Zelené hnojení - jak a proč ho využívat?

Zelené hnojení - jak a proč ho využívat?Zelené hnojení - jak a proč ho využívat?
2. srpen 2016  Lenka Rutteová   Tipy a rady  3043 zobrazení  1015 slov

Určitě jste slyšeli, že není dobré nechávat půdu po sklizni ladem, lepší je osít ji zeleným hnojením. Co to vlastně znamená? Osetí půdy rostlinami, které rostou rychle a narostou velké - tedy vytvoří hodně zelené hmoty. Tyto rostliny pracují s půdou – dokáží ji vylepšit pro další pěstování. Později rostliny posekáme, zaryjeme. Tím půdu tedy na zeleno pohnojíme. Jak tedy na to?

Jaké přínosy má zelené hnojení?

Reklama

Každé zelené hnojení půdu obohatí o potřebné živiny v přirozené, půdou beze zbytku přijímané formě. Každé zelené hnojení podporuje tvorbu humusu, je čistě ekologickou záležitostí, navíc poměrně levnou.

Každé zelené hnojení chrání dočasně odkrytou půdu před vysoušením sluncem, erozí větrem a vymýváním živin deštěm. Brání růstu nežádoucích plevelů, protože klíčí a roste ještě rychleji než běžné druhy plevelů.

Každé zelené hnojení půdu prokoření, zlepší její strukturu a prokypří ji. Kořenový systém má poměrně velký povrch, sahá do hloubky. Tím natahuje živiny do vyšších vrstev půdy.

Každé zelené hnojení obohatí půdu o humus a prospěje žádoucím půdním mikroorganismům, které se živí odumřelým kořenovým vlášením. Potravu nabídne zelené hnojení i čmelákům, včelám, motýlům – až vykvete.

Vikev také dodá do půdy dost dusíku

 

Některé rostliny pěstované jako zelené hnojení mohou půdu vzhledem k látkám v nich obsažených i ozdravovat a působit proti škůdcům či chorobám. Napomáhá odstranit půdní únavu (způsobenou opakovaným pěstováním podobných rostlin).

Které rostliny vybrat pro zelené hnojení?

K zelenému hnojení je použitelným mnoho druhů rostlin. Každá z nich má trošku jiné vlastnosti, vybíráme tedy i podle toho, co jsme v záhonech pěstovali a čeho chceme dosáhnout.

Například pokud pěstujeme mnoho košťálovin, potřebujeme vyset něco, co není brukvovitou rostlinou (vyhneme se tedy řepce a hořčici) a co obohacuje půdu o hodně dusíku a dobře ji prokypří. Nejlépe tedy poslouží vikvovité rostliny – například jetele, lupina, vikve, bob polní i bob zahradní, hrachor a další.

Často se vysévají lusko-obilné směsi, například hrách, oves a peluška.

Všestranným zeleným hnojením je svazenka, která není příbuzná s žádnou kulturní rostlinou běžně pěstovanou na zahradách. Proto vždy poskytne půdě změnu.

Svazenka není příbuzná s našimi plodinami, neunaví půduSvazenka není příbuzná s našimi plodinami, neunaví půdu

 

Jestliže nás trápí háďátka v půdě, vysejeme měsíček lékařský. Půdu dokáže háďátek zbavit.

Můžeme však zvolit i přebytky osiva zeleniny. Ale jen tam, kde jsme tuto zeleninu před výsevem hnojení nepěstovali. Dobře tak spotřebujeme starší semínka salátu, mangoldu, špenátu, fazolí, dokonce i košťálovin.

Řepka a hořčice jsou univerzálním zeleným hnojením všude tam, kde nerostly košťáloviny. Rychle roste také například pohanka.

Hořčice poslouží jako zelené hnojení všude tam, kde nerostly košťálovinyHořčice poslouží jako zelené hnojení všude tam, kde nerostly košťáloviny

 

Kdy použít zelené hnojení?

Kdykoliv, když máme na delší čas volnou půdu. Tedy na jaře, v létě i na podzim. S tím, že na podzim sejeme ozimé rostliny, které klíčí a rostou i při chladnějších teplotách a kratších dnech.

Rané brambory jsou vyryté, nastoupí zelené hnojení.Rané brambory jsou vyryté, nastoupí zelené hnojení.

 

Některé zelené hnojení můžeme ponechat v záhonech přes zimu a zarýt je až na jaře. Týká se to zejména řepky, žita či vikve.

Jak postupujeme?

Zelené hnojení vysejeme do připravené půdy. Sejeme na plochu, tedy rozhozem. Hráběmi lehce zapravíme do půdy a zaléváme.

Počkáme, až rostliny vykvetou nebo odkvetou a posekáme je. Nesmíme nechat dozrát semínka, jinak bychom si založili na další plevel.

Hrachor dokáže obohatit půdu o dusíkHrachor dokáže obohatit půdu o dusík

 

Po posekání (rostliny se snažíme co nejvíce nadrtit, nasekat, rozrušit) co nejdříve zapravíme hmotu do půdy. A máme hotovo, dál už bude zase pracovat příroda.

 

Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky

Líbil se Vám článek?

Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.

Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)


Reklama

Autor: Lenka Rutteová

Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.



Hodnocení

Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 2x


Komentáře