Jak si vypěstovat pórek, léčivý symbol starých Římanů?

Jak si vypěstovat pórek, léčivý symbol starých Římanů?Jak si vypěstovat pórek, léčivý symbol starých Římanů?
11. duben 2016  Lenka Rutteová   Zelenina  4768 zobrazení  1160 slov

Pórek je zeleninou již tradičně pěstovanou na našich zahradách. Částečně připomíná cibuli, ale je mnohem jemnější. Jeho využití je ve studené i teplé kuchyni. Dobře jej lze uskladnit mražením. Jak na jeho pěstování?

Stanoviště

Reklama

Pór není na stanoviště příliš náročný. Daří se mu spíše v lehčích, hlinito-písčitých půdách, ale pokud jsme dobře prokypřili jílovitější půdu a nadlehčili ji, budeme se o záhon celou sezónu starat, popřípadě navrstvíme-li v záhonech s těžší půdou hrůbky, naroste nám pór i zde.

Je možné ho pěstovat i v chladnějších oblastech.

Živiny

Pór je plodinou druhé trati, neměl by být tedy set či sazen tam, kde bylo čerstvě vyhnojeno. Nejvíce se mu daří v záhonech, kde bylo dostatečně vyhnojeno např. pro košťáloviny. Zeleným hnojením nic nezkazíme.

Brzká sklizeňBrzká sklizeň

Jaký typ zvolit

Pór je blízký příbuzný česneku a cibule. V našem pásmu bývá pěstován pór letní nebo pór zimní. Letní pór míváme k dispozici od srpna do listopadu, zimní pak celou zimu a na jaře.

Z letních odrůd můžeme volit např. Golem, Starozagorský kamuš, Gigante Suizo. Ze zimních pórů můžeme vybrat např. De Carentan 2, Elefant, Tango, Winner.

Výsev

Letní odrůdy vyséváme doma již v lednu a na záhon je přesazujeme v dubnu. Sklizeň bývá v srpnu a září. Pokud sejeme letní pór přímo na stanoviště, uděláme to v dubnu. V takovém případě se sklizně dočkáme od října do listopadu.

Jestliže chceme sklízet pór i v průběhu zimy a na jaře, vysejeme na záhon zimní pór. Výsev provádíme během dubna, můžeme dokonce až do června.

Přezimující pór v záhoně, únorPřezimující pór v záhoně, únor

Pokud vyséváme doma, postupujeme jako u ostatních výsevů – nádobku pro výsev, která má

Pórek a zdraví

Pór (Allium porrum) je dvouletá až vytrvalá rostlina patřící do rodu česnek. Je to zelenina velmi stará, existují důkazy potvrzující, že se pěstovala již před 4 000 let ve staré Mezopotámii.

Účinky pórku na naše zdraví znali již lékaři a léčitelé v Egyptě, starém Řecku a Římě. Pórek obsahuje velké množství draslíku, vápníku, fosforu. Dále v něm najdete železo, kyselinu listovou, vitamíny C,E,B, mangan a selen.

Pór má močopudné účinky, je vhodný pro lidi s revmatismem či dnou. Dále posiluje cévní soustavu, snižuje riziko krevních sraženin. Upravuje trávení, zlepšuje funkci jater, pomáhá při nadýmání.

V lidovém léčitelství se používá též ke zlepšení hlasu, na kašel a při průjmu u dětí.

odtokové otvory, naplníme zahradnickým substrátem, horní část výsevním substrátem. Substráty prolijeme, abychom je dobře navlhčili.

Povrch posypeme semínky póru, ta zasypeme max. centimetrovou vrstvou výsevního substrátu, přimáčkneme. Nakonec zvlhčíme střičkou. Nádobku překryjeme fólii či sklem.

Pórek je zprvu rostlinkou nitkovitou. Až mu narostou alespoň dva pravé listy, přepícháme jej do větší nádoby a větších vzdáleností. V dubnu jej vysadíme na záhon. Rostlina vhodná k vysazení na záhon má průměr podobný jako tužka.

Spon pro sázení by měl být cca 10x35 cm, hloubka výsadby by měla být dle možnosti sazenic, obecně co nejhlouběji. Vysazujeme proto do brázd. Ale pozor, při výsadbě na záhon musíme zkrátit jak kořeny, tak nať.

Pokud sejeme rovnou na záhon, vysejeme nejdříve na řídko do řádků. Až mají rostliny sílu stébla či tužky, přesadíme je do konečných brázd.

Péče o pórek

Zálivka

Pór z počátku vyžaduje zálivku pravidelnou, aby se rostliny dobře ujaly. Později se k němu chováme jako k ostatním cibulovinám, tedy zaléváme jen ve větším suchu.

Přihrnování

Na pórku máme nejraději bílou část stonku. Aby byla co nejdelší, musíme rostliny během růstu opatrně přihrnovat.

Bílá část pórku je nejjemnějšíBílá část pórku je nejjemnější

Pletí a kypření

Pór je náročný na provzdušenost půdy. Proto jej pravidelně okopáváme a záhony plejeme. V těžších půdách volíme pěstování v hrůbcích, kde smícháváme půdu s lehčími materiály (popel, piliny, perlit), pravidelně kypříme.

Původ

Původní domovinou póru je jižní Evropa, jihozápadní Asie, jižní Anglie a Persie. Pěstování póru má dlouhou tradici, pěstovali ho již Egypťané, Řekové i Římané ve starověku. Je pěstován téměř po celém světě nejen jako zelenina, ale také jako koření.

 

Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky

Líbil se Vám článek?

Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.

Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)


Reklama

Autor: Lenka Rutteová

Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.



Hodnocení

Hodnocení: 4.5 hvězdiček / Hodnoceno: 4x


Komentáře