Červnové zahradničení

Zeleninová zahrada a bylinky

Bylinky teď sklízíme, mílovým tempem. Některé už jsme sklidili v květnu, u jiných nás to teprve čeká. Pokud nesklízíme ve velkém, užíváme si jejich kvetení. A obdivujeme, s jakou vytrvalostí dokáží čmeláci vysávat květy cibule sečky. Jestliže chceme bylinky sklízet do zásoby, je nutno si rozmyslet, které budeme sušit (třeba tymián) a které raději mrazit (například bazalku), protože sušením by ztratily svůj šmrnc. Zkusíte letos jejich naložení do oleje či octa? A co třeba pesto?

Zakládáme bylinkové (plevelové) jíchy a používáme je k postřikům na odrazení mšic a jim podobných nestvůr od návštěvy našich rostlin. Účinné jsou zejména ve skleníku, kde se bylinkový odér dokáže koncentrovat. Stále však musíme likvidovat mravence, protože oni jsou hlavními chovateli mšic na všem, co my bychom rádi sklidili.

Záhony již máme plně obsazeny a těšíme se na první větší sklizně. Již nějakou dobu si domů nosíme ředkvičky a kedlubny, také všemožné typy salátů, teď na nás ale už vykukují hrášky, ředkve, první mrkvičky, cibule ze sazečky, některé rané česneky, cuketky, ve sklenících okurky, papriky – no, prostě zahrada už nám dokáže dát vše, co potřebujeme ke spokojenosti těla i duše.

Brambory nutně potřebují přihrnout!

Myslíme na to, že záhony pod červnovým sluncem rychle vysychají. Zálivce věnujeme dost času a snažíme se ji aplikovat buď brzy ráno rozstřikem, nebo ještě lépe podmokem – tedy tak, aby se listy nedostaly do přímého styku s vodou – na to si musíme dávat pozor zejména u rostlin, které trpí plísněmi, jako jsou rajčata, brambory, okurky apod.

Specificky přistupujeme k zalévání některé kořenové zeleniny – raději méně často, ale o to vydatněji – aby se vláha dostala až do nižších sfér půdy a kořeny rostly rovnou dolů za vláhou – nebudou se větvit. To vyžadujeme zejména u mrkve, černého kořene apod.

Naopak ředkvičky, kedlubny, ředkve či tuříny chtějí závlahu pravidelnou, aby nepraskaly a nebyly nerovnováhou v zálivce poškozeny. Tato zelenina musí růst rychle, aby byla kvalitní. A to se podaří jen díky pravidelné závlaze.

Slimáci berou naše záhony útokem. A my jim zase chystáme pasti, případně sypeme záhony slimáčími granulemi. Fajnšmekři chovají kačeny běžce. Bílá textilie také zvládne své.

Stále můžeme sít, tentokráte již povětšinou „druhou generaci“ zeleniny – vyséváme mrkev, červenou řepu, fazolky, černou ředkev, rané kedlubny. Můžeme sít i zelí, růžičkovou kapustu nebo zimní pór. Saláty a ředkvičky sejeme průběžně.

Máme posledních pár dní na sklizeň chřestu a rebarbory, později už jejich kvalita bude rapidně klesat.

Ovocná zahrada

Nastává měsíc prvních jahod! Na ty se mnozí z nás těší celou zimu. I když máme uloženo v mrazáku, přece jen není nad čerstvé kousky, z keříčku přímo do pusy (hygienu nechť si každý pořeší podle svého zvyku ;-) ).

Ovocné dřeviny, z nichž budeme sklízet v srpnu nebo září, ještě jednou vydatně přihnojíme dusíkatým hnojivem, tentokráte však s vyšší dávkou draslíku. Nejlepší jsou však hnojiva organická, nejlépe v podobě zkvašeného zvířecího trusu. Aplikujeme je do důlků vyhloubených pod obvodem koruny stromu. Pokud nemáme hnojiva ze zvířecího trusu, pomohou i jíchy z plevele, zejména z kopřiv.

Stále ještě je možno zasáhnout proti mšicím, které se v čím dál větší míře usazují na listech ovocných stromů a keřů. Prvním krokem k jejich odstranění nebo aspoň snížení jejich počtů je zabránění přístupu mravencům na stromy. A to jednak nátěrovými lepidly, jednak lepovými pásy, zejména však likvidací mravenčích hnízd. Pak přicházejí v úvahu postřiky, které zničí i vajíčka. Jestliže se průmyslovým postřikům bráníte, zkuste domácí postřik olejový s teplou vodou a práškem do pečiva. Je také účinný, ale ne na vajíčka – musí se několikrát opakovat.

Stále věšíme feromonové lapače jednak k signalizaci, jednak k likvidaci velké části samečků nalétávajícího hmyzu.

Pokud se i po letošních pozdních a silných mrazech zadařila na stromech větší úroda, než strom unese, je potřeba udělat probírku plůdků. Udržení bezplevelného pásu pod stromy je samozřejmostí.

Stromy teď mohutně vyhánějí výhony i z hlavních větví. Nějakou dobu je půjde vylamovat ručně. Výhodou tohoto postupu je fakt, že vylomíme celý výhon, proto okolo něj v příštím roce nenarostou klasická košťátka – jak se to děje v momentě, kdy výhon ustřihneme na cca půl centimetru od větve.

Až budete trhat třešně (pokud tedy nějaké na stromech máte), trhejte je i se stopkou. Jdou pak lépe skladovat.

Okrasná zahrada

V okrasné zahradě máme většinu práce na nových rostlinách hotovou, čekají nás spíše práce udržovací. Obíráme odkvetlá květenství, aby kytky déle vydržely v květu (tedy jen tam, kde nechceme semínka), plejeme a zaléváme. A také likvidujeme zejména mšice.

Některé kytičky se vyplatí hned po odkvětu celé seříznout. Odmění se vám tím, že během léta znovu vykvetou. Zvládnou to například kopretiny, chrpy nebo vlčí boby.

Můžeme ale stále vysévat – pokud chceme pěstovat dvouletky – tedy ty kytky, co ke kvetení potřebují prožít jednu zimu a budou tedy kvést až příští rok.

Přihnojíme růže a také mečíky – ty teď nasazují na květ, tak jim s tím pomůžeme. V červnu lze dobře řízkovat okrasné keře. Růže řízkujeme i s květem. K zakořenění potřebují stoprocentní vlhkost, tak je překryjeme velkou sklenicí – ale pozor, umístíme je do polostínu, ať nám je sluníčko neuvaří.

Velká práce nás čeká s trávníky – je třeba je pravidelně zalévat, sekat i přihnojovat. Tam, kde trávník zrovna nepotřebujeme, mohou nastoupit na péči mnohem méně náročné půdopokryvné rostliny, zejména mateřídouška, popenec, rozchodník, břečťan, barvínek či třeba fialka.

Trsy trvalek, i těch půdopokryvných, můžeme asi do poloviny června dobře množit tzv. dělením. Do podzimu dostatečně zakoření a bude vysoká pravděpodobnost, že pak přečkají i tužší zimu. Zakořenění jim usnadníme bílou netkanou textilií, která je bude chránit před přílišným vyschnutím půdy.

 

Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky.