými otvory, do které vysejeme, podmisku, substrát nebo perlit, semínka, střičku, fólii či kuchyňskou utěrku.
Jaké odrůdy vybrat
Odrůdy vybíráme podle toho, kde budeme plodiny pěstovat (skleník, balkon, záhon) a také podle toho, co od plodů očekáváme.
Rajčata
V současné době jsou nejrozšířenější rajčata tyčková, keříčková, balkonová. Někteří zahrádkáři pěstují rajčata i ve skleníku. To jim sice bere dost z jejich přirozené chuti, na druhou stranu se prodlouží doba sklizně, která začne dříve a skončí později.
Škála odrůd je široká, tvary, chutě, konzistence a barvy plodů mohou mají také velkou variabilitu. Barvu mohou rajčata mít od žluté, oranžové, červené, přes žíhanou, hnědou, až k černé nebo fialové. Tvarem najdeme rajčata malá, střední i obrovská, konzistence je k mání šťavnatá pro přímý konzum nebo naopak masitá k tepelným úpravám.
Z rajčat keříčkových můžeme volit odrůdy na záhon nebo na balkon. Jejich nespornou výhodou je skutečnost, že není nutno je vylamovat. Vytvoří keříček a každý výhon plodí. Plody jsou drobnější. Odrůdy najdeme od velmi raných (např. Darinka, Semarol), přes rané (např. Rubínek, Šejk), polorané (např. Salus, Patria), polopozdní (např. Homer, Orbit) až po pozdní (např. Denár). Mezi těmito rajčaty najdeme i tzv. rajčata rybízová, která jsou opravdu drobounká, ale vynikající; např. Currant Gold Rush.
Rajčata tyčková jsou určena k pěstování jak na záhoně, tak ve skleníku, i na balkoně. Velikost plodů bývá větší, jsou vhodné jak pro přímý konzum, tak zejména pro tepelné úpravy a konzervace. Z hlediska doby sklizně můžeme vybírat opět od velmi raných (např. Bejbino, Stupické polní rané, Tipo F1), poloraných (např. Orkado F1, Parto F1), raných (např. Start F1, San Marzano), přes polopozdní (např. Bolzáno, Albertovské), až po pozdní (např. Býčí srdce, Pedro F1).
Z balkonových rajčat, která jsou přímo určena k pěstování v menších nádobách, můžeme volit např. odrůdy Garden Perle, Vilma, Tiny Tim, Korálek, Bajaja, Window, Window Box Yellow.
Lilky
U lilků taková nabídka odrůd a barev není, ovšem i zde máme z čeho vybírat a nad čím během zimy přemýšlet. Lilky jsou určené pro pěstování ve skleníku, fóliovníku, popřípadě na záhoně, ale to jen v teplejších oblastech a na chráněném místě (zeď, která přes noc uvolňuje naakumulované teplo).
Z odrůd můžeme pěstovat např. Český raný lilek, který je fialový s plody ve tvaru většího vejce.
Lilek a zdraví
Lilek (nebo-li baklažán) pochází z Indie. Je to jednoletá rostlina typická svými fialovými plody. V syrovém stavu je hořký, ke konzumaci se připravuje pečením, grilováním nebo smažením.
Lilek obsahuje vitamíny skupiny B, hlavně kyselinu listovou, pantotenovou a niacin. Je zdrojem hořčíku, vápníku, železa a zinku. Vitamín C a mangan působí jako antioxidanty a přispívají ke tvorbě vaziva. Ve slupce a těsně pod ní se skrývá rutin, který podporuje zpevňování cév a má protisklerotické účinky. Vhodný je pro diabetiky, protože neobsahuje téměř žádné sacharidy, ale velké množství vlákniny.
Indičtí přírodní léčitelé tvrdí, že lilek významně pomáhá při revmatismu, chronických onemocnění dýchacích cest a zabraňuje zánětům.
Je odolnější, ale méně výnosný. Black Beauty je pozdnější odrůda s velkými, tmavě fialovými plody.
Giotto F1 je výnosná odrůda s velkými fialovými plody, rezistentní vůči některým chorobám. Violeta Lunga plodí tmavě fialové podlouhlé plody. Snowy a Long Green jsou odrůdy bílé a zelené.
Kombinace výhodou
Dobrou, pestrou a dlouhodobou sklizeň včetně možnosti uskladnění si zajistíme kombinací různých odrůd. To platí zejména u rajčat.
Výsev do substrátu nebo perlitu
K výsevu lilkových a rajčatových semínek přikročíme v březnu. Lilky můžeme sít dříve, rajčata nejlépe až kolem Josefa.
Pokud chceme rajčata pěstovat ve skleníku, můžeme sít již během února.
Sejeme buď do výsevního substrátu, nebo do perlitu. V případě použití výsevního substrátu můžeme na dno nádob přichystat obyčejný substrát a až teprve na něj navrstvit substrát výsevní.
Přichystanou zeminu provlhčíme, aby se mohla semínka dobře usadit a nabobtnat.
Na povrch substrátu nasypeme semínka tak, aby každé bylo zvlášť. Semínka zasypeme vrstvičkou substrátu a ten mírně přimáčkneme. Pomocí střičky svrchní substrát provlhčíme.
Sít můžeme i do perlitu, postup je víceméně stejný, jen nebudeme semínka zasypávat, ale překryjeme je. Nejlépe kuchyňskou papírovou utěrkou. Ta zajistí stálé prostředí, díky čemuž semínka vzejdou téměř rovnoměrně.
Pokud sejeme různé odrůdy, umístíme každou odrůdu do jiné nádoby. Nebo, pokud sejeme do nádoby větší, oddělíme výsevy od sebe nějakou značkou (např. papírovým štítkem).
Co dělat po výsevu?
Nádoby s výsevem v substrátu přikryjeme fólií nebo sklem, lépe si tak udrží vlhké a stálé prostředí. Pokud jsme k výsevu použili uzavíratelné větrací plastové mističky od rajčat, víko přiklopíme.
Nádoby s výsevem umístíme na prkénko a na radiátor (pokud máme možnost). Pokud ne, najdeme nejteplejší místo v bytě.
Výsevy vlhčíme střičkou. Ale z počátku to nebývá nutné.
Jakmile rostlinky vyklíčí ...
... musíme se o ně denně postarat. Nejdříve je musíme umístit na slunné místo, aby měly z čeho růst a nevytahovaly se za světlem. Vlhčíme podle potřeby.
Pokud máme vyseto do substrátu, nemusíme přepichovat až do doby, než rostlinkám narostou první pravé listy. Dle návodu na substrátu i hnojivu přihnojíme vhodným tekutým hnojivem.
Pokud jsme seli do perlitu, musíme naklíčené rostlinky přepíchat do kvalitního substrátu poměrně brzy. Při prvním přepichování umístíme rostlinky po více kusech do jedné nádoby, samostatné nádobky by pro ně byly ještě příliš velké a stresující. S přihnojováním začneme podle informací výrobce substrátu.
Při přepichování postupujeme tak, že sázecím kolíčkem nebo obrácenou stranou lžičky si do zeminy připravíme jamky, rostlinky zapustíme až po děložní lístky a zeminu přimáčkneme. Nakonec zalijeme. Ze začátku rostlinkám svědčí stín, mohou tak lépe zakořenit, protože se neženou za sluníčkem. Po několika dnech je ale přemístíme na slunné stanoviště.
Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.
Hodnocení
3.38 hvězdiček / Hodnoceno: 13x