Skleníková zimní story (pro nevytápěné skleníky)

Skleníková zimní story (pro nevytápěné skleníky)Skleníková zimní story (pro nevytápěné skleníky)
28. prosinec 2016  Lenka Rutteová   Zelenina  6049 zobrazení  1626 slov

A zase jsme u toho skleníku. Jenže, nedá se nic dělat. Pokud chceme brzy zjara začít pěstovat super otužilou zeleninku, musíme ji mít možnost umístit do relativně čistého a výživově dobře připraveného skleníku. Jak na to?

Podzimní sklizně

Reklama

Na podzim jsme ještě dlouho ve skleníku sklízeli saláty, ředkvičky, cibuli sazečku, možná i kedlubny nebo některou z asijských zelenin. Například pekingské zelí nebo mizunu. A jistě i jiné druhy zeleniny. Někomu vyšla sklizeň až do prosince, někdo skleník zazimoval již v listopadu.

Během ledna, nejpozději první poloviny února, je však potřeba skleník na hotovo přichystat na novou sezónu, která, v případě příznivého počasí, může začít právě již v únoru.

První krok k přípravě skleníku musíme udělat co nejdříve po poslední sklizni.

s úpravou půdy začneme hned po poslední sklizniS úpravou půdy začneme hned po poslední sklizni

Čím začneme přípravu skleníku?

Možností je více. Tak jako v životě snad ve všem.

Omytí skleníku

Někdo začne očistou skleníku v podobě omytí všech stěn i stropu. Tady totiž zimuje spousta havěti, která by začala útočit hned zjara. Když zimující škůdce na podzim zlikvidujeme v podobě pečlivého omytí skleníku zevnitř, máme před zahájením pěstování o starost méně.

Vhodným nástrojem je tlakový čistič neboli wapka. Nejlépe taková, do které je možné přidávat příměsi v podobě šamponů a mýdel. Do skleníku si samozřejmě šampon cpát nebudeme, sem zvolíme rostlinné oleje bohaté na silice nebo jarovou či mýdlovou vodu.

Pokud ryjeme, nejdříve si po povrchu rozhrneme hnojivo, případně doplňkovou zemiPokud ryjeme, nejdříve si po povrchu rozhrneme hnojivo, případně doplňkovou zemi

Tímto krokem sice všechny zimující škůdce nezlikvidujeme a povětšinou je spláchneme do půdy, ovšem dílo jejich zkázy dokončíme později - vysířením skleníku a desinfekcí půdy dusíkatým vápnem.

Mytí je možné ponechat až na konec zimy, kdy spláchneme a následně dusíkatým vápnem a sířením zlikvidujeme opravdu vše, co ještě případně během teplých podzimních dní mohlo ve skleníku přistát.

Jestliže nejsme vlastníky tlakové myčky, vystačíme si s mopem a kartáčem. Ale o to pečlivěji musíme pracovat.

Příprava půdy

Jiní volí jako první krok po sklizni podzimní přípravu půdy. A to buď její výměnou za půdu čerstvou a rovnou i prohnojenou, nebo jen vyhnojením a zrytím půdy současné, případně jejím doplněním.

Za chvilku bude hotovoZa chvilku bude hotovo

Hnojivo musí být půdou, respektive organismy v ní žijícími dobře zpracováno, aby mohlo na jaře začít plnit své poslání. Proto bychom měli výměnu půdy nebo hnojení a rytí udělat co nejdříve po poslední sklizni.

A co víc – měli bychom skleník během zimy i pravidelně zalévat (případně do něj nosit sníh), aby organismy mohly pracovat přesně tak, jak my potřebujeme. V suché půdě totiž moc rozkladných procesů neproběhne.

Vzhledem k tomu, že ve skleníku pěstujeme stále stejné plodiny, je vhodné věnovat jeho vyhnojení zvýšenou pozornost, a to i během sezóny.

Máme zryto, teď štafetu přebírají mikroorganismyMáme zryto, teď štafetu přebírají mikroorganismy

Založení zeleniny

Kdo skladuje zeleninu založenou v zemi ve skleníku, ponechá si koutek, kde bude zelenina založená, bez předchozího hnojení. Místo se pak na jaře dodatečně vyhnojí tekutým hnojivem, nejlépe v podobě slepičinců či podobného živočišného materiálu.

Přibližně měsíc před prvním setím…

… bychom měli půdu vydesinfikovat pomocí dusíkatého vápna. To jednak pomůže v našem boji proti přezimujícím škůdcům, jednak omezí klíčivost semen mnoha plevelů.

Použití dusíkatého vápna je již notoricky známé, ale zopakování neuškodí. Dusíkaté vápno aplikujeme posypem na půdu a později je do ní zapravíme. Stačí zakopat pomocí motyky nebo zahrábnout hrabičkami. Poté zeminu bohatě prolijeme a překryjeme čímkoliv neprodyšným – nějakým „igelitem“. Alespoň na tři týdny.

Tou dobou již musíme mít spotřebovánu zeleninu, co jsme měli založenou ve skleníku Nebo ji přemístíme do sklepa.

Když to jde, nosíme do skleníku sníhKdyž to jde, nosíme do skleníku sníh

Pokud bychom měli pocit, že je na spodní straně „igelitu“ vysráženo málo vody, sundáme jej a půdu znovu prolijeme. Vlhkost je totiž pro žádanou chemickou reakci dusíkatého vápna v půdě to nejdůležitější.

Pokud bychom vlhčení odflákli, dusíkaté vápno by jen odpočívalo. Chemická reakce by ve větším začala probíhat, až bychom měli zaseto či zasazeno a ve skleníku více zalévali. Touto dobou je však práce dusíkatého vápna již nežádoucí, všechno by nám totiž zlikvidovalo. Takže vlhčíme řádně a třeba i vícekrát.

Síření

Síření prostoru ve skleníku doplní naši snahu o likvidaci maxima zimujících škůdců. Tím si první napadení rostlin oddálíme až do doby pozdně jarních nebo letních náletů škůdců. A když budeme ve skleníku udržovat ten správný smrádek (bylinný) a bezmravenčí prostředí, může se nám zadařit odsunout příchod škůdců do skleníku třeba až na konec léta.

Síření je nejjednodušeji proveditelné pomocí sirných knotů. Přibližně si spočteme množství knotů, které budeme potřebovat, ve větších sklenících je rozmístíme na více míst. Pak zapálíme. Předtím skleník co nejvíce utěsníme, aby plyn zůstal v prostoru skleníku co nejdéle.

Sirné knoty mají otvory pro zavěšení, nejlépe na drátek.Sirné knoty mají otvory pro zavěšení, nejlépe na drátek.

Sířením se pravděpodobně poškozuje konstrukce skleníku, avšak míra poškození by měla být minimální. Konstrukci je před sířením možno potřít rostlinným olejem nebo živočišným tukem, což ji ochrání před hlavním náporem plynu.

Před samotným setím

Než do skleníku koncem zimy poprvé zasejeme, klasicky zpracujeme půdu. Takže prokopeme a prohrábneme. Nezapomínáme na její vyvětrání po působení dusíkatého vápna a také na dobré zvlhčení.

Když ještě občas mrzne

I v nevytápěných sklenících můžeme pěstovat otužilou zeleninu již během posledních mrazivých dní – noční teplotu ve skleníku zvýšíme jednak pomocí svíček (zapálených) a jednak tím, že ráno – hned po zalévání - nanosíme do skleníku nádoby s vodou (několik desítek litrů). Ty se během dne ohřejí a v noci budou při pomalém chladnutí uvolňovat naakumulované teplo.

 

Kterou zeleninu pěstujete ve skleníku ještě i během listopadu, případně prosince? Inspirujte nás pro příští sezónu!

 

Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky.

Líbil se Vám článek?

Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.

Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)


Reklama

Autor: Lenka Rutteová

Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.



Hodnocení

Hodnocení: 3.5 hvězdiček / Hodnoceno: 6x


Komentáře