Srpnové zahradničení

Zeleninová zahrada a bylinky

Některé bylinky obrůstají jako divé, zejména po posledních deštích, kdy nám bylo přiděleno více srážek, než na kolik jsme byli v minulých letech zvyklí. Takže nás jistě čekají další sklizně, jen počkejme, než půda trošku vyschne a bylinky opět získají větší koncentraci aromatu a účinných látek, kvůli kterým je vlastně pěstujeme.

Na záhonech se nám postupně rozroste zelené hnojení. Má mnoho výhod, které oceníme nyní i v příštím roce. Jednak brzdí ostatní plevel v růstu a jednak obohacuje půdu o důležité látky.

Po košťálovinách jsme dali svazenku

V srpnu začínáme nové pěstování u podzimní zeleniny. Rozsazujeme sadbu kedluben, pekingského zelí, salátů. Ještě můžeme vysít hrášek (asi do poloviny měsíce) a během prvního týdne v srpnu stihneme i mrkev. Ředkvičky, vodnice a další zelenina s krátkou vegetací také přijdou v září a říjnu vhod.

Bramborovým natím daly deště zabrat, zato plevel popojel třetí kosmickou rychlostí

Až sklidíme rané brambory, záhony hned osejeme zeleným hnojením. Po bramborách se poměrně spatně pěstuje, ale dá se zvládnout třeba salát nebo ředkvičky. Zelené hnojení zajistí, že záhon bude příští rok mnohem použitelnější.

Na papriky je založeno

Rajčata, okurky a papriky až začaly plodit. Na záhonech mají okurky téměř odplozeno, ale ve skleníku jsou ještě v plné síle. Papriky vybarvují lusky do kouzelných odstínů červené a někdy to berou i přes fialovou barvu. A rajčata to rozjíždějí ve velkém, takže se přichystáme na zavařování rajčatové šťávy, kečupů, leča, čatní, samotných rajčat a mnoha dalších dobrot.

V srpnu už je skleník jako džungle

Nejpozději začátkem srpna zaštípneme vrcholky rajčat, aby síla šla do plodů, nikoliv do výhonů a nových květů. Papriky důsledně podpíráme, jejich chatrná konstrukce většinou plody neunese – to se týká zejména skleníku. Pokud nám porosty napadla plíseň, postříkáme postřikem s co nejkratší ochrannou lhůtou, abychom mohli průběžně sklízet. Listy napadené plísní ale nejdříve odstraníme a stříkáme ty zdravé.

Už začínají červenat i rajčata

Vrcholy seřízneme také u růžičkové kapusty. Díky tomu se nám vytvoří další růžičky.

Cibule i česnek už jsou možná sklizené. Pokud máme pozdnější odrůdy, sklidíme je během srpna. A hlavně řádně vysušíme na průvanu, ale ve stínu. Česnek paličák postaví květy, česnek nepaličák a cibule začnou poléhat. To je nejvyšší čas ke sklizni. Možná budeme muset sklízet i dříve, vlhčí počasí by mohlo vyprodukovat nepříjemné plísně jak cibule, tak česneku.

Vodnice roste velmi rychle

Na záhoně po cibuli a česneku nám spolehlivě vyroste ještě raná mrkev, kedlubny, ředkvičky, ředkve, saláty, ale také špenáty, vodnice nebo třeba mangold, který také přezimuje a příští rok budete mít první listy ke sklizni již v březnu nebo dubnu, podle počasí. Záhony po česneku jsou velmi vhodné k výsadbě jahod. Jsou totiž dostatečně desinfikované, takže sazenice nebudou hned napadeny chorobami.

Dodržujeme režim zalévání podle potřeby, přihnojujeme pozdní košťálovou zeleninu. Sklízet budeme i první letní póry a také tuříny či vodnice, ředkve a petržele, které jistě již dorostly do uspokojivé velikosti.

První póry mohou do kuchyně

Nezapomeneme na přípravu sklepa k uskladnění. Vynosit poslední zbytky z minulé úrody, sklep vyčistit, případně vylíčit vápnem. A se všemi nádobami na uskladnění také vysířit. Předtím musíme samozřejmě ucpat Větrací otvory. Po vysíření sklep řádně vyvětráme (ke dveřím nasypeme granulky proti slimákům) a bude připraveno k další sklizni.

Mrkvičky sklízíme z již druhého výsevu

Ovocná zahrada

V ovocné zahradě nás čeká letní řez mnoha stromů. Jabloně a hrušně potřebují prosvětlit koruny, aby mohlo sluníčko ke všem plodům. Po sklizni bychom měli ořezat peckoviny, ale v srpnu i ořešáky.

Jablíčka na stromku sazeném na podzim

Postupně sbíráme hnijící a plesnivějící plody, které jednak spadly na zem, ale i ty, co zůstávají na stromech. Minimalizujeme tím rozšiřování chorob a hnilob po dalších částech zahrady. K likvidaci shnilého ovoce je vhodná tzv. sanační jáma, do které ovoce sypeme a postupně prosypáváme páleným vápnem. To zajistí dokonalou desinfekci a minimalizuje únik spor a infekcí z jámy.

Popadané ovoce prostě posbírat musíme

Sklízíme pozdní meruňky, broskve, rybízy i jeřabiny, začíná úroda ostružin a borůvek, moruše plodí průběžně. Letní hrušky už se na nás také těší.

Moruše plodí dlouho a průběžně

Kde se chystá bohatá úroda, tam musíme podepřít. A to třeba i švestky či mirabelky. Letos sice na mnoha místech většina peckovin pomrzla, ale najdou se i místečka, kde se mráz tolik nevyřádil.

Jahody se v srpnu dobře ujímají a v dalším roce již dají dobrou úrodu. Když je vysadíme na záhony po česneku, budou zdravější. Alespoň z počátku. Zásadně nesadíme ve vedrech, ale počkáme si až na ochlazení. Sazeničky by se ve třicítkách totiž vůbec nemusely chytit.

Jabloně bychom měli stříkat proti hořké skvrnitosti. Tam, kde se skvrnitost objevuje, chybí vápník. Proto jej dodáme přímo listům. Zálivku přizpůsobíme potřebám a počasí. Také chráníme jabloně a hrušně proti obaleči a jiným škůdcům, k detekci náletů používáme lepové desky.

Borůvky by bez sítě absolutně nedozrály

Ptáci a vosy se chystají na velkou část naší úrody. Borůvky už jistě máme v síti, ale ještě musíme ochránit například víno. Ty nejranější odrůdy si dáme na stůl už během srpna.

Srpen je měsícem začátku podzimního hnojení. Prořežeme a vydatně (draselným hnojivem) vyhnojíme rybízy, angrešty, josty, maliny. Díky tomu budou moci posílit kořenový systém a dobře přezimují.

Poslední angrešty, potom řez a hnojení

Okrasná zahrada

Srpen stále hraje všemi barvami. Některé letničky již odkvétají, ale jiné už mají založeno na druhé květenství (pokud jsme je po prvním odkvětu seřízli). Stále ještě kvetou hortenzie, třezalky, vřesy, růže, lilie, begonie, chrpy nebo kopretiny. Zároveň začínají kvést zejména sasanky, silenky, jiřiny, bramboříky, astry, pryšce a netýkavky.

Květy průběžně odstraňujeme, čímž podpoříme kvetení dalších poupat. Vysoké květiny vyvazujeme a květiny na jižních oknech vydatně zaléváme. To jsme ovšem dělali i doposud.

I srpen kvete mnoha barvami

Živé ploty si zaslouží sestřih, a to jak ty z jehličnanů, tak ty z listnatých dřevin. Jde o to, aby mladé výhony měly čas dozrát a nezničil je v zimě mráz, případně již první podzimní mrazíky. Nestříháme za vedra, ponecháme řez raději na večer, aby měly rány možnost dobře zaschnout a sluníčko nám je nespálilo.

Živé ploty vyžadují řez

Pozornost nyní věnujeme hlavně trávníku. V srpnu může trpět jak nedostatkem vláhy, tak nedostatkem živin. Na zálivce i hnojení si dáváme dost záležet. Kondice trávníku se pak dost odrazí na jeho přezimování.

Pokud čekáme vedra, nastavíme sekačku o něco výše. Ale pokud mulčujeme, tedy sekáme trávník pravidelně po malých přírůstcích a necháváme to posekané ležet na zemi, je trávník dostatečně chráněn proti letním úžehům i přes to, že je posekaný nakrátko.

Trávník sekáme podle očekávaného počasí

Dvouletky již chtějí do země. Teď nám udělají krásnou zelenou dekoraci, příští rok nádherně pokvetou. Vysazujeme také jehličnany. Můžeme řízkovat pelargonie, fuchsie, ale i všechny typy jehličnanů.

Podzimním hnojením začneme obdařovat okrasné dřeviny, včetně růží. Díl věnujeme i trvalkám.

Je také čas na dělení trsů trvalek po odkvětu. Pokud nechceme zakládat nové, tak alespoň seřízneme původní trvalky do žádané velikosti (jestliže přerůstají, kam už nemají). Můžeme koncem měsíce začít se sázením jarních cibulových květin. Pokud je příznivé počasí, necháme tuto práci až na září.

Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky