7 nejčastějších chyb při pěstování kedluben
7. květen 2017 Lenka Rutteová Zelenina 65535 zobrazení 847 slovKedlubny jsou, po ředkvičkách a jarní cibulce, mezi prvními nelistovými zeleninami sklízenými ze zahrádky. Můžeme je pěstovat na balkoně, ve skleníku, i volně v záhonu. Jejich pěstování je poměrně jednoduché, ale i přesto se může stát, že se prostě nepovedou. Čím to je?
Možností je několik. Kedlubny potřebují dodržet základní podmínky, ale my občas při snaze o jejich pěstování některou z nich nedodržíme. Přečtěte si o základních sedmi podmínkách, jejichž nedodržení vede ke špatným výsledkům:
1. Teplota
Kedlubna je sice otužilou zeleninou, ale i přesto potřebuje pro vypěstování sazenic z počátku vyšší teplotu. Kedlubny musejí růst rychle, aby rostly správně. Takže pokud nám z počátku pěstování nastydnou, už je nedopěstujeme. Proto je jednodušší, zejména zjara, koupit si sazenice z vytápěných skleníků.
Naopak v létě, pokud je příliš velké vedro a slunce stále úmorně svítí, nám kedlubny také nenarostou tak, jak bychom očekávali. Hned zdřevnatí a jsou v podstatě nepoužitelné. Takže letní várku pěstujeme raději na stinném stanovišti (v létě vysazované rané odrůdy).
2. Zálivka
K rychlému růstu patří i dostatek vláhy. Pokud zaléváme nedůsledně, kedlubny mají potřebu se proti výkyvům vlhkosti obrnit. A to udělají tak, že začnou dřevnatět. Nevyrovnaná zálivka způsobuje také praskání hlíz, které pak jsou ohroženy infekcemi a nedorostou ta, jak bychom si představovali.
3. Rozestupy
Na první pohled to tak nemusí vypadat, ale kedlubna potřebuje poměrně dost prostoru k tomu, aby mohla dobře růst. Pokud je vysadíme příliš blízko sebe, tedy blíže než 25x25 cm, může se stát, že živiny pro omezený kořenový systém nevystačí. A rostlina bude strádat. Proto ani výsledek pěstování nebude uspokojivý.
4. Výsadba
Jestliže rostlinky vysadíme příliš hluboko, hlízy se nevytvoří. Takže vždy vysazujeme tak, jak byly rostlinky předpěstovány, ne hlouběji. Když si kedlubny během růstu polehnou, nevadí to tolik, jako když jsou zasazeny příliš hluboko.
5. Živiny
Kedlubna je náročná na živiny. Ale nechce přímé hnojení. Pro kedlubnu musíme mít záhon vyhnojený rok předem a na něm pěstovanou nejdříve zeleninu první trati. Pak teprve vysazujeme kedlubny. Snesou mírné přihnojení zkvašenými tekutými organickými hnojivy během sezony (pokud je dáme do trati třetí), ale spíše v počátku růstu než později.
6. Textilie
Kedlubny jsou přímo určeny pro pěstování pod textilií – pokud je pěstujeme venku. Jakmile je necháme bez přikrytí, tak se na nich jednak usídlí hromada potvůrek (jak mšice, tak molice), dostanou se k nim slimáci i dřepčíci. Kedlubny také rády vyšší vlhkost, proto je pro ně textilie vítaným přilepšením jejich mikroklimatu.
7. Žloutnoucí listy
Někdy se klimatické podmínky sejdou tak nešťastně, že starší listy kedluben začnou být napadány infekcemi z vlhka a začnou žloutnout a odumírat. Jakmile začnou spodní listy žloutnout, raději je hned obereme, aby se případná infekce nešířila dál a nezničila nám celou úrodu. Záhony s kedlubnami je potřeba tedy pravidelně prohlížet, přestože je máme pod textilií.
Pěstování kedluben zdar!
Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky.
Líbil se Vám článek?
Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.
Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)
Reklama
Autor: Lenka Rutteová
Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.
Hodnocení
2.85 hvězdiček / Hodnoceno: 84x