Červencové zahradničení
29. červen 2017 Lenka Rutteová Tipy a rady 7309 zobrazení 1792 slovV červenci už naplno užíváme plodů své práce. Sklízíme okurky, papriky, začínají rajčata. O salátu, mrkvi, ředkvích, cibuli a česneku ani nemluvě. A co teprve lilky, ty už se krásně vybarvují a na pánvi se tak krásně opékají! Sklízíme i ovoce a konzervujeme na zimu. Bude potřeba prostříhat jabloně a hrušně, ať může k plodům sluníčko (pokud tedy mráz na stromech něco nechal) a i peckoviny můžeme stříhat. Na okrasné zahradě si také mákneme, ale hlavně si budeme užívat tu barevnou krásu, kterou jsme si přichystali nejen na souši, ale na jezírku.
Zeleninová zahrada a bylinky
Nejvíce času nám zabírají asi rajčata. Jednak chtějí hodně zalévat (zásadně podmokem) a jednak rostou jako z vody, takže poměrně často je musíme vyvazovat a také vylamovat postranní výhony. Pokud nepoužíváme kroucené tyče, tak přivazujeme provázky, ale vždy volněji, protože výhony postupem času stále zesilují.
Vylamování je na pořadu dne i ve skleníku, a to u okurků hadovek, ale také u paprik, pokud se rozrůstají více, než potřebujeme. Lilky také musíme krotit v růstu, vždy ponecháme na rostlině maximálně šest plodů v jednom čase, ne více. Pokud jsou rostliny slabší, nejdeme nad čtyři kousky.
Postupně budeme sklízet okurky nakladačky a zavařovat. Se sklizní přijde čas i na mrkev, ředkvičky, ředkve, mangold, špenát, saláty, kapusty, zelí, brokolice i květáky. Česneky i cibule budou chtít dát sušit.
Můžeme ale i sít. Třeba vodnici, pekingské zelí, mrkev na uskladnění, kedlubny, ředkvičky, saláty a jinou zeleninu, která k růstu nepotřebuje více než dva až tři měsíce. Vždy si dávejme pozor na odrůdu, kterou volíme. Některé totiž nejsou odolné proti k letním vedrům a hned jdou do květu, případně ani moc nenarostou, zdřevnatí atd.
Bude nás čekat fuška se zaléváním, ale vynecháme cibuli a česnek. Je potřeba jednotit dřívější výsevy, zejména petržele, pastináku, mrkve, ředkviček.
A samozřejmě věčný boj s plevelem. Trochu nám s ním pomůže zelené hnojení, takže až sklidíme i rané brambory, nezapomeneme hned zasít třeba hořčici nebo hrách, případně svazenku. I měsíčky se výborně hodí pro zelené hnojení, čistí půdu.
Po česneku využijeme vydezinfikované půdy a záhon si rezervujeme třeba pro nové jahodiště nebo do něj vysejeme mrkev na uskladnění. Bude mít minimum škůdců.
Budeme také chránit rostliny proti škůdcům a nemocem, v úvahu přicházejí zejména mšice, třásněnky, svilušky, z nemocí jsou to různé druhy houbových chorob, jako třeba antraknózy nebo plísně.
Bylinky budeme postupně sklízet – letos už druhé kolo. A můžeme sadit nové. Některé seřízneme až u země, například pažitku a libeček, a necháme růst znovu, aby nať byla stále svěží a bez plísní.
Ovocná zahrada
Taky nás také čeká spousta práce, hlavně té sklízecí. Rybízy, angrešty, maliny i borůvku už čekají, až je postupně otrháme a pomůžeme jim o té obrovské zátěže, kterou pro nás nesou.
Budeme stříhat jahody po doplození – my je bereme šmahem kousek nad srdíčkem. A hlavně plevel vyplít. Během dozrávání jsme do záhonů nechtěli zasahovat, tak teď to musíme dohnat – vy také? Pokud by pokračovalo vlhčí počasí, hodí se preventivní postřik přípravkem proti houbovým chorobám.
Koncem měsíce zasadíme nové sazenice jahod, případně pokud máme odnože už teď k dispozici, sadíme hned.
Pokud pěstujete višně a mráz vám na stromech nějaké nechal, bude čas i na jejich sklizeň. Opět nůžkami, abyste si nezničili pupenové lůžko. Zbytky stopek pak samovolně vypadnou.
Vinné révě vyvazujeme letorosty a také ji stříkneme přípravkem proti houbovým onemocněním. V případě sucha zaléváme, včetně ovocných stromů. U těch je důležité hloubkové prolití, tedy alespoň 150 litrů vody k jednomu velkému stromu. Voda se musí postupně dostat do hloubky. Pod stromy také stále držíme bezplevelný a nakypřený pás.
Spadané a hnijící ovoce pravidelně sbíráme. A také podpíráme nebo vyvazujeme větve, které jsou příliš zatíženy úrodou.
Uděláme probírku poškozených a zakrnělých plodů (tedy pokud nám mrazy a kroupy na stromech nějaké ponechaly). I u stromů bojujeme proti škůdcům, rozmanitost prostředků je široká, máme v nabídce i mnoho těch z kategorie bio.
Okrasná zahrada
Tady musíme zejména zalévat a také sbírat odkvetliny tam, kde nechceme semínka. Je vhodné jednou za cca 14 dní okrasné rostliny přihnojit. Kvetením ztrácejí spoustu sil a za jejich doplnění budou vděčné. Nezapomínáme, že v horkém létě velmi rychle vysychají truhlíky i květníky.
Speciální pozornost věnujeme během horkých letních dní trávníku – zejména pokud jsme na jaře zakládali nový.
Růže také vyžadují péči. Včas odstraňujeme odkvetlé květy, abychom nenechali rostlinu vysilovat tvorbou šípku. Klasické růže stříháme i se dvěma horními listy, růže mnohokvěté těsně pod květem. Růže vyžadují také hnojení, i ochranu, konkrétně proti černé skvrnitosti, padlí a mšicím. Když si vzpomeneme, zahrabeme mezi růže slupky od banánů. Měly by odpuzovat mšice a dodávat draslík potřebný ke kvetení.
Pokud jsme si seli dvouletky, bude potřeba je přepíchat do samostatných květníků. A samozřejmě také vyživit. Dobrou volbou jsou i výluhy z plevele, zejména kopřiv.
Skončil školní rok, proto je potřeba vyrýt i poslední cibulky tulipánů a narcisů. Očistíme je, osušíme a uložíme do sucha a tepla. Zpět do země půjdou na podzim.
Během růstu vyvazujeme vše, co je potřeba podepřít a ochránit před poryvy větru.
V jezírcích korigujeme leknínům množství listů, aby nepřekryly celou hladinu a nebránili příliš přístupu světla do vody.
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.