Čerstvá zelenina z „ničeho“

Čerstvá zelenina z „ničeho“Čerstvá zelenina z „ničeho“
20. leden 2017  Lenka Rutteová   Zelenina  2480 zobrazení  1810 slov

Je prostředek zimy, a zrovna letošní leden není moc přátelský k tomu, abychom ze záhonů sklízeli to, co jsme si na nich ponechali. Kdo si nezaložil kořenovou zeleninu a póry do pařníku, skleníku nebo do krechtu, tomu musejí stačit zásoby ze sklepa a mrazáku nebo spíže. Ale i ostatní mají šanci na vlastní čerstvou zeleninu.

Po delší době tuhá zima

Reklama

Letošní zima nám dává pocítit, že se každý podzim musíme připravit na vše.

Neházejme však flintu do žita.  I tehdy, když jsme se nezvládli předzásobit vlastní zeleninou, si můžeme dopřávat svěží, dokonce čerstvou, doma vypěstovanou zeleninu.

Ano, můžeme si vypěstovat klíčky a výhonky ze semínek, ale také můžeme například přirychlovat nať kořenové zeleniny a cibulovin. Když si zvládneme „odrýpnout“ kousek z trsu pažitky, i ta nám doma ochotně poroste.

Výhonky jsou plné energieVýhonky jsou plné energie

Proč se doma pěstovat s klíčky?

Důvodů je spousta a jistě mnohé z nich uhodnete sami.  A snad se ani nedá tvrdit, že některý z důvodů je významnější než jiný. Pro naše tělo jsou všechny stejně důležité:

  • doma vypěstované klíčky a výhonky za námi necestovaly přes půl světa, nejsou podtržené, ani navoskované, ani ničím chemicky upravené, jsou prostě naše;
  • jsou absolutně čerstvé;
  • obsahují velké množství vitamínů, minerálů, proteinů, enzymů a antioxidantů;
  • mají detoxikační účinky;
  • klíčky jsou novým životem plným energie, kterou díky nim také získáme;
  • výhonky jsou zelené, plné látek, které nám přes zimu tolik chybějí,
  • a jsou docela levné.

Co můžeme nechat naklíčit? A jak moc?

V podstatě všechna semínka, která doma najdeme anebo si za tím účelem pořídíme. Přitom rozlišujeme dva druhy nakličování.

Mungo má vynikající klíčky i celé výhonkyMungo má vynikající klíčky i celé výhonky

Jen klíčky

Prvním z nich je krátkodobé naklíčení, kdy necháme narůst opravdu jen klíčky, tedy zárodky kořínků a stonků. Pak zbaštíme. Co nestihneme sníst, můžeme uložit v lednici co nejníže, případně v zeleninové zóně, tam se růst v podstatě zastaví.

Takto zacházíme zejména s luštěninami nebo například se semínky fenyklu. Ovšem i vojtěškové klíčky jsou vynikající záležitostí. Například mungo fazole jsou však výborné, i když je necháme narůst o hodně víc. Klíčky nám narostou za 2 – 3 dny.

Čočku s klíčky buď hned sníme nebo uložíme do lednice, aby dále nerostlaČočku s klíčky buď hned sníme nebo uložíme do lednice, aby dále nerostla

I lodyhy s lístky

Ostatní semínka nebo například výše zmíněné mungo fazole můžeme nechat narůst až do stádia, kdy již tvoří první listy. Tedy pěstujeme celé výhonky. To se týká zejména malých semínek, kterými jsou například roketa, řeřicha, vojtěška, hořčice, adzuki, ředkvičky a mnohé jiné. Pěstování pro výhonky trvá cca týden, někdy déle.

Když ale například roketu vysejeme do klasického substrátu, za několik týdnů získáme i doma kvalitní listy. Stačí světlé a ne úplně teplé místo. Případně je dát na okno, v zimě jde i od plastových oken docela chlad, který pro pěstování stačí.

Někdy chceme mít výhonky extra křupavé. V tom případě je pěstujeme ve tmě. Zůstanou sice bílé, ale křupavost bude zaručena. K tomuto účelu se výborně hodí třeba mungo fazole.

Ne vždy se zadaří souměrný porostNe vždy se zadaří souměrný porost

Jak postupujeme?

Na nakličování je kouzelné to, že je tak neskutečně jednoduché. Zvládne ho i úplný začátečník, který ještě nevypěstoval ani lísteček.

K nakličování stačí talířek nebo tácek či mistička, případně si můžeme pořídit speciální nakličovací misky. Výhoda nakličovacích misek je ta, že i když nějakou dobu zapomeneme na zavlažení semínek, tak nám hned nezaschnou. Navíc mají v miskách své mikroklima, proto rostou i o něco rychleji.

Řeřicha naklíčí všudeŘeřicha naklíčí všude

Tácky, talířky, misky

Pokud si zvolíme naklíčení jen běžné domácí vybavení, určitě neuděláme chybu. Jen se musíme o naše rostlinky více starat.

Na tácek, misku či talířek můžeme, ale nemusíme dát vatu, buničitou vatu, kuchyňskou papírovou utěrku či jinou podložku. Osvědčily se například kosmetické tampony rozdělené na dvě kolečka a položené „chlupatou“ částí dolů. Podklad nejdříve důkladně navlhčíme.

Semínka nasypeme tak, aby byla v jedné vrstvě a ještě aby mezi nimi zůstaly mezery. Pokud bychom jich dali příliš mnoho, navzájem by se začala svými klíčky vytlačovat vzhůru, tedy mimo vlhkost, a o mnoho z nich bychom zbytečně přišli.

Jestliže sypeme semínka bez předchozího podložení, budeme je tedy pěstovat jen na vodě, nejdříve dáme vodu, pak teprve sypeme semínka. Semínka pěstovaná jen na vodě vyžadují pravidelné vlhčení, několikrát denně. Jinak nesklidíme nic, respektive, shrábneme trošku sena…

Semínka nesejeme příliš na hustoSemínka nesejeme příliš na husto

Semínka pěstovaná na podkladu také pravidelně vlhčíme, nejlépe střičkou. A nejlépe dvakrát denně. Když je umístíme na světlé místo, výhonky s listy pak budou krásně zelené. Pokud některé z nich budou nejdříve nažloutlé, například u rokety, nevěšte hlavu – to je přirozený vývoj. Jestliže se o ně správně staráte, jistě zezelenají.

Semínka pěstovaná na podkladu nikdy nesmějí stát ve vodě.

Ječmen už se probouzíJečmen už se probouzí

Nakličovací misky

Pokud jsme zvolili nakličovací misky, nepotřebujeme střičku. Do misek nasypeme semínka v množství dle našeho uvážení, nejlépe však jen tolik, aby pokryla dno. Ve vyšších vrstvách by mohla semínka zahnívat.

Seskládáme si věž podle toho, kolik druhů semínek pěstujeme. Můžeme do jedné misky nasypat i více druhů semínek. Ale dodržme zásadu, že mícháme jen ta, která klíčí stejně dlouho.

Věž z klíčících misek prolijeme vodou, a to tak, že vodu naléváme do horní misky, až do výše nad odtokový sifon. Voda by měla mít přibližně pokojovou teplotu, ať semínka, respektive později klíčky, neutrpí tepelný šok. Voda proteče celou věží až do sběrné misky. A pak ji vylejeme.

Výhonky vojtěšky mají nezaměnitelnou chuťVýhonky vojtěšky mají nezaměnitelnou chuť

Vodou proplachujeme cca dvakrát denně, ke konci pěstování raději i třikrát. V případě luštěnin občas nahlédneme, zda mezi nimi není neaktivní semínko, které by jen brzy zahnilo a zaneřádilo své okolí.

Z misky rovnou na talíř

Pokud nemusíme, výpěstky neskladujeme. Raději je hned sníme. Jestliže přebytky přece jen máme, bude jim dobře v lednici. Nejlépe v mikrotenovém sáčku, který jsme proděravěli, aby i tam mohly rostlinky větrat.

 

Také doma nakličujete? Máte nějaké tipy, rady nebo semínka, která opravdu stojí za vyzkoušení?

 

Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky.

Líbil se Vám článek?

Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.

Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)


Reklama

Autor: Lenka Rutteová

Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.



Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Komentáře