Pěstujeme rajčata: Jak je hnojit a ošetřovat proti škůdcům?

Pěstujeme rajčata: Jak je hnojit a ošetřovat proti škůdcům?Pěstujeme rajčata: Jak je hnojit a ošetřovat proti škůdcům?
3. červen 2016  Lenka Rutteová   Zelenina  26973 zobrazení  1469 slov

Vysazením rajčat na záhon naše péče o ně nekončí, ba právě naopak. Budeme je vyštipovat, vyvazovat, zalévat a také pravidelně prohlížet, zda je neobtěžují choroby či škůdci. Naši úrodu může zhatit mnoho z nich. Jak tedy o rajčata v průběhu vegetace pečovat?

Rajčata potřebují vydatnou výživu

Reklama

… pak budou odolnější proti chorobám. Pokud jsme je vysadili na kompost, slepičince či hnůj, máme o výživu postaráno na celou sezonu a stačí jen zalévat. Přihnojíme jen tehdy, když se nám bude zdát, že rajčata strádají.

Pokud jsme sázeli jen do země, budeme rajčata několikrát hnojit tekutými organickými hnojivy, ale naposled alespoň 3 týdny před větší sklizní, tedy cca v polovině července.

Těšíme se na úroduTěšíme se na úrodu

 

Choroby ohrožující rajčata

Plísně všeho druhu

Rajčata jsou velmi náchylná k plísním. Zejména k plísni bramborové. Stříkáme preventivně, používáme přípravky na bázi mědi, např. Kuprikol. Nebo můžeme sáhnout např. po postřiku Rovral aquaflo.

Pokud se stane a rajčata nám plíseň napadne, objeví se většinou nejprve na spodních listech. Nemilosrdně napadené listy co nejdříve odstraníme a spálíme. Nikdy nedáváme napadené části rostlin na kompost.

Plíseň bere všechnoPlíseň bere všechno

Stejně tak odstraňujeme plody, které jsou plísní již poznamenány.  Pak teprve stříkáme. Osvědčil se například přípravek Acrobat, nebo některé přírodní přípravky s rostlinnými silicemi (např. Funghi-stop). Nezapomínáme, že přípravky na bázi mědi mají ochrannou lhůtu minimálně týden.

I v suchém počasí nám může rajče plesnivět, tentokráte to má na svědomí hnědá skvrnitost (alternariová čerň). Zde postupujeme stejně.

Hniloba špiček plodů

Tato hniloba je fyziologická a způsobujeme ji rajčatům sami, nevhodným pěstováním – totiž malým množstvím vápníku a vody, které dáváme rostlinám k dispozici v době růstu plodů. Zde pomůže postřik vápenným hnojivem na list. Pokud vysazujeme rajčata na slepičince nebo hnojíme zkvašenými slepičinci, hniloba špiček plodů se jistě neobjeví.

Rajčata po výsadbě raději na pár dní přikryjeme bílou textiliíRajčata po výsadbě raději na pár dní přikryjeme bílou textilií

Padlí rajčete

Padlí je plísňovou chorobou, ale projevuje se zcela jinak než běžná plíseň, řádí i během suchého počasí. Na rostlinách se objevují bělavé skvrny, které jsou zpočátku samostatné, později se slévají a pokryjí celý povrch rostlin.

Prevence je dvojího typu. Zavčas odstraňovat napadené části rostlin. Preventivně stříkat domácím postřikem, který působí i proti savému hmyzu. Postřik vyrobíme smícháním 5 litrů teplé vody, 3 prášků do pečiva a 50 ml oleje. Řádně promícháme a hned aplikujeme. Škůdci se udusí, rostlina se pokryje olejovou vrstvou a tím je proti padlí chráněna.

Bronzovitost rajčete

Napadení se vyznačuje malými oranžovými skvrnami na listech, které se později zbarvují do bronzova. Na zelených plodech se objevují skvrny žluté. Ochrana spočívá jen v pravidelné kontrole rostlin a včasném odstranění napadených částí rostlin a jejich spálení. Pokud je rostlina napadena ve větším rozsahu, zlikvidujeme ji celou.

Škůdci pasoucí se na našich rajčatech

Mšice, svilušky, třásněnky, všeobecně savý hmyz

I rajčata, přestože jsou to velmi aromatické rostliny, bývají napadána mšicemi a sviluškami. Dobře působí domácí postřik zmíněný u padlí. Musíme jej však několikrát opakovat, nepůsobí totiž na vajíčka škůdců.

Mravenci roznášející mšiceMravenci roznášející mšice

Šedavka diviznová

Respektive její larvy dokáží porost rajčat také pěkně potrápit, pokud se jich vyskytne na jednom místě hodně. Prokousává se dovnitř do stonků. Rostliny vadnou a postupně odumírají, na stoncích jsou vidět otvory, kterými se housenky prokousaly dovnitř.

Ochrana spočívá jedině v odstraňování napadených rostlin.

Makadlovka tuta absoluta

Je novým škůdcem. Respektive původním škůdcem rajčat v Jižní Americe, do Evropy zavlečeným v roce 2006. V ČR se již také objevil, zejména na střední Moravě. Napadá porosty zejména ve sklenících.

Motýl má obrovský reprodukční potenciál. Za příznivých podmínek je schopný vytvořit až 12 generací za rok. Samičky kladou 230–260 vajíček přímo na hostitelské rostliny, nejčastěji na spodní stranu listů, v blízkosti žilek, do jamek ve stoncích a zřídka do nezralých plodů.

Zdravý porost rajčatZdravý porost rajčat

Škody způsobují jen housenky, žírem. Vyžírají pouze vnitřek listu, obě pokožky zůstávají neporušeny. Tkáň rostliny nekrotizuje. Tvoří se nepravidelné hnědé fleky nazývané miny. Housenky poškozují květy i plody, dokáží zničit více než polovinu úrody. Ve stoncích a v plodech vyžírají housenky chodbičky. V těsné blízkosti poškození jsou viditelné kupičky tmavého zrnitého trusu.

Rajčata můžeme preventivně chránit jedině tím, že se vyhneme zavlečení vajíček z kupovaných rajčat na naše rostliny. Jak? Vždy důsledně a hned zlikvidujeme obaly od všech kupovaných rajčat a nikdy je nebudeme používat k pěstování. Ach jo, tak krásně se z nich dělaly skleníčky pro výsevy… Pokud bychom to přece jen chtěli risknout, obaly musíme důkladně vydesinfikovat.

Všechny lilkovité rostliny musíme hned po sklizni odstranit, nikdy je nenecháme v záhonu či skleníku zbytečně déle.

Při napadení rajčat je možná chemická ochrana vhodným postřikem, ve skleníku lze vysadit dravé ploštice, vosičky a entomopatogenní houby.

Mandelinka bramborová

Sice bramborová, ale na rajčatech si také ráda smlsne. Ochrana je možná sběrem a likvidací dospělců, larev a listů s vajíčky, dobře působí například přípravek Spintor, který je přírodním insekticidem. Účinnou látkou je produkt získaný fermentační činností bakterií vyskytujících se v půdě. Pro člověka je jeho toxicita minimální, poškozuje však vodní organismy.

Škodí zejména na bramborách, ale i na rajčatech umějí udělat pasekuŠkodí zejména na bramborách, ale i na rajčatech umějí udělat paseku

 

Zdroje fotografií: pixabay.com, archiv autorky

Líbil se Vám článek?

Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.

Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)


Reklama

Autor: Lenka Rutteová

Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.



Hodnocení

2.81 hvězdiček / Hodnoceno: 21x


Komentáře