4 rady, jak v létě správně zalévat zeleninovou zahradu

1. Některou zeleninu můžeme osprchovat z hadice či konve, jinou ne

Brzy ráno nebo naopak navečer můžeme sprchou z hadice či konve zalévat spoustu druhů zeleniny. Patří mezi ně cibule, kořenová zelenina, brukvovité plodiny, hrášek, fazole, saláty. Zaléváme pokud možno v nejchladnější části dne a pokud možno odraženou vodou. Vyhneme se tak teplotnímu šoku rostlin.

Je ale zelenina, které zálivka formou sprchy rozhodně nesvědčí. Sem patří rajčata, okurky, brambory, dýně, patisony, cukety. Tuto zeleninu zaléváme zásadně podmokem nebo zálivkou rovnou ke kořenům. Za podmok budou vděčné i papriky, celery a póry.Pó pěstujeme též v brázdách, je nutno je obnovovat

2. Některá zelenina chce zalévání podmokem

Není to nic jiného než zalévání do brázd, které vytvoříme mezi jednotlivými řádky zeleniny. V případě bulvových celerů jde spíše o odhrabané jamky okolo bulev.

Jak postupujeme? Hned po výsadbě nebo brzy po ní vytvoříme mezi řádky zeleniny hlubší brázdy (v případě brambor vzniknou kopčením). Brázdy zakončíme na koncích řádků tak, aby voda nemohla nikam odtékat, ale jen se vsakovat do půdy. Do těchto brázd pomalu lijeme velké množství vody a necháme ji dlouhodobě vsakovat. Podmokem zaléváme vydatně, ale méně často.

Rajčata zaléváme do brázd mezi řádky

Výhodou zalévání podmokem je nulový kontakt povrchu rostliny s vodou během zálivky a tím pádem snížení rizika plísňové infekce. Pro vodu z podmoku si stáhnou jen kořeny rostlin. Samozřejmě, pokud prší, jsou rostliny pokropeny celé. Proto například pro rajčata se doporučuje pěstování pod přístřeškem.

Nevýhodou podmoku je menší možnost sledování množství zálivky, kterou rostlinám dopřáváme. Řídíme se proto stavem půdy právě v podomkových brázdách – další zalévání je vhodné až tehdy, když oschne půda i v brázdě.

Brambory také uvítají zalévání podmokem

3. Rostliny pěstované na textilii zaléváme přímo ke kořenům

Okurky, dýně a další rostliny pěstované na textilii zaléváme nejlépe z konve a nejlépe přímo ke kořenům, tedy do otvoru, kde je rostlina vysazená. Opět se orientujeme podle stavu půdy, na kterou vodu naléváme – pokud je již více oschlá, zalijeme.

4. Rozlišujeme i množství zálivky

Jiné množství zálivky vyžaduje například cibule během července – téměř žádnou, jiné chce mrkev, kterou musíme v případě většího sucha prolít důkladně, aby se voda dostala i pod kořeny a mrkev tak nemusela ve snaze dostat se k vodě větvit kořen do stran.

Bohatou zálivku vyžadují plodové a brukvovité zeleniny, naopak například cibuloviny a saláty jí obecně chtějí méně.

Zdroje fotografií: archiv autorky