Povzbuďme půdu po zimě aneb jak připravit záhonky před první výsadbou?

Povzbuďme půdu po zimě aneb jak připravit záhonky před první výsadbou?Povzbuďme půdu po zimě aneb jak připravit záhonky před první výsadbou?
21. únor 2016  Lenka Rutteová   Zelenina  7580 zobrazení  1075 slov

Pomalu se nám blíží jaro a my už nedočkavě vyhlížíme první „slušné“ dny, kdy půda na povrchu oschne, bude dobře drobivá a nelepivá. A my budeme moci zasít první letošní semínka. Proto bychom si už teď měli půdu na nadcházející sezónu dopřipravit.

Co jsme udělali již na podzim

Reklama

Na podzim jsme záhony odplevelili a poryli. Kde jsme měli zelené hnojení, tam jsme jej posekali a také zaryli. Kde to vyžadoval harmonogram hnojení, tam jsme pohnojili hnojem či kompostem a opět zaryli.

Ze skleníku jsme buď vyvezli vrstvu hlíny a navezli novou smíchanou s kompostem nebo budeme spoléhat na desinfekci. Každopádně i skleník jsme pohnojili a zaryli, pokud jsme půdu nevyměňovali.

Zima byla mírná, takže kdo nestihl rytí na podzim, mohl v něm pokračovat téměř celou zimu.

Kde necháme půdu zatím bez zásahu

Tam, kde máme v záhonech vyseto podzimní setí nebo kde nám přezimuje odolná zelenina (např. černý kořen, pórek), tam nebudeme dělat nic, jen odplevelíme. A sklidíme první úrodu, kterou nám již dává salát polníček, letos dokonce už i ředkvička.

První rostlinky z rpvních výsevůPrvní rostlinky z podzimních výsevů

Co bychom měli udělat v průběhu února

Doba a počasí jsou vhodné k tomu, abychom začali půdu v záhonech postupně připravovat na novou sezónní zátěž. Půdu ve skleníku bychom měli mít připravenu nejpozději v lednu, abychom mohli sít a brzy sklízet zeleninu krátkého dne.

Pokud chceme urychlit jarní prohřívání půdy, abychom mohli dříve sít nebo například sadit část raných brambor, překryjeme záhony černou textilií nebo jiným materiálem, který ohřev urychlí.

Desinfekce půdy

Tam, kde chceme půdu desinfikovat (kde bylo v předchozí sezóně hodně škůdců nebo choroboplodných zárodků), posypeme záhony dusíkatým vápnem. Ale s rozmyslem! Musíme již vědět, kde budeme pěstovat jakou zeleninu, a tomu upravit dávkování posypu.

Žížaly vytvářejí novou půduŽížaly vytvářejí novou půdu

Vápno zapravíme do půdy, překryjeme fólií, nejlépe igelitovou, aby se půda zapařila a zvýšila se tak účinnost desinfekce. Takto překryté musejí záhony zůstat alespoň tři týdny. Po sejmutí fólie půdu prokypříme a můžeme sít.

Příprava ostatních záhonů

Ostatní záhony posypeme hrubozrnným vápencem – dávkování v závislosti na kyselosti půdy. Převápnění by brzdilo příjem potřebných stopových prvků rostlinami. Vápnění stačí většinou jednou za dva roky.

První nesmělá rostlinkaPrvní nesmělá rostlinka

Pozor také na posyp v oblastech sousedících s plodinami, které vyžadují kyselou půdu – například borůvky.

Půdu (ať již povápněnou nebo bez posypu) prokypříme, namáhavost práce si můžeme snížit pomocí kultivátoru. Pak půdu urovnáme a můžeme začít s prvními jarními výsevy či výsadbou (sazečka). Takto brzkou dobu snese například mrkev, petržel, černý kořen, salát, ředkvička, cibule a další zelenina. Pokud záhony překryjeme bílou netkanou textilií, opět uspíšíme úrodu.

Neznáte pH vaší půdy?

To byste ale měli. Zjistit jej lze i v domácích podmínkách pomocí testovací sady pro pH půdy. Není to nákladné a je to rychlé.

Jak postupovat? Nejdříve si odebereme vzorky, a to na více místech, z hloubky 10–30 cm. Pak vzorky připravíme dle návodu naší testovací sady – obvykle je zalijeme destilovanou vodou. Do vzniklého roztoku ponoříme papírek a jeho barvu poté porovnáme s barevnou stupnicí.

Jak se vyznat v hodnotách pH? Do pH 5 je půda kyselá, do 5,5 slabě kyselá, mezi 6,6 a 7,2 je neutrální, do 7,7 je zásaditá a nad 7,7 silně zásaditá.

Písčitá rozsýpavá půdaPísčitá rozsýpavá půda

Co udělat v záhonech s těžkými půdami

Pokud máme zahradu v oblasti s těžkou půdou (jílovitou), je práce na ní fyzicky mnohem náročnější a úroda je mnohdy menší a méně kvalitní, než by tomu bylo v půdě hlinito-písčité.

Jílovitější půda po ziměJílovitější půda po zimě

Abychom půdu na jaře alespoň trošku nadzvedli, můžeme na záhony navézt vyšší, až deseticentimetrovou vrstvu nevyzrálého kompostu. Zapravíme ho hlubokým rytím nebo orbou do hloubky asi 20 cm. Tím půdě dodáme polorozložené organické zbytky, které její hlubší vrstvy provzdušní na několik let.

Zdroj obrázků:pixabay.com

Líbil se Vám článek?

Potěší nás, pokud jej podpoříte sdílením na Facebooku. Nebo ho někomu pošlete e-mailem. Nebo o něm prostě jen někomu řeknete.

Budeme také rádi, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti v komentáři :) Děkujeme :)


Reklama

Autor: Lenka Rutteová

Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.



Hodnocení

2.5 hvězdiček / Hodnoceno: 4x


Komentáře