Kdo mi ve skleníku okousal první letošní ředkvičky?!? V podezření jsou stínky a svinky!

Suchozemští korýši

Nejedná se o broučky, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale o suchozemské korýše. Jsou rozšíření po celém světě. U nás se jedná zejména o svinku obecnou a stínku obecnou.

Oba živočichové se pohybují poměrně rychle a oba mohou žít i ve starých domech či v jejich nejbližším okolí. Někteří zvládají dokonce i život ve vodě. Setkáme se s nimi všude, kde je stín a vlhko a také trochu prostoru k žití – třeba pod kameny. Potkáváme je pravidelně, ale málokdy si jich všimneme (pokud se nám tedy nepustí do úrody).

Oba druhy korýšů žijí dva až tři roky a množí se jednou až dvakrát ročně snůškou vajíček. Samičky nosí vajíčka nalepená na spodní straně těla až do jejich vylíhnutí. Sameček často žije s mladými i se samičkou, dokud mláďata nejsou soběstačná. Jde o společenské živočichy, takže je jedna svinka či stínka, bude i houf dalších.

Když se svinou, jsou svinky na zemině téměř neviditelné

V přírodě jsou nepostradatelní

Proč? Jsou důležitou součástí úklidu v přírodě. Požírají vše, co je nějakým způsobem vadnoucí či tlející. Takže uklidí zbytky odumřelých těl živočichů, ale i tlející rostliny. Díky tomu nejenže čistí své okolí, ale také významně obohacují půdu, ve které žijí. Významnou práci dělají i na kompostu – urychlují jeho rozpad.

Občas nám ale konkurují

Jenže ve skleníku nebo ve sklepě se živí tím, na co máme zálusk my. Ve sklepě je to uskladněná úroda, ve skleníku právě pěstovaná zelenina. Nejraději mají mladé ředkvičky, ale také nově rostoucí plody okurků. Neodolají ani salátům nebo kedlubnám.

Jablíčka jim chutnají více než saláty

Nejaktivnější jsou v noci, ale ve skleníku je často potkáme i ve dne. A když nám okusují naše první ředkvičky, není to úplně příjemný pohled.

Proč ta zvláštní jména?

Stínky žijí převážně ve stínu, to bychom ještě pochopili. Ale co ty svinky? Ne, od sviní ani sviněk jejich jméno nepochází. Svinky se umějí svinout do kuličky, která na první pohled vypadá jako součást půdy, respektive jako kousek hlíny. Stínky se v nebezpečí nijak nesvíjejí, jen hrají klasické mrtvé brouky.

Zabíjet je nemusíme

Ale jak se jich zbavit? Je to možná až neuvěřitelné, ale lze je vynosit ven ze sklepa i ze skleníku. Samozřejmě je nebudeme nahánět jednu po druhé. Necháme je nalézt do pasti v podobě jablka překrytého květináčem, pod nímž zůstaly mezírky tak akorát na výšku jejich těl.

Když jablíčka přikryjeme malými květináčky, stinky a svinky v nich budou mít útu

Pod jablka bychom ještě měli dát lepenku či jinou podložku, na které se skupina svinek shromáždí. Mnoho jich bude na jablku, více však během dne pod ním.

Ve skleníku pod květináč nalezou dobrovolně, protože jim poskytne tolik žádoucí stín. Ve sklepě to vyřešíme tak, že jim posvítíme, aby měly důvod se do květináčů schovat.

Takto to vypadá pod květináčkem

Pak jen přijdeme, vše opatrně přemístíme do kýble. Svinky a stínky můžeme z jablek i z podložek sklepat a pasti nastražit opakovaně. Úspěch se brzy dostaví.

A kam je odneseme? Nejlépe na kompost. Anebo ven ze zahrady, třeba do lesa.

Zdraje fotografií: pixabay.com, archiv autorky.