7 rad, jak se v červnu starat o ovocné stromky

7 rad, jak se v červnu starat o ovocné stromky7 rad, jak se v červnu starat o ovocné stromky
20. červen 2016  Lenka Rutteová   Ovoce  3143 zobrazení  1966 slov

Ovocné stromy stále vyžadují naši péči, i v červnu. U mnoha druhů ovoce je červen posledním měsícem, kdy ještě můžeme ovlivnit budoucí úrodu. Čím? Přihnojením, řezem, prosvětlováním, probíráním přebytečných plůdků, někdy i postřikem.

1. Vylamování výhonů

Reklama

Jabloně rostou na jaře jak divé. V červnu již mívají korunu dost „zasekanou“ novými výhony, takzvanými vlky, které jen zbytečně stíní a berou stromu sílu, již potřebuje k dobrému vývoji zdravých plodů.

S vlky zatočíme poměrně jednoduše, prostě je vylámeme. Jak vlky poznáme? Vyrůstají buď z kmene, nebo z nejsilnějších větví stromu, jsou to slabé výhony rostoucí kolmo vzhůru. Jsou absolutně čerstvé, tedy ještě měkké a jdou jednoduše vylomit. Často bývají napadeny mšicí nebo padlím.

Rubín po dvouletém zmlazování. Mohutné výhony na sebe nenechaly dlouho čekat.Rubín po dvouletém zmlazování. Mohutné výhony na sebe nenechaly dlouho čekat.

Výhodou vylamování vlků je skutečnost, že vylomíme i jeho bázi, neporoste z ní tedy na podzim nebo v dalším roce koště nových výhonů.

2. Vyvazování letorostů

Nové letorosty na ovocných stromech mnohdy nerostou tak, jak bychom si my představovali. Víme, že nejplodnější jsou větvičky, které rostou vodorovně. Do vodorovné pozice se však dostanou až pod váhou plodů, pokud vůbec.

Abychom si zajistili maximum vhodně rostoucích větví, letorosty vyvazujeme. Jak? Tak, abychom je dostali do polohy, kterou vyžadujeme. Nejjednodušší je použít zátěž ve formě ponožek nebo pytlíčků naplněných kamínky či pískem.

K vyvazování letorostů můžeme použít závažíK vyvazování letorostů můžeme použít závaží

Letorosty můžeme také zakotvit, tedy vhodnou páskou přitáhnout do správné polohy, pásky zakotvit v zemi. Vždy dáváme pozor na utažení pásky či provázku okolo větvičky- nezapomínáme, že bude sílit.

Během cca jednoho až dvou let se letorost stabilizuje ve vyžadované poloze, pomohou nám v tom i plody.

3. Řez meruněk a prosvětlení broskvoní

Meruňky a broskvoně je vhodné během června prořezat, abychom docílili světlejší koruny. Díky tomu se k plodům dostane dost slunečního záření. Plody díky tomu budou lahodnější. Koruna také bude vzdušnější a veškerým plísňovým infekcím tím zhoršíme podmínky pro život.

Odřezáváme letorosty rostoucí dovnitř koruny. Takzvaná kulovitá koruna dokáže dobře větrat a pustit k plodům dostatek slunce.

Jestliže máme nasazeno na větší úrodu, větve podepíráme, aby se nerozštípily. Podpírání platí také pro jiné peckoviny, snad s výjimkou třešní.

4. Letní řez jabloní

Mnohé odrůdy jabloní poměrně bujně rostou a vyžadují letní řez, abychom dosáhli světlejší, vzdušnější koruny a také toho, že na každý plod bude během dne alespoň chviličku svítit slunce.

Odstraňujeme přednostně letorosty nevhodně rostoucí do koruny, vystřiháváme ty větve, které porost prostě zbytečně zahušťují.

Jabloň s již prosvětlenou korunouJabloň s již prosvětlenou korunou

Při zimním/jarním řezu nelze dopředu poznat a odstranit vše nevyhovující, navíc stromu narostou mnohé výhony, které třeba budeme chtít ponechat a vytvořit si z nich nové plodné větve. A ty starší prostě jdou pryč. I jabloním musíme větve „obměňovat“, nedokáží plodit stále na těch stejných.

Nebojíme se odstranit i nevyhovující větve s jablíčky, pokud jich má strom nasazeno příliš mnoho. Stejně budeme plůdky probírat.

5. Probírání plůdků

Jabloně rády nasadí příliš mnoho plůdků. Úroda by však byla mizerná, jablíčka malá a bez chuti. V červnu již poznáme, jak velká násada je a také rozeznáme plody poškozené.

Příliš bohatá násada jablíčekPříliš bohatá násada jablíček

Plůdky proto probíráme, odstraňujeme přednostně ty poškozené a ty nejmenší. Budeme muset ale shodit i plůdky pěkné, a to z míst, kde jich je příliš mnoho na jednom místě. Sice nás bude srdce bolet, ale krok se v závěru vyplatí.

6. Přihnojování

Červen je také posledním měsícem, kdy můžeme většinu na podzim plodících jabloní a švestek či jiných peckovin ještě přihnojit. Nejlépe organickým hnojivem do půdy, můžeme však sáhnout i po hnojivu na list.

Peckoviny stále ještě můžeme přihnojitPeckoviny stále ještě můžeme přihnojit

V zahradách, kde půda obsahuje málo vápníku, stříkáme na list přípravky s obsahem tohoto prvku. Pokud to neuděláme, dočkáme se vadných plodů, které bude trápit zejména hořká pihovatost nebo rovnou hniloby. V málo výživných půdách můžeme stromům dodat postřikem na list také draslík (síranu draselný), hořčík (síran hořečnatý), bór, mangan, zinek či měď.

7. Někdy nezbytné postřiky

Stříkání proti různým chorobám mnohdy nebývá zrovna příjemné, ale bohužel je někdy nezbytné.

V dnešní době již máme k dispozici i ekologické přípravky, které buď nemají ochrannou lhůtu žádnou, jsou tedy pro savce neškodné – například olejové postřiky proti mšicím. Nebo mají ochrannou lhůtu velmi krátkou, bývají to produkty různých bakterií vyskytujících se v půdě, které zabíjejí nežádoucí hmyz, ale svému okolí jsou téměř neškodné.

Pomoc jabloním

Touto dobou bývá nutný postřik proti padlí. Některé odrůdy jabloní, například Jonagold, jsou vůči této chorobě velmi vnímavé. Mnohé stromy trápí strupovitost či sazovitost.

Stále útočí obaleč jablečný. Jeho výskyt si necháváme prokázat pomocí feromonových lapačů či klícek s přezimujícím obalečem jablečným, lahvových pivních lapačů či těch světelných. Účinné jsou bohužel asi jen insekticidy.

Chráníme třešně

Začátkem června začne nalétávat vrtule třešňová, která způsobuje červivost plodů. Do korun proto vyvěsíme žluté lepové desky. Můžeme zvolit i některý z mnoha postřiků, avšak velký pozor na ochranné lhůty. Lze pěstovat třešně, které červivostí netrpí, například srdcovky nebo některé polochrupky.Třešně bývají napadány vrtulí třešňovou

Mšice útočí

Mšice, mšice, mšice. Jsou všude. Olejové postřiky je likvidují spolehlivě. Nevýhodou je nutnost jejich opakování. Odměnou je minimalizace jedů v zahradě, lepší pocit z pěstování a zdravější plody.Mšice útočíMšice útočí

Máme mnohé pomocníky pro boj se mšicemi, proto postřik vždy zvážímeMáme mnohé pomocníky pro boj se mšicemi, proto postřik vždy zvážíme

Nezapomeňte na jahody a maliny

Někdy se na jahodníku objeví bílá či fialová skvrnitost listů. Tu ošetřujeme až po sklizni. Pak porost sežneme a po vyrašení pupenů můžeme postříkat proti plísni a proti roztočíku jahodníkovému.Jahodník je nutné po odplození sežnout a ošetřitJahodník je nutné po odplození sežnout a ošetřit. Půdu nafoukanou na textilii odmést

Pozornost potřebují i maliníky, kdy likvidujeme nezdravé keře, v dostatečném předstihu před sklizní můžeme v případě potřeby (v dlouhodobě vlhkém počasí) stříkat proti plísni šedé. Pokud zvolíme přesličkový postřik, ochranná lhůta samozřejmě není. Pokud pěstujeme moderní odrůdy odolné proti odumírání maliníku nebo fialovým skvrnám, ušetříme si další postřik proti těmto neduhům.Maliník prohlédneme, zda netrpí skvrnitostí či virózouMaliník prohlédneme, zda netrpí skvrnitostí či virózou

 

Zdroje fotografií: archiv autorky

Líbil se Vám článek?

Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.

Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)


Reklama

Autor: Lenka Rutteová

Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.



Hodnocení

Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 1x


Komentáře