Nezapomeňte prořezat jádroviny – jablkům a hruškám stíní hlavně vlky

Cože jsou ty vlky?

Výhony rostoucí strmě vzhůru z kmene a hlavních větví. Pokud ale máte v koruně holé místo, lze i z vlka během několika let zapěstovat plnohodnotnou větev. Konkrétně tak, že vlka sestříhnete těsně nad listem mířícím do té strany, kam chcete, aby výhon rostl. A pak každoročním střihem směr růstu výhonu usměrňujete.

Každý kousek ovoce chce svůj podíl slunce

Kosmetický letní řez jádrovin slouží zejména ke dvěma účelům.

První z nich je minimalizace stínu, který vytváří překážející větve. Stromy by měly být ve výsledku tak prořezány, aby každý kousek ovoce byl přímo osvětlen alespoň malou část dne. Zlepší se jeho zrání, lépe se vybarví a také chuť bude luxusnější.

Co stíní, musí pryč

Druhým důvodem je zabránění zbytečného vyčerpávání stromu tím, že živí mnoho výhonů navíc. Když je zredukujeme, stromu zůstane více výživných látek právě pro ovoce, ale také třeba pro údržbu kořenů.

Přednostně musí pryč to, co zahušťuje korunu

Pokud nějaký výhon, přestože nejde o vlka, míří příliš do koruny a zahušťuje ji, pryč s ním. Dělal by do budoucna jen problémy.

Strom si každoročně vytvoří mnoho výhonů – takže i pokud byste se unáhlili ve střihu a později zjistili, že vám ustřižený výhon vlastně docela vyhovoval, nesmutněte. V následujících letech na podobném místě zase něco vyroste.

Žádoucí výhony zakrátíme

Tam, kde jsou výhony, o které stojíme i do budoucna, necháme je, logicky, na místě. Pokud chceme, aby daný výhon mohutněji rostl, zakrátíme jej v místě nad listem, který roste tím směrem, kam chceme, aby výhon v budoucnu pokračoval.

Stále můžeme probrat velkou násadu plodů

Teď nehnojíme, ale můžeme vápnit

Klasické dusíkaté hnojivo už nepoužíváme, na to už je pozdě. Můžeme však stříkat stromy vápenným hnojivem určeným pro zdravý růst plodů i listů. Koncem srpna či v září budeme dávat pro změnu draselné hnojivo.

Bezplevelný pás stále udržujeme

Přestože teď nehnojíme do půdy, hodí se neustále udržovaný bezplevelný pás – nyní zejména na zalévání. A na lepší prospívání stromu.

Zálivka nutná?

Pokud je delší dobu sucho, je vhodné stromy prolít. Třeba jen jednou týdně, ale vydatně. Tedy alespoň 150 litry vody na jeden vzrostlejší strom. Proléváme pomalu a postupně, aby se voda zvládla vsáknout co nejhlouběji ke kořenům.

V písčitých půdách prolejeme ve velkém suchu raději dvakrát týdně.

Popadané ovoce sbíráme

Popadané ovoce rozhodně nenecháváme pod stromy. Množí se na něm plísně, moniliózy a jiné houby, a to přece v blízkosti stromu nepotřebujeme! Nehledě na to, že na spadané ovoce rády chodí vosy a včely, i sršně, proto by pohyb okolo stromů brzy nemusel být zcela bezpečný zejména pro malé děti a alergiky.

Rozkousaná jablka nesundáváme

Naopak, pokud má hmyz nějaké rozkousané ovoce na stromě, ponecháme je tak. Jakmile bychom ho odstranili, vrhnou se na nové. Takže takto můžeme škody aspoň trošku zmírnit. A samozřejmě rozvěsíme pasti z platových lahví mírně naplněné pivem a trošinkou sirupu (naláká vosy a sršně, ne včely).

Zdroje fotografií: pixabay.com.