Ředkvičky jsou vděčné a nenáročné. Jak na jejich pěstování?
18. březen 2016 Lenka Rutteová Zelenina 27977 zobrazení 1104 slovŘedkvičky jsou zeleninou velmi nenáročnou na pěstování a také velmi otužilou. Vypěstovat je zvládne opravdu každý zahrádkář. Pěstování je možné i na balkoně, nenáročnost ředkvičky je opravdu mimořádná. Jak na ně?
Stanoviště
O stanovišti pro ředkvičku by se dalo napsat, že v podstatě jakékoliv. Stačí větší truhlík na balkoně, kousek půdy ve skleníku či pařeništi, záhon v jakékoliv půdě.
Živiny
Ředkvička vám naroste tím lépe, čím příhodnější živiny bude mít k dispozici. Je ale zeleninou všech tratí, naroste opravdu kdekoliv.
Jaký typ zvolit
Typů ředkviček je mnoho, liší se jak chutí a barvou, tak také schopností snášet vyšší teploty a delší dny. Ředkvičku můžeme vypěstovat kulatou nebo válcovitou, žlutou, červenou, bílou, červenobílou nebo fialovou.
Ředkvičky a zdraví
Ředkvička je kořenová zelenina botanicky klasifikovaná jako varieta ředkev setá letní (Raphanus sativus var. sativus).
Ředkvička má nízkou kalorickou hodnotu (40 kJ na 50 gramů) a pro vysoký obsah silic, minerálních látek a vitamínu B a C jsou vhodné pro správnou výživu. Kromě vysokého podílu vody ředkvička obsahuje vápník, draslík, fosfor a síru, která jí dodává charakteristický zápach.
Jejich předností je, že se konzumují v syrovém stavu. Podporují trávení, jsou mírně močopudné. Možná vás překvapí, že jedlé jsou i listy ředkviček.
Pro brzké výsevy volíme typy velmi rané a rané (např. Albena, Faraon, Fortuna, Ria). Pro celoroční pěstování během teplých a dlouhých dní raději odrůdy polorané (např. Kvinta, Lada, Lidka, Rampouch, Tercia). Pro podzimní výsevy k přezimování semínka volíme odrůdy rané nebo velmi rané.
Výsev
Výsev do skleníku volíme jen velmi brzy na začátku sezony. Jakmile totiž zesílí sluneční svit, raná ředkvička, kterou sem vysejeme, už vyšší teploty hůře snáší a listy žloutnou.
Již koncem února nebo počátkem března volíme výsev do volné půdy.
Výsev provádíme do řádků vzdálených od sebe okolo patnácti až dvaceti centimetrů. Hloubka setí by měla být do dvou centimetrů.
Pokud sejeme do truhlíku, volíme většinou výsev na široko, tedy „cik cak“, abychom co nejvíce využili plochu truhlíku. Truhlík nutně musí mít odtokové otvory.
Semínka ředkviček jsou poměrně velká, proto by neměl být problém (když máme čas) sít je v řádcích na cca 4 centimetry od sebe, abychom nemuseli výrazně jednotit.
Můžeme si zakoupit i semínka zapravená do škrobového či papírového pásku, který se v půdě po namočení rozpustí. Tím budeme mít zaseto na přesné rozestupy, ovšem za semínka dáme hodně peněz. Připravit si můžeme takové pásky doma z toaletního papíru, semínka na něj připevníme bílkem.
- Po vysetí řádky přihrneme a přišlápneme.
- Pokud sejeme do truhlíku, zasypeme semínka nízkou vrstvičkou zeminy a přimáčkneme.
- Zaléváme dostatečně, ale opatrně, abychom si semínka nevyplavili.
- U truhlíků opatrně na přelití.
Vyplatí se přikrýt výsevy netkanou bílou textilií, aby je nenašli škůdci, kteří do nich nakladou vajíčka. Larvy pak způsobují nepříjemnou červivost.
Často se tato zelenina pro své rychlé klíčení používá jako tzv. značkovací, abychom brzy věděli, kde máme vysetu například mrkev a mohli co nejdříve likvidovat plevel, aniž bychom si narušili vyseté řádky.
Péče o ředkvičky
Zálivka
Ředkvičky musejí vyrůst rychle, aby byly šťavnaté a jemné. Pokud rostou pomalu, mají sklon k dřevnatění. Zaléváme je pravidelně, ale menšími dávkami, aby je nenapadly plísně a hniloby.
Jednocení
Pokud jsme vysévali rovnou do cca čtyřcentimetrových vzdáleností, máme práci ušetřenu a jednotit nemusíme. Pokud by byl porost příliš hustý, odstraníme slabší kusy.
Pletí
Ředkvičky je nutné plít i jim načechrávat půdu, aby mohly dobře růst. Ovšem tuto péči vyžaduje téměř každá zelenina. Pokud jim ji poskytneme, budeme se těšit z velkých a křehkých kořenů.
Původ ředkvičky
Ředkvička pochází buď z Asie nebo Blízkého Východu, odkud se rozšířila do Středomoří a pak až k nám. V současnosti se pěstuje téměř po celém světě. Pěstuje se již od starověku, ale v našich zeměpisných šířkách zdomácněla až v novověku.
Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.
Hodnocení
3.05 hvězdiček / Hodnoceno: 19x