Skleník, skvělý pomocník pro prodloužení sezóny. Co v něm můžete pěstovat a jaká platí pravidla?

Skleník, skvělý pomocník pro prodloužení sezóny. Co v něm můžete pěstovat a jaká platí pravidla?Skleník, skvělý pomocník pro prodloužení sezóny. Co v něm můžete pěstovat a jaká platí pravidla?
4. březen 2016  Lenka Rutteová   Zelenina  3816 zobrazení  1119 slov

Pokud jsme si do skleníku vyseli zeleninu krátkého dne, musíme se o ni i během března náležitě starat, abychom se dočkali brzké a dobré úrody. Co všechno jsme mohli během ledna a února vysít? Co stihneme vysít nebo zasadit ještě teď?

Leden

Reklama

Leden je měsícem, kdy se ve skleníku dá zahájit nová zahrádkářská sezóna. Pokud jsme se postarali o půdu z hlediska výživy a desinfekce, mohli jsme již touto dobou zasít první zeleninu. Kterou?

Postupná navářka kompostu a zeminy do skleníku dostatečně brzy před výsevemPostupná navářka kompostu a zeminy do skleníku dostatečně brzy před výsevem

Pro přímou spotřebu to byla například ředkvička, řeřicha setá, karotka, kořenová petržel (pro rychlení natě), cibule – na jarní cibulku, saláty.

Mohli jsme zasadit cibuli sazečku, trsy pažitky, hlávkový salát, čekanku.

Pokud máme skleník vytápěný, mohli jsme sít výsevy pro předpěstování sazenic, a to celer bulvový i listový, kedluben, kapusta hlávková, salát hlávkový, květák, zelí pekingské, čekanka, paprika zeleninová, okurka salátová

Únor

V únoru je možné do skleníku pro přímou spotřebu vysít např. ředkvičku, ředkev setou, karotku, cibuli, saláty, pažitku, bylinky.

Čerstvá jarní mrkvičkaČerstvá jarní mrkvička

Výsev pro předpěstování sazenic ve vytápěném skleníku je v únoru bohatší: salát hlávkový, majoránka zahradní, roketa, paprika zeleninová, baklažán, celer bulvový a listový, rajčata, okurka salátová, kedluben, květák, meloun vodní, kapusta hlávková, rané zelí bílé i červené, brokolice, čekanka salátová (na rychlení puků), artyčok.

V únoru můžeme pokračovat s výsadbou sazečky, trsů pažitky, rané kedlubny, pekingského zelí a salátů.

Březen

I v březnu můžeme vysévat nové výsevy, třeba karotku, pažitku, ředkvičku. Sadit (v závislosti na noční teplotě ve skleníku) můžeme papriku zeleninovou, salát hlávkový, okurky salátové, rajčata, baklažán, květák, kedluben, kapustu hlávkovou, celer bulvový, listový i řapíkatý.

První pažitka chutná nejlépePrvní pažitka chutná nejlépe

Pro předpěstování sazenic si můžeme vysít: kedluben, celer, květák, salát hlávkový, brokolici, rajčata, okurky salátové, papriku zeleninovou, roketu, artyčok. A jistě i jinou zeleninu.

Ve skleníku pěstujeme jinak

Jistě nás nepřekvapí, že pěstování rostlin ve skleníku je jiné, než jejich pěstování na zahrádce. Je to dáno zejména teplotou, vlhkostí vzduchu a uzavřeností prostoru.

Co se týká udržování okolí plodin bez plevele, platí stejná pravidla jako na záhonech. Pěstování ve skleníku se odlišuje v oblasti ovlivňování teploty a v zálivce.

Můžeme ovlivňovat teplotu

Brzy zjara, pokud vysadíme do skleníku rostliny, jež nesnesou mráz, musíme ve skleníku přitápět. Ve vytápěném skleníku je to samozřejmost. Ve skleníku obyčejném nám při mírných nočních mrazících pomohou zapálené svíčky a nádoby naplněné vodou.

Už se na kedlubny těšímeUž se na kedlubny těšíme

V záhonu máme možnost ovlivnit teplotu mnohem méně, pouze netkanou textilií a večerní zálivkou proti mírným mrazíkům.

Obezřetně zejména se zálivkou

Zálivka má také svá specifika. Zejména ve skleníku je důležité zalévání ke kořenům rostlin tak, aby se voda nedostala na rostliny samotné. Z důvodu vyšší vlhkosti vzduchu voda osychá mnohem pomaleji, proto je rostlina více vystavena riziku nákazy plísňovými chorobami.

Skleníkové rostliny jsou také mnohem citlivější na prudké výkyvy teplot, nemají rády teplotní šoky. Tedy zalévat ve skleníku studenou vodou, třeba ze studny, není zrovna dobrý nápad. Skleník vyžaduje zálivku vodou lidově řečeno „odraženou“, tedy o stejné teplotě, jakou má skleník. Nejjednodušším řešením je nechat vodu odstát ve skleníku a pak teprve s ní zalévat.

Skleník březenŘeřicha nám naroste velmi rychle

Rostliny, které jsou schopné růst v skleníku, většinou dobře reagují na tzv. kapénkovou závlahu, kdy voda po kapkách stéká z hadiček do hlíny v blízkosti rostliny. Tímto způsobem zálivky se na rostlinu nedostane žádná voda ze zálivky.

Zejména zjara zaléváme méně často, než jsme tomu zvyklí na záhonech. V uzavřeném prostoru skleníku, kde je vyšší vlhkost vzduchu, se voda méně odpařuje. Toto tvrzení platí hlavně v prvních měsících roku, kdy vlivem nízkých teplot je odpar opravdu minimální.

Zdroje fotografií: pixaby.com, archiv autorky

Líbil se Vám článek?

Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.

Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)


Reklama

Autor: Lenka Rutteová

Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.



Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Komentáře